Když se na rozkvetlou prvosenku orchideokvětou (Primula vialii) podíváte, určitě vás ani nenapadne, že jde o petrklíč. Kdo ji spatří poprvé, bude si lámat zbytečně hlavu, o jaký rostlinný druh vlastně jde. Když si však odmyslíte květy, jde o petrklíč na první pohled. Zcela bezkonkurenčně je to jedna z nejzajímavějších prvosenek, zlidověle primulí a nebo petrklíčů. Tato trvalka dorůstá výšky 30 až 40 cm. Její listy vyrůstají v přízemní růžici, což je právě typický rys pro všechny prvosenky. Listy mají podlouhlý tvar, jsou mírně ochlupené, okraje listů jsou zahnuté dolů a barva svěží zelená. Již jen listy jsou na jaře velice zajímavé, ovšem na květy si počkáme o dosti déle, nejde v tomto případě o rozkvetlého posla jara. Prvosenka orchideokvětá kvete od června do července. Její květy jsou neseny lysými stonky, přičemž jde vždy o bohaté květenství, které je složené z malých světle růžových až fialových kvítků. Na stonku kvítky vyrůstají zdola vzhůru a kalichy, které uzavírají poupata, jsou karmínově červené. Dochází proto k nádhernému kontrastu, kdy je spodní část rozkvetlá a horní část je tvořena kalichy s poupaty. Neopakovatelná kombinace odstínů. Tato prvosenka preferuje polostín, ale snese i stanoviště slunné. Půda je vhodná dobře propustná, spíše sušší a bohatá na živiny. Pokud by byla promáčená, zahnívaly by kořeny této prvosenky. Sucho však naopak toleruje výborně, pro sušší skalku jde proto o ideální exemplář. Na druhou stranu ale není vhodné nechávat půdu zcela vysychat, alespoň mírná zálivka je zapotřebí. Hnojení je dobré provádět zásadně tekutým hnojivem a je též třeba odstraňovat odkvetlé stonky i zažloutlé listy. Prvosenka orchideokvětá dle některých zdrojů velmi dobře odolává mrazům, na zimu proto ochranu nevyžaduje. Z vlastní zkušenosti však musím ochranu doporučit. Opakovaná výsadba nám bez zakrytí zimu nepřežila. Prvosenkovité (Primulaceae) je čeledí vyšších dvouděložných rostlin z řádu vřesovcotvaré (Ericales). Jde o byliny, ale i dřeviny s jednoduchými listy a zpravidla čtyř nebo pětičetnými pravidelnými květy. Čeleď prvosenkovité nabízí cca 2500 druhů v téměř 60 rodech (cca 58) a je rozšířena po celém světě. V naší květeně najdeme 10 bylinných rodů, ze kterých je nejběžnější známá prvosenka zvaná petrklíč a dále drchnička a vrbina. Mnohé druhy prvosenek patří mezi oblíbené skalničky a nebo zahradní trvalky, jsou však významné i v lékařství. Současná taxonomie pojímá čeleď velmi široce a proto v ní najdeme i mnoho dřevnatých, vesměs tropických druhů, které byly dříve řazeny do čeledí Myrsinaceae a Theophrastaceae (podrostové dřeviny v nížinných deštných lesích tropické Ameriky, pouze rod Clavija převažuje v Andách a rod Samolus má centrum diverzity na jižní polokouli). Došlo též k převratu pojetí některých rodů. Když se prostě řekne petrklíč, vůbec nemusí jít o petrklíč, což dokazuje již jen následující věta. Prvosenkovité jsou jednoleté i vytrvalé byliny, keře i menší stromy. Naše známé primulky mají tedy příbuzné po celém světě. Původní česká květena nabízí rody prvosenka (Primula), pochybek (Androsace), kruhatka (Cortusa), drchnička (Anagallis), žebratka (Hottonia), dřípatka (Soldanella), sedmikvítek (Trientalis), brambořík (Cyclamen), vrbina (Lysimachia) a sivěnka (Glaux). V Evropě pak navíc ještě najdeme rody koridka (Coris) a drnečka (Vitaliana). Další zajímavostí čeledi prvosenkovité je například ojedinělá barva květů keře Deherainia smaragdina. Jsou totiž, jak již latinské druhové jméno napovídá, sytě zelené. Navíc jsou dosti velké. A další zajímavost? Některé druhy rodu Clavija rostou jako nevětvené stromky v podrostu pralesů. Listy mají nahloučené na vrcholu kmínku a dlouhé až 1 metr, plody Clavija jsou jedlé. Listy a kůra některých druhů Jacquinia obsahují vysoký podíl saponinů a jsou v tropické Americe využívány jako náhrada mýdla, ale i k přípravě jedu určenému pro lov ryb, kterému se říká barbasco (např. druh Jacquinia sprucei v Ekvádoru).Zdroj: wikipedia.org