Velmi obecně řečeno, v ideálním případě by měl být střed obrazovky mírně pod úrovní očí, když sedíte na svém oblíbeném místě. Tato ergonomická poloha při sledování minimalizuje namáhání krku a udržuje vás v kontaktu s děním na obrazovce bez nějakých fyzicky nepříjemných pocitů. Vzdálenost mezi místem k sezení a televizorem by měla být úměrná velikosti obrazovky. Příliš malá vzdálenost může vést k nepohodlí a rychlé únavě očí, bolestem hlavy. Zatímco příliš velká vzdálenost může mít za následek ztrátu detailů a pocit odtržení od děje. Větší obrazovka obecně vyžaduje větší prostor mezi ní a místem k sezení než menší obrazovka. Od televize s padesátipalcovou úhlopříčkou by vás mělo dělit 1,5 – 2,0 metrů. Ke stopalcové byste si neměli sedat blíž než na 3,5 – 4,0 metrů. Příkladem nenaplněného očekávání může být představa, že si s televizní obrazovkou o nějaké šíleně velké úhlopříčce zařídíte v obýváku domácí kino. Pokud jde jen o obraz, problém mít nebudete a představě kina se klidně přiblížíte. Čeho se vám ale v takovém domácím biografu nebude dostávat, je kvalitní zvuk. Televizory jsou dnes stále tenčí a elegantnější, ale stejně tak i jejich reproduktory. Televize zkrátka není stavěná na dobrý zvuk. Jen s bednou si to zkrátka dokonalé neuděláte. Když už, bud třeba investovat do soundbaru a dodatečných reproduktorů. Ale to už je zábava, která se prodražuje. Víc, než vstupenky do opravdového kina. Kvalitní obraz předpokládá, že obrazovka bude čistá. Nikdo nechce sledovat poprskaný monitor a přemýšlet nad tím, jestli jsou ty podezřelé fleky součástí příběhu. S tou docela pochopitelnou čistotou se ovšem pojí varování. Běžné čisticí prostředky jsou na televizní přístroj příliš agresivní, a i obyčejná papírová utěrka příliš hrubá. Televizi můžete snadno poškrábat. Když už čistit, tak suchým čistým hadříkem nebo prachovkou. A jemně. Čištění se provádí na televizi vypnuté. Pokud je to opravdu nezbytně nutné, navlhčete suchý a čistý hadr v roztoku 1:1 vody a octa, a poté obrazovku vyčistěte a vysušte. Krb a televize, to je nedobrá kombinace. I když to vypadá jako přirozené splynutí starého a nového, dohromady to končí špatně. Krby v běžných českých domácnostech úplně standardem nejsou, ale když už jsou přítomné, zabírají ve společenské místnosti zpravidla přesně to místo, nad které bychom si chtěli televizi pověsit. Protože leží ve fokálním bodu a je možné se kolem nich hezky sesednout. Proč tedy nešoupnout televizi nad krb? Kvůli teplu, pochopitelně, které by rám televize i monitor samotný deformovalo. A také kvůli popílku. Místo nad krbem je tu spíš jako příklad opravdu špatného nápadu k umístění televize. Ale těch špatných lokací je mnohem víc. Jedním z nejhorších způsobů umístění televizoru je namontovat ho příliš vysoko na stěnu. I když se může zdát, že je to dobrý nápad, není to pohodlné ani praktické. Podobně se můžete spálit, když nevezmete v potaz odraz denního světla z okna na obrazovku (například si televize namontujete večer, a ráno zjistíte, že na ní dohromady nic nevidíte). Chybovat ale můžete i kvůli odrazu světla z lamp, lustrů a domácího osvětlení. Dát televizi tam, kde je kolem ní místo a přitom ji nic neoslňuje, je v malé domácnosti těžší, než by se dálo. A pořád jsou ve hře optimální sledovací vzdálenosti od obrazovky, které se nevyplácí kvůli zornému úhlu podceňovat. Možná chcete televizi s opravdu velkou úhlopříčkou, ale máte na ni opravdu malý pokoj. Výklopné rámy, osazení příchytu televize na stěnu. Samozřejmě, že to šetří místo. Ale jste schopni vsadit těch 5 -10 -20 000,- korun, co jste zaplatili za novou televizi na to, že to napoprvé uděláte opravdu dobře? Správná montáž, připevnění televize na stěnu, si žádá nejen znalost konstrukčního postupu ale i znalost konstrukční pevnosti té stěny. A pokud nemáte velké zkušenosti s hmoždinkami, nebo prostě jen něco takového děláte poprvé v životě… někdy je lepší, aspoň napoprvé, nechat tu montáž na profesionálech. Kterým se budete dívat přes rameno a něco odkoukáte. Abyste sami nekoukali na rozbitou televizi, která se vytrhla ze stěny. Převrat nemusí být jen ústavní, nebo vojenský. Může k němu klidně dojít i ve vašem obýváku. To když televizi ke stěně nepřimontujete, a ona si spokojeně stojí na kusu nábytku – než se převrátí. Jak k tomu dojde? Pokud sdílíte domácnost se zvířaty nebo dětmi, bylo by účelnější ptát se spíš než „jak“ na „kdy k tomu dojde“. Protože se to nejspíš stane. Usadit televizi na stolku nebo nábytku není špatný nápad, pokud přitom nepodceníte i osazení dostatečně robustního stojanu odpovídající velikosti. Případně, pokud tu bezpečnostní sestavu doplníte i o kotvící popruh. Nehoda není náhoda, stane se. A je dobré být na to připraveni, protože tady se šetření nevyplácí. Většinou to bohužel skončí jen televizí. Úchyty na stěnu montujeme s vlastním rizikem, stojany nás nezajímají. A do toho, co ještě neděláme, opomíjíme nebo zapomínáme, je třeba započítat základní nastavení a kalibraci barev, ochranu síťového přepětí a uschování/skrytí chuchvalců drátů. Samozřejmě k naší škodě. Naopak máme pozoruhodný zvyk obkládat úzké prostory kolem přijímače dalšími výkonnými spotřebiči. Herními boxy, konzolemi. Které docela hřejí, a přitom nemají moc místa k ventilaci. Snižujeme tím jejich životnost, i životnost televize.Zdroj: BearsFurniture.com, cepro.com, rtings.com, FamilyHandyman.com
