A k jakým změnám v protipožárních předpisech došlo? Beze změny zůstalo hodnocení požární odolnosti – zatížení požárem zdola a dál třídy reakce na oheň jednotlivých použitých materiálů (vrstev). Při zatížení požárem shora se pak poněkud novým způsobem posuzuje chování střech při vnějším požáru a šíření požáru střešním pláštěm. Za základní zkušební předpis byla přijata norma ČSN P ENV 1187, část 1 a 3. Podle části 1 se testují střechy mimo požárně nebezpečné prostory a podle části 3 střechy v požárně nebezpečných prostorech. Samotné zkoušky se opírají o kontaktní namáhání hořícím předmětem položeným na krytinu (zkoušky podle části 1 citované normy) anebo současně zatížením sálavým panelem a proudícím větrem (zkoušky podle části 3 citované normy, která oproti předchozí přináší zvýšené požární zatížení). Tímto způsobem se simulují podmínky ze skutečných staveb z hlediska praktického možného namáhání střešních plášťů a naopak lze podle výsledků zkoušek získat velmi dobrou představu o chování dané střešní skladby v té které situaci a poznatky z testů aplikovat jak v projektové přípravě stavby, tak při realizaci a užívání objektů. Požadavky na chování střech při vnějším požáru a šíření požáru střešním pláštěm je možné odvodit z projektové normy ČSN 73 0810:2005 - Požární bezpečnost staveb - Společná ustanovení, na kterou pak zkušební norma navazuje. Vyhodnocení zkoušek se nakonec děje podle klasifikačního předpisu ČSN EN 13501-5. A k jakým změnám v protipožárních předpisech došlo? Beze změny zůstalo hodnocení požární odolnosti – zatížení požárem zdola a dál třídy reakce na oheň jednotlivých použitých materiálů (vrstev). Při zatížení požárem shora se pak poněkud novým způsobem posuzuje chování střech při vnějším požáru a šíření požáru střešním pláštěm. Za základní zkušební předpis byla přijata norma ČSN P ENV 1187, část 1 a 3. Podle části 1 se testují střechy mimo požárně nebezpečné prostory a podle části 3 střechy v požárně nebezpečných prostorech. Samotné zkoušky se opírají o kontaktní namáhání hořícím předmětem položeným na krytinu (zkoušky podle části 1 citované normy) anebo současně zatížením sálavým panelem a proudícím větrem (zkoušky podle části 3 citované normy, která oproti předchozí přináší zvýšené požární zatížení). Tímto způsobem se simulují podmínky ze skutečných staveb z hlediska praktického možného namáhání střešních plášťů a naopak lze podle výsledků zkoušek získat velmi dobrou představu o chování dané střešní skladby v té které situaci a poznatky z testů aplikovat jak v projektové přípravě stavby, tak při realizaci a užívání objektů. Požadavky na chování střech při vnějším požáru a šíření požáru střešním pláštěm je možné odvodit z projektové normy ČSN 73 0810:2005 - Požární bezpečnost staveb - Společná ustanovení, na kterou pak zkušební norma navazuje. Vyhodnocení zkoušek se nakonec děje podle klasifikačního předpisu ČSN EN 13501-5. Zkoušky jsou podobné předchozí metodice (zkušební předpis vypracovaný PAVÚS Praha, a.s., označení ZP 2/1991, zkouška A a zkouška B) používané v České republice v předchozím období. Nejde však o hodnocení totožné a přechodem na tyto nové klasifikace se ukončilo období platnosti starých výsledků. Přechod na nové hodnocení požárních vlastností střech při požáru shora tak nastal v období, kdy i Rockwool, a.s. začal v České republice po dokončení úprav výrobní linky v Bohumíně vyrábět nové typy střešních izolačních desek pro ploché střechy. Jedná se o patentované speciální dvouvrstvé desky, které představují zcela novou generaci izolačních výrobků, kdy je do jednoho kompaktního bloku integrovaná spodní měkčí vrstva, která se klade na trapézové plechy nebo na rovinné podklady a k ní je pevně připojena horní velmi tuhá vrstva, která lépe odolává mechanickému namáhání. Spojení obou vrstev se uskutečňuje díky slepení pojivem v minerální izolaci a jeho vytvrzením. Tyto nové desky byly nazvané Monrock MAX a jejich výrobní tloušťky jsou v rozsahu 80 – 240 mm (včetně), zhotovují se ve formátech 2000 x 1200 mm anebo 600 x 1000 mm. Předchozí koncept desek Spodrock (podkladní – spodní vrstva) a Dachrock (vrchní vrstva) se tímto postupně výrobně ukončí. Přechod na tuto novou generaci však není tak náhlý, jak by se zdálo, protože dvouvrstvé desky z dovozu se v České republice už používaly několik let (původní značky z německého Rockwoolu – Hardrock I, Hardrock II a Durock, případně polský Dachrock MAX), a to s velmi kladným ohlasem. Díky projektantům a investorům z Německa tak byly jen v loňském roce položené statisíce čtverečních metrů desek v tloušťce 80 mm a nyní tyto příležitosti čekají i na projektanty z ČR a dalších zemí. V dané oblasti požární bezpečnosti staveb se snažíme nejen přinášet řešení střech pokud možno zcela bez požárních a bezpečnostních rizik, ale zároveň i chránit okolní konstrukce. Při potřebě aplikovat na střeše jakoukoli skladbu v ploše nad 1500 m2 bez omezení (požární pásy, ochranné zídky a podobně) je nutné se prokázat platnou klasifikací podle ČSN P ENV 1187, díl 1, která se označuje BROOF (t1). Tato klasifikace může být nahrazena klasifikací podle části 3 téže normy, která má označení BROOF (t3). Stejná klasifikace BROOF (t3) pak platí pro aplikaci v požárně nebezpečném prostoru, respektive umožňuje použít takto definovanou skladbu i pro takové místo stavby. Rockwool, a.s. sestavil na počátku roku 2008 několik vzorků plochých střech s tepelnou izolací Monrock MAX tl. 160 mm a s parozábranou. Jako krytina byly použité měkčené pásy PVC (výrobek FDT – Rhenofol CV) mechanicky kotvené. Pro další sestavy vzorků byly použité střešní pásy švédského výrobce zastoupeného českou společností Trelleborg Industries CS, a to ve dvou vyhotoveních. Jednovrstvá modifikovaná asfaltová krytina sypaná drcenou břidlicí Mataki UnoTech a jednovrstvý polyolefinový plastový pás Ecoseal EP-FR. Všechny 3 alternativy krytin byly k podkladní vrstvě mechanicky kotvené plastovými teleskopickými kotvami. Požární chování a vlastnosti vzorových střešních skladeb tak byly nejvíc ovlivněné pouze odlišným chováním střešní krytiny. Zejména polyolefinové fólie nejsou právě výrobně tím nejjednodušším střešním materiálem, u kterého by se snadno ovlivňovaly požární vlastnosti – jakýkoli zásah do chemické skladby nebo plnění speciálními přísadami může zúžit už tak úzké teplotní rozmezí pro svařování anebo zhoršit jiné technologické vlastnosti plastu (TPO – terpolymer olefinu). Ostatní vzorky střešních krytin projevovaly standardní chování – po krátkodobém vyhoření plynujících frakcí a natavení v místě hraniček v testu podle 3. části ČSNP ENV 1187 došlo jen k menší teplotní degradaci materiálu pásu, případně armovací vložky. Následně se prokreslila stopa poškozené krytiny, ale pouze v malém rozsahu. Polokapalné a zcela natavené složky krytiny byly zachycené na povrchu izolace Monrock MAX a prokázalo se, že horní velmi silně slisovaná vrstva (objemová hmotnost 200 kg/m3) před ohněm chrání stejně nebo dokonce ještě lépe než předchozí Dachrock. Pojivo v izolaci Monrock MAX se jako jediná organická složka v nehořlavé matrici minerálních vláken neprojevovalo nikterak negativně. Vzorky střech sestavené přesně podle normy obsahují i spáry mezi jednotlivými vrstvami a ani zde nebyl pozorován žádný nevhodný vliv na požární chování ploché střechy. Doba podrobení vzorků zkušebnímu působení vlivu požáru činí 30 minut. Výsledky požárních testů lze interpretovat následovně: Všechny tři skladby s různými krytinami splnily kritéria testu s klasifikací BROOF (t3). Aplikace může probíhat u plochých střech se sklony 0 – 15o včetně. Pro aplikaci uvedených skladeb neplatí povinnost dělit plochy mimo požárně nebezpečné prostory na části menší než 1500 m2. Všechny tři skladby je možné používat v požárně nebezpečných prostorech plochých střech. Aplikaci lze povolit na podklady nehořlavé (skladba s polyolefinovou fólií Ecoseal EP-FR), čili beton a trapézový plech, nebo na všechny podklady (skladby s asfaltovým modifikovaným pásem Mataki UnoTech a s PVC-P fólií Rhenofol CV), čili beton, trapézový plech, dřevěné plošné panely a dřevěné bednění. V rámci rozšířené aplikace můžeme uvažovat o plném rozsahu aplikace všech tří představitelů nejběžnějších krytin na všechny podklady, což vyplývá z jejich shodného chování při testech.