Například tradiční kamenná vlna má akumulaci tepla cca 850 J/kgK, zatímco dřevitá izolace 2100 J/kgK při stejné objemové hmotnosti i součiniteli tepelné vodivosti. Tepelné izolanty z obnovitelných surovin se proto hodí především pro izolace podkroví či lehkých montovaných staveb. Vysoká tepelná kapacita (akumulace tepla) prodlužuje fázový posun při prostupu tepla. Na druhou stranu je nevýhodou těchto izolantů vyšší pořizovací cena.Dřevovláknité izolační deskyDřevovláknité izolace se vyrábí z dřevních vláken s přídavkem síranu hlinitého a zpevňujících plnidel, případně dalších přísad (hydrofobizované vodního sklo a parafín aj.). Dřevovláknité izolační desky se používají jako výplně sloupkových konstrukcí, ale i jako fasádní či nadkrokevní tepelné izolace za předpokladu větší objemové hmotnosti. Zde též mohou zastávat funkci pojistné hydroizolace díky své hydrofobizaci. Tuhé dřevovláknité desky jsou vhodné i jako izolace podlah. Naopak desky o objemové hmotnosti pouhých 50 kg/m3 jsou dobře stlačitelné. Dřevovlánikté desky o objemové hmotnosti 250–300 kg/m3 mají pevnost v tlaku cca 200 kPa a v tahu cca 30 kPa, proto je lze přímo kotvit na rošty fasády či laťování střechy.Materiál má při objemové hmotnosti 50 kg/m3 součinitel tepelné vodivosti Lambda 0,039 až 0,045 W/mK, faktor difuzního odporu 1 až 2 a třídu reakce na oheň E. Při objemové hmotnosti 250–300 kg/m3 je součinitel tepelné vodivosti Lambda 0,040 až 0,055 W/mK a faktor difuzního odporu 5 až 10. Dřevovláknité foukané izolaceV tomto případě se používají dřevní vlákna s přídavkem kyseliny borité, která funguje jako retardér hoření. Materiál je aplikován stejně jako ostatní rozvlákněné materiály – jsou na místo hnané vzduchem v potrubí. Objemová hmotnost použitého materiálu se liší podle sklonu izolovaných prostor. Součinitel tepelné vodivosti Lambda tohoto materiálu je 0,045–0,055 W/mK (podle objemové hmotnosti aplikace), objemová hmotnost 30–45 kg/m3, faktor difuzního odporu 1 až 2 a třída reakce na oheň E.Izolace z ovčí vlnyK ovčí vlně se přidávají příměsi působící proti biologické degradaci materiálu a molům. Hlodavců se bát nemusíme, jelikož pro ně je ovčí vlna nestravitelná. Ovčí vlna je oblíbena ve dřevostavbách, především pak srubech a roubenkách, protože je tento materiál hygroskopický – umí absorbovat a opět vydávat vzdušnou vlhkost, aniž by se zhoršil součinitel tepelné vodivosti. Ten je v tomto případě 0,045 W/mK, objemová hmotnost 13–30 kg/m3, faktor difuzního odporu 1 až 2 a třída reakce na oheň E.Konopné izolaceIzolace z technického konopí se vyrábějí z konopného pazdeří, konopného vlákna a příměsí sody, která omezuje hoření a zajišťuje ochranu před plísněmi. Konopné izolace se používají v podobě silných rohoží k výplním dřevěných konstrukcí krovů nebo stěn a stropů dřevostaveb. V podobě slabých rohoží se používají jako výplň mezi stavebními prvky srubů a roubenek. Tepelná kapacita konopných materiálů je 1600 J/kgK. A pozor – velice podobné vlastnosti mají izolace vyráběné ze lnu. Konopné izolace mají součinitel tepelné vodivosti Lambda 0,045 W/mK, objemovou hmotnost 30–100 kg/m3, faktor difuzního odporu 1 až 2 a třídu reakce na oheň E. Celulózové izolace pro suchou aplikaciCelulózové izolace se vyrábí recyklací starého papíru z papírové cupaniny, do které se přidávají příměsi boritých solí, síranu hořečnatého a fosforečnanu amonného. Přísady zvyšují odolnost celulózové izolace vůči ohni, plísním a houbám, odpuzují hmyz a drobné hlodavce. Celulózové izolace jsou nejznámějším materiálem foukaných izolací vhodných do dutých prostor, které by bylo obtížné či zbytečné odkrývat a izolaci vkládat. Vyplní přitom beze zbytku každou dutinu. Potrubím s hnaným vzduchem se hmota ukládá do dutin ve stavebních konstrukcích. Tuto izolaci však lze aplikovat i jako volně loženou – v především v nepochozích půdních prostorách, kde izoluje podlahu půdy. Celulózová izolace má má obdobnou měrnou tepelnou kapacitu jako izolace z dřevitého vlákna 2000 J/kgK. Součinitel tepelné vodivosti celulózové izolace pro suchou aplikaci je 0,040 až 0,050 W/mK, objemová hmotnost 30–60 kg/m3, faktor difuzního odporu 1 až 3 a třída reakce na oheň C–E v závislosti na přidaných retardérech hoření.Celulózové izolace pro mokrou aplikaciJde vlastně o stejný materiál, jakým je celulózová izolace pro suchou aplikaci, ovšem odlišný je právě způsob aplikace - do stříkací trysky se k rozvlákněnému papíru přidává malé množství vody, čímž se papír stane lepivým a ulpívá na površích konstrukcí. Kromě vody lze navíc použít i chemická pojiva ovlivňující reakci materiálu na oheň. Mokrým způsobem se celulózová izolace aplikuje na konkrétní povrchy, nikoli do nepřístupných dutin. Vždy vidíme, jak je prostor izolantem vyplněn a můžeme podle toho reagovat. Materiál po aplikaci schne, ale zároveň i „tvrdne“ v řádech hodin. A právě tvrdnutí zaručí nulové sedání materiálu v času, tvarovou stálost a též chování při požáru, jelikož materiál se prohořelou dutinou nevysype. Oproti suché aplikaci celulózové izolace je mokrý způsob časově náročnější a pracnější. Součinitel tepelné vodivosti této izolace je 0,045 až 0,055 W/mK, objemová hmotnost 40–50 kg/m3, faktor difuzního odporu 1 až 3 a třída reakce na oheň C až E v závislosti na přidaných retardérech hoření. Slaměné izolaceSlaměná izolace je po staletí prověřeným řešením, jelikož sláma či seno byly uskladňovány na půdách a izolovaly tak stropy budov. Dnes jde sice jen o občasné a alternativní řešení – sáhnout právě po slámě, ovšem o to zajímavější. V každém případě ale tuto izolaci běžně nepořídíme ve stavebninách a v letech, kdy je špatná sklizeň, balíky slámy prostě ani neseženete. Vedle toho se však prodává i slaměná izolace lisovaná (lisovaná obilná sláma) s aplikovaným pojivem a retardérem hoření. Základním materiálem slaměných izolací je balíkovaná sláma, ovšem tu nepořídíte ve stavebninách a mnohdy se ji prostě vůbec nepovede sehnat. Z hlediska tepelné izolace je ideální hmotnost kubíku slámy 90 kg, přičemž by měl materiál obsahovat minimum organických zbytků. Slámu je třeba balíkovat za teplého počasí a balíky vázat pevnými provázky. Samonosné slaměné konstrukce se u nás prakticky nestaví (až na experimentální výjimky), proto se sláma upevňuje různými způsoby ke stavbě – v ČR jsou nosné konstrukce budov v naprosté většině případů z jiných materiálů. Balíky slámy se ke stěnám nejčastěji přistavují v podobě přistavěných izolačních stěn. Vedle toho lze slámu použít i jako výplň obvodové konstrukce domu. Po dokončení slaměných izolací a úpravách povrchů nehrozí požární rizika, ovšem zvýšené riziko požárů je při samotné výstavbě, jelikož různé kousky slámy a nepořádek se válí po celé stavbě, čili je třeba stále zametat a uklízet - s výjimkou lisovaných slaměných desek. Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.tzb-info.cz, www.shutterstock.com