Tesařství - tradiční lidové řemesloTato stavební profese má velmi dlouhou historii rozšířenou po celém světě. Prioritně byla a je zaměřena na výrobu stavebních konstrukcí (nábytek, okna, dveře a další dřevěné výrobky náleží truhlářům). Dříve pracovali tesaři nejčastěji pod širým nebem a jejich profese zahrnovala mnoho těžké ruční práce, dnešní nářadí, nástroje, ale i těžká technika jim práci značně usnadňují. Co je však pro každé řemeslo stále platné – to je potřeba zkušeností a získání fortelu (zautomatizovaných praktických dovedností).V dobách, kdy si lidé stavěli své domy sami a v místech, kde se tyto domy stavěly převážně ze dřeva, bylo třeba, aby byl zručným tesařem každý. Díky zakládání řemeslnických cechů a utajování důležitých pracovních postupů se stalo i tesařské řemeslo ve středověku na území Evropy nepostradatelným. Tesaři své umění střežili a své vědomosti a praktické zkušenosti předávali jen vyvoleným, často z řad rodinných příslušníků, ovšem jen po kapkách a ta nejdůležitější tajemství sdělovali až na sklonku své kariéry.Největšího rozkvětu se v Evropě dočkalo tesařské řemeslo ve středověku, v době výstavby velkých hrázděných domů. A vrcholem byly francouzské klenuté dřevěné střechy okolo roku 1900. Též o dopadu tesařského umění na venkov nelze pochybovat, dodnes opečováváme dřevěné domy ve skanzenech a s plochými střechami jsme se na venkově setkali až za socialismu. Tesařským řemeslem se dodnes zabývají převážně muži, jelikož stále zahrnuje velký podíl fyzicky náročné práce. Tesaři při stavbě domu a realizaci zahradní architekturyTesaře potřebujeme, pokud stavíme či rekonstruujeme dům a převážně pak jeho šikmou střechu. Ovšem určitý podíl tesařských prací se odrazí i v interiérech (např. přiznané trámy). Na prvním místě ale stojí realizace krovu či vazníkové konstrukce střechy. Ovšem v případě srubů, roubenek a hrázděných staveb i realizace či opravy základní nosné konstrukce a příček. Tesaři zhotoví i nosnou konstrukci přístřešku pro osobní automobil, dřevěný zahradní domek, altán, besídku, pergolu a další prvky zahradní architektury včetně konstrukcí určených pro děti (dětské zahradní domky, houpačky, hrady, prolézačky, skluzavky a jiné).Vazníková konstrukce střechyUž při projektování rodinného domu je třeba zvážit, zda zvolit vazníkovou konstrukci střechy nebo vázaný krov. Vazníky jsou vhodné pro realizace střech s mírným sklonem, ovšem i střech domů s velkým rozpětím za absence podpory. Proto jsou ideální i pro střešní konstrukce hal, průmyslových, zemědělských a skladovacích objektů a podobně. Vazníky se dnes již nesbíjejí hřebíky, ale styčníkovými deskami gang nail. Tato technologie se používaná od roku 1989 a vychází z naprosto přesných výpočtů, které dnes provede rychle počítač. A právě rozšíření výpočetní techniky do projekčních kanceláří umožnilo vazníkovým konstrukcím proniknout na trh a směle konkurovat tradičním vázaným krovům. Vazníkové konstrukce jsou též levnější a jejich montáž je rychlejší. Tradiční vázaný krov Vázaný krov je tradiční střešní konstrukcí rodinných i bytových domů a dalších budov se šikmými střechami. Jestliže se projektant rozhoduje mezi vazníkovou konstrukcí a vázaným krovem, je rozhodující tvar a sklon střechy, její velikost a rozpětí a fakt, zda stavebník počítá s využitím půdních prostor k bydlení. U běžných rodinných domů to vazníky znemožňují, ovšem u větších staveb lze tyto konstrukce využít i pro realizace obytných podkroví. Tesařské konstrukce vázaných krovů se liší podle typu střechy - jinak vypadá krov střechy sedlové, valbové, polovalbové, pultové, stanové, mansardové, pagodové a dalších - například kombinovaných střech.MateriálNejběžnějším a nejlevnějším materiálem je smrk, ovšem například borovice je odolnější díky vysokému obsahu pryskyřic, dub, buk a modřín jsou tvrdé dřeviny a z některých exotických dřevin lze vytvořit konstrukce, které jsou téměř bezúdržbové – pokud vám po čase nebude vadit patina na jejich povrchu. Při stavbách srubů a roubenek se používají dřeviny severské či původem ze Sibiře, jelikož je tento materiál mnohem odolnější než tuzemský. Ovšem klíčem k dlouhé životnosti dřevěných konstrukcí je vždy impregnace a kvalitní povrchová úprava. Před syntetickým laky a barvami mají dnes přednost oleje a vosky a pokud barvy a laky, pak ředitelné vodou, u kterých nedojde k neprodyšnému uzavření dřeva. Dřevo pak může stále dýchat. Zdroj: Miroslav Janoš - Tesařství, pokrývačství, www.wikipedia.cz