Trávník v ziměBuňky rostlin se zmražením poškodí a nemají již pak takovou pevnost, pokud jsou tedy zmrzlé buňky stébel trávy, poškodíme je snadno mechanicky, tlakem. Ovšem sněhová peřina funguje jako výborný tepelný izolant, proto můžeme po trávníku v zimě chodit, je-li zasněžený. Ovšem jízda automobilem či jiným těžším strojem není vhodná ani po sněhové peřině.Pokud již trávník rozmrzne, již mu chůzí neublížíme, ale je-li terén mokrý, bahnitý, není ani v tomto případě chůze vhodná. Prostě plochu rozčvachtáme. Rostliny ještě nejsou po zimě dostatečně silné, odolné, a my je prostě zatlačíme do bláta. V zimě je prostě lepší po pěstěných travních plochách chodit co nejméně a jezdit už vůbec ne. Je proto třeba udržovat zpevněné pěšiny a případně ty příjezdové jasně vyznačit, abychom trávník nepoškodili. Jestliže se vám podaří trávník po rozmrznutí přece jen poškodit, posypte tato místa pískem. Tráva na jaře znova obrazí a bahno zmizí. Pokud nemáte jasně vyznačenou příjezdovou cestu a odklizen z ní sníh, nebo dokonce tato vede přes travní plochu, máme problém. Když sníh ze zpevněné příjezdové cesty neodklidíme, my sami sice víme, kudy vede a trefíme se, ale co ostatní? Snadno vjedou na trávník, jelikož na zasněžené ploše nepoznají, kudy jet.Pokud prostě nejsou v zimě jasně vyznačené pěší a příjezdové cesty, je všechno špatně. Je třeba navigovat, kudy můžeme jet a chodit, a kam jsou šlápnutí a vjezd zakázány. Tedy především vjezd. Trávník po ziměNejvětším problémem travních ploch po zimě bývá plíseň sněžná, která se zaměřuje vyloženě na travní plochy. S ochranou před sněžnou plísní však začínáme již na podzim – preventivně. Pokud je trávník navíc v zimě přikryt sněhovou peřinou, odhalíme škody způsobené plísní sněžnou až na jaře. Plíseň sněžná je houbová nemoc, která na trávníku zanechá stopy v podobě šedohnědých skvrn o průměru až půl metru. Tráva je v oblasti těchto skvrn vlhká, slizovitá, a postupně až odumře. Na okrajích skvrn můžeme spatřit bílá až narůžovělá houbová vlákna. V zimě, pokud již mrzne a trávník je pokryt sněhem, neuděláme nic, a pokud jsme se na tuto chorobu nepřipravili již na podzim, musíme počkat do jara, jak to dopadne. Sněžná plíseň se objevuje nejčastěji na těch travních plochách, které byly v sezóně až příliš hnojené dusíkem, proto je třeba na podzim používat hnojivo s vyšším obsahem draslíku, který rostliny před zimou učiní odolnějšími právě i vůči plísním, a s dusíkem přibrzdit. Důležitá je také podzimní vertikulace (provzdušnění) trávníku, zanechání vyšších stébel při sečení, likvidace spadaného listí a jiné organické hmoty z travních ploch. Plísním také pomáhá kyselá půda, proto je ji třeba na podzim vápnit. Půdu též nesmíme válcovat (zhutňovat) – obzvláště tu těžkou. Pokud je napadení půdy plísněmi pravidelně silnější, je třeba ošetřit travní plochy na podzim vhodným fungicidem.Jestliže najdete na jaře na trávníku jen několik drobných fleků, travní porost se obnoví sám, sotva oschne. Přesto ale poškozenou trávu vyhrabeme, stejně jako z větších poškozených ploch, a spálíme. Při větším poškození pak aplikujeme fungicid. Výborné jsou přípravky obsahující účinnou látku azoxystrobin - Ortiva, Amistar, Quadris; kresoxim-methyl – Discus; fenpropimorph - Tango super; iprodione - Rovral flo, Rovral Aquaflo; mancozeb - Novozir, Dithane; propiconazole – Bumper 25 EC; thiophanate-methyl – Topsin M 500 SC a další.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, hobby.idnes.cz, shutterstock.com
