Bez stromů si nelze představit žádný park a o zahradách platí to samé. Na vsích najdeme dřeviny dokonce i v malých předzahrádkách, a když ne stromy, pak alespoň keře. Stromy v zahradách mají navíc jednu skvělou vlastnost, mnohé z nich nás totiž přežijí, budou nám proto až do sklonku našich dnů poskytovat svůj stín, příjemné klima a některé i své plody. Budou se v průběhu roku měnit a ty opadavé se na podzim rozzáří malířskými paletami, aby hned vzápětí stály až do jara jako stíny zimních duchů. Stromy v zahradách by však měly být jaksi úměrné rozměrům pozemků a také typu, stejně tak jsou důležité i jejich nároky na péči a nakonec i schopnosti zahrádkáře. Neumíte například a nechcete se učit provádět správný řez dřevin? Pak vybírejte pouze takové, jaké jej nepotřebují. Nebo by jim dokonce neprospíval. Nechcete na podzim neustále hrabat a uklízet listí? Pak si zvolte dřeviny stálezelené. A dále začněte svůj výběr právě tvary korun. Koruna je rozvětvená část dřevin (stromů i keřů), která je tvořena soustavou takzvaných kosterních a vedlejších větví. Koruna je klíčem k životu každé dřeviny, protože nese olistění, kterým tyto rostliny dýchají, přijímají sluneční záření a tvoří fotosyntézu, dokonce přijímají do určité míry i srážky a vzdušnou vlhkost, navíc poskytují úkryt mnoha druhům živočichů. A právě různé způsoby větvení dávají každé dřevině její charakteristický tvar, výraz, charakter. Tvar koruny je navíc ovlivněn i místem, kde dřevina roste, jiného tvaru koruny dosáhne jako solitér, jiného uvnitř lesního či jiného souvislejšího porostu. Tvar a kostru koruny přitom určují větve vyššího řádu – takzvané větve kosterní. Tyto větve vyrůstají z prodlouženého kmene a jejich postranní výhony se dále větví. Vznikají tak vedlejší větve (větve nižšího řádu), které dřevinu dotvarovávají, a které nesou většinu listí. Čím hustší koruna, tím více větví nižšího řádu. A nyní jedno velké tajemství, o kterém se sice šušká, ale málokdo to vlastně spatřil na vlastní oči. Koruna stromu mívá nejčastěji shodný tvar s kořenovým systémem dřeviny. Analogicky tedy platí, že stromy a keře s plošší korunou mají nejčastěji i plošší a mělčí kořenový systém. Typické je to například u ovocných jabloní, ale obecně toto pravidlo platí pro většinu dřevin. Dřeviny, které se záměrně tvarují, abychom dosáhli požadovaného tvaru jejich koruny, jsou samostatnou kapitolou pro již zkušenější zahrádkáře. Ovšem výběr dřevin bez nároků na řez, které si bez našeho přičinění vytvoří požadovaný tvar koruny, je spousta. A právě přirozený tvar koruny je při jejich výběru klíčový. Jaké si můžeme vybrat? Tvar koruny přirozený (rozložitý), kuželovitý (jehlancovitý), sloupovitý, úzce vřetenovitý, elipsoidní, vejčitý, kulovitý, deštníkovitý (převislý) a nepravidelný. Na první pohled se sice může zdát, že některé tvary náleží spíše práci zahradnických nůžek, ale není to pravda. Kromě kouzel, jakých se dopouští příroda, jsou mnohé dřeviny šlechtěny právě pro dosažení určitého tvaru koruny, aniž by potřebovaly řez. Projděte si lesy, botanické zahrady i venkovní lesní arboreta a zahrady i parky sbírkové. Tam načerpáte nespočet inspirace. Koukejte do korun stromů a učte se, poznávejte, o jakou dřevinu jde. Časem si vytříbíte vkus a dovedete zahradu poskládat ze zamilovaných druhů. Základem je samozřejmě takzvaný tvar koruny přirozený (rozložitý), který je vlastně dost těžké popsat. Obecně ale platí, že stromy s přirozeně působící korunou máme vlastně nejraději. Podívejte se například v zimní krajině na solitérní lípu na kopečku. Nádhera, že? Jakási neuspořádaná symetričnost. A právě to je principem přirozeného tvaru koruny. Není ani kulovitý, ani jehlancovitý, možná lze říci, že je trochu vejčitější, ale to vajíčko má hodně výběžků. Vlastně tvar koruny často připomíná spíše list daného stromu. A zřejmě to nebude žádná náhoda. Zajímavé také je, že tohoto tvaru dosahují nejčastěji opadavé listnaté stromy, načež právě s nimi získáme skutečnou proměnlivost, originalitu v každém ročním období. Strom s přirozeně tvarovanou korunou může tvořit ústřední solitérní bod zahrady, stejně jako menší hájek, či stromořadí. Jestli například tvar nějakého stromu opravdu dokonale připomíná tvar jeho listu, je to lípa. A to dokonce již u mladších stromků. Lípa je navíc v době květu jednou z nejléčivějších rostlin. Ne nadarmo byly lípy vysazovány na každé návsi. Lze si přitom koupit i odrůdy dosahující menšího vzrůstu, které jsou vhodné pro menší zahrádky. Přirozeného tvaru koruny dosahují také okrasné ambroně, které na podzim doslova kouzlí s barvami listů nádherného tvaru. A samozřejmě i tvar koruny ambroně stojí za hřích. Kmen je průběžný a koruna dospělého stromu má tvar otevřeně kulovitý a s výraznými větvemi. Přirozeně působící tvar koruny nabízí i okrasné třešně a okrasné jabloně, z jehličnanů pro změnu borovice lesní. Druhů s přirozeným tvarem koruny je mnoho: například javory, břízy, duby, platany a jiné. Hned na druhé místo oblíbenosti můžeme zařadit tvar koruny kuželovitý (jehlancovitý), který má vlastně většina neopadavých jehličnanů a dokonce často i částečně opadavý modřín. Jde však o naprostý opak předchozí skupiny dřevin s přirozeným tvarem koruny, proto je důležité zvážit jejich případnou kombinaci. Jehličnany navíc zabírají v zahradě plošně nejvíce místa při zemi a nejméně na vrcholku. Pro vytvoření stinného posezení proto nejsou vhodné, Čekali bychom na takový stav až do konce svého života a možná i naše děti. Koruna, která se zužuje směrem vzhůru, je často problematická. Ještě problematičtější je však tvar koruny sloupovitý. Budete hodně přemýšlet, než se pro takové stromy rozhodnete, ovšem v zahradách malé plochy a při vhodném umístění mohou vysazené vedle sebe vytvořit stín obdobný stínu, jaký tvoří pergoly. Schopností takových dřevin je využíváno i v krajině, ovšem časem ohromné topoly si v zahradě asi nevysadíte. Jinak se ale se sloupovitým tvarem setkáme u spousty druhů dřevin v případě jejich speciálních kultivarů. A může jít i o jehličnany. To samé platí pro tvar elipsovitý, který působí ještě zvláštněji. Obecně lze říci, že čím zvláštnější je tvar koruny stromu, tím více je třeba přemýšlet. Velkým specifikem jsou také tvary korun kulovité. Oproti nim jsou tvary vejčité více podobné tvarům přirozeným, vlastně z nich přirozené tvary svým způsobem vycházejí. Ovšem kulovitý tvar koruny, to je jako z typického dětského obrázku stromečku s domkem. Těžko říci, proč to tak děti vidí. Kulovitý tvar koruny připomíná jakési velké lízátko na tyčince. Vedle toho deštníkovitý tvar koruny je opravdu deštníkem a při dostatečném vzrůstu vytvoří pod sebou dokonalý stín. Kulovitého tvaru koruny dosahují například katalpy, některé odrůdy dubů a také višně křovité, ale i kultivary ambroní a dřezovců, javorů a jiné. S převislým (deštníkovitým) tvarem koruny neuděláme chybu hlavně v malých zahradách. Vypadají nevšedně, pokud jde o dostatečně vzrůstný druh a kultivar, vytvoří opravdu plný stín. Stačí pak dát pod strom lavičku a nemusíme koukat na počasí (vedro i silný déšť – hodně toho zachytí). Kromě například šlechtěných vrb, buků, modřínů a javorů si lze pořídit i převislý jinan dvoulaločný. Většinou však jde o kultivary štěpované na podnož. A kdo chce v zahradě jinak v dospělosti gigantický jinan či buk, převislou štěpovanou formou určitě nic nepokazí. Pod deštníkovitý jinan se sice neschováte, má keřovitý vzrůst, ale u buku by toho mohlo být dosaženo docela rychle. Pozor tedy, bude časem potřebovat půdorysně mnoho místa. Je to solitér. Největší roztodivnosti pak dosahují tvary korun nepravidelné. Třeba staré magnolie vás mohou tvary svých korun opravdu překvapit, ale i sakury a mnoho dalších druhů.Zdroj: zahrada.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia, botanika.prf.jcu.cz, david-hermansky.cz
