Potíže s organickými substráty v interiérechPokud jsou pokojovky zasazené v organickém substrátu, přinášíme si do bytu i nepříjemné vlivy a škodlivé substance plynoucí právě z rozkladných procesů. Každý organický substrát se při pokojové teplotě a příznivé vlhkosti rozkládá, přičemž na rozkladných procesech se podílí bakterie, houby a řasy. V přírodě je rozkladnými procesy ovlivněna kvalita půdy, ovšem v uzavřených prostorech interiérů se mohou negativně projevit zplodiny rozkladu. Negativně ovlivňují především kvalitu vzduchu, přičemž lidé vnímají rozklad a jeho zplodiny hlavně čichem - nepříjemný zápach cítíme hlavně po zálivce. Ovšem rozklad substrátu může též vyvolávat alergické reakce, na které reaguje lidský imunitní systém. Navíc nás také může obtěžovat i hmyz, který se rozkladných procesů účastní, často jde o škůdce – například Smutnice (Sciara sp.). Nepomohou ani nádoby se samozavlažovacím systémem, i zde dochází k rozkladu substrátu, pouze se liší způsob zavlažování. Moderní pěstební technologieŘešením, které eliminuje rozkladné procesy substrátu, je použití čistě minerálních substrátů (např. zeolitový substrát Zeostrat, Seramis, keramzit Hydroton pro hydroponii, …). Minerální substráty zajišťují rostlinám optimální růstové podmínky, jejich vysoká nasákavost přitom poskytuje dokonalé vláhové poměry a sorpční vlastnosti zeolitových minerálů též stabilní přísun živin. Dokonce nemusíme pokojové rostliny díky stálým fyzikálním i chemickým vlastnostem substrátů po celou dobu jejich života vůbec přesazovat. A co víc – rostliny, které pěstujeme hydroponicky či v plně minerálních zeolitových substrátech, dovedou filtrovat ze vzduchu jedovaté látky (třeba formaldehydy). Hydroponicky či pomocí plně minerálních zeolitových substrátů lze pěstovat rostliny v místnostech, zimních zahradách, ale i ve veřejných prostorách, v restauracích, kancelářích, nemocnicích a jinde. Do minerálních substrátů přesazujeme rostliny se zemním balem či již vysazené v půdě, pokud potřebují přesadit. Půda s organickým podílem v balech rostlin časem mineralizuje a rostliny se přiblíží hydroponickému pěstování. Zcela bez rizika je přesazení již starších a tedy větších rostlin. Do substrátu přitom můžete rostliny přesadit po celý rok – tedy kdykoli. A co víc – přesazením do substrátu si též usnadníme zálivku pokojovek – interval mezi jednotlivými zálivkami bude činit v závislosti na objemu nádoby a velikosti rostliny 14 až 21 dnů. Porézní substrát SERAMIS®Porézní substrát SERAMIS® je teplotně expandován z westerwaldského jílu. Tato porézní hmota je vysoce nasákavá a umožňuje dobrý přístup kyslíku ke kořenům rostlin. SERAMIS® proto vytváří ideální podmínky pro růst rostlin, jednoduchou péči a méně častou zálivku. Vývoj pokojových rostlin bude silný a zdravý. Jistotu při zálivce poskytne použití SERAMIS® - vlhkoznaků, které ukazují potřebu zálivky. Pro dobrý vývoj rostlin je třeba dodávat společně se zálivkou také hnojivo. Více informací o substrátu SERAMIS® najdete ZDE. Co je hydroponie?Hydroponie není žádnou novinkou, ovšem pro mnohé pěstitele pokojových rostlin může být zcela novým řešením, kterému se musí naučit. Jak vysadit, zalévat, jak hnojit a čím a jak a kdy přesazovat? Vždyť jde o pěstování v živném roztoku bez půdy. Z tohoto pohledu se jeví jako mnohem jednodušší přesazení rostliny s kořenovým balem a substrátem do substrátu minerálního. Ovšem ani hydroponické pěstování není ničím složitým. Určitě jste si někdy vyzkoušeli zakořenění sazeničky své oblíbené pokojovky ve vodě. Rostliny časem 'pustí“ ve vodním roztoku kořeny, které poměrně rychle naplní použitou nádobu: A též nadzemní část rostliny začne brzy růst. A to dokonce bez výživy, v pouhé vodě, jelikož každá pitná voda obsahuje minerální látky a dokonce i dusičnany. A právě tyto minerální látky mohou po nějakou dobu stačit při fotosyntetické reakci k tvorbě stavebních látek rostlin. Keramzit ukotví rostlinyPo čase chybí hydroponicky pěstovaným rostlinám ukotvení a vypadávají z nádoby. Proto je třeba použít například keramzit a můžeme rostliny pěstovat dál hydroponicky. Právě keramzit je nejčastějším substrátem pro hydroponické pěstování rostlin. A jeho použití má celou řadu výhod. Struktura keramzitu se po celou dobu nemění, přístup vzduchu ke kořenům je stejný na začátku pěstování i po letech. Hydroponicky pěstované rostliny proto již nepřesazujeme. Keramzit vzniká expandováním vysokou teplotou a díky němu nedochází v nádobách s rostlinami k rozkladným procesům. Nádoby pro hydroponiiPro hydroponické pěstování jsou prodávané plastové pěstební nádoby s otvorem pro vodoznak. Rostlinu umístěnou do takové nádoby zasypeme keramzitem a do otvoru zasuneme vodoznak příslušné délky. Nádobu poté vložíme do vodotěsného obalu (plastové či keramické nádoby) požadovaného dekorativního vzhledu. Vodoznak je mechanický plovákový ukazatel hladiny vody (plastová trubička s kuličkou jako plovákem) a skutečně jde o nezbytný doplněk každé hydroponické nádoby. Signalizuje nám, že rostlina spotřebovala živný roztok, čímž zároveň dokazuje optimální průběh životních funkcí rostliny.Živný roztokŽivný roztok poskytuje rostlinám zároveň vodu a živiny. Připravuje se přimícháním plných hnojiv v tekutém nebo pevném stavu do vody. Koncentrace živného roztoku by měla být 0,2 – 0,3%, čili 2-3 g nebo 2-3 ml hnojiv na 1 litr vody. Při vyšší koncentraci by mohly být vážně poškozené kořeny rostlin. Hydroponicky pěstované rostliny zaléváme vždy živným roztokem, nikoli pouhou vodou. Lze též použít moderní iontovýměnná hnojiva, která se vkládají do hydroponických nádob v podobě kapslí či propustných textilních sáčků pod pěstební nádobou. Při každé zálivce (v tomto případě pouze vodou) se hnojivo postupně uvolňuje, přičemž se vymění ionty obsažené ve vodě za živné ionty, které jsou vázány hnojivem a proto je i v tomto případě každá zálivka zároveň hnojením. Velmi praktická je vlastnost těchto hnojiv uvolňovat živné ionty podle velikosti nádoby až šest měsíců, přičemž neohrozíme rostliny koncentrací roztoku. ZálivkaNedostatek vody způsobuje vadnutí a zasychání rostlin, přebytek je zase příčinou zahnívání kořenů (častá zálivka, nepropustná půda). V obou případech dochází k vadnutí rostlin – nemohou přijímat živiny poškozenými kořeny. I v případě hydroponického pěstování je třeba dodržovat interval mezi zálivkami a zálivku provádět vždy konkrétním množstvím vody. Pokud vodoznak ukazuje minimum, přidáme takové množství vody, aby vodoznak ukázal optimum. Pak necháme hladinu vody znovu klesnout a až poté znovu zalijeme do optima. V zásadě zaléváme jednou za 2 až 3 týdny, ovšem vždy se držíme vodoznaku. Zdroj: www.hydroponie.cz