Mezi užitečné živočichy v zahradách patří mnohé ptačí druhy, ježci, slepýši, ještěrky, užovky, žáby, čolci, žížaly a různý hmyz - například čmeláci, motýli, slunéčka a jiné druhy. Naprosto ideální je, pokud se zahrada nachází v sousedství lesa, louky, vodních toků a okolních přírodních zahrad. V takovém případě nám budou přes zahradu různé užitečné živočišné druhy migrovat. Bohužel v současných satelitních výstavbách bez takzvaných „biokoridorů“ se takové migrace nedočkáme.Jak přilákat užitečné ptákyPtáci jsou v zahradách vítáni, jelikož nám pomáhají se škodícím hmyzem. Nejraději mají zahrady se vzrostlými stromy a hustými keři, nejlépe plodícími chutné plody. Stromy umožňují ptákům rozhled, husté keře zase úkryt. A pokud umístíme na stromy ptačí budky tak, aby se k ptákům nedostali predátoři, posloužíme jim ještě lépe. Je ale třeba vědět, jaký ptačí druh preferuje jaký druh ptačí budky. Z dřevin jsou nejlepší keře s bobulemi, například ptačí zob, břečťan, hloh, kalina, svída a jiné.Ovšem ptáky si snadno získáme již v zimě, pokud jim zajistíme krmítka hojně zásobená vhodnou potravou (nejlépe olejnatými semeny) a také pítka s pravidelně obměňovanou vodou. V sezóně je pro ptáky též důležitý zdroj vody, pokud máme v zahradě jezírko, nesmíme zapomenout na plovák, třeba kousek prkna, na které budou přistávat a budou z něj pít. Pro potřeby koupání ptáci potřebují mělký zdroj vody. Co se týká ptačích budek, musíme je každoročně vyčistit a vydezinfikovat. Jak přilákat ježkaJežek je hmyzožravec, ale neopovrhne ani slimáky a hlodavci, ptačími vejci a ještěrkami, nebojí se ani jedovaté zmije. Ježek miluje zahrady, které nabízí mnoho úkrytů. Používá je jako denní skrýše a loví pak v noci. Vyhovují mu různé hromady dřeva, přístřešky, kůlny, hromady listí, husté roští a keře, hromádky sena či slámy. Na podzim je pak dobré připravit ježkovi suchý pelech na klidném místě stranou zahrady. Pokud ale po vaší zahradě volně pobíhá pes, na ježka zapomeňte. Dařit se mu zde nebude a byť je obrněn pichlavými bodlinami, většina psů dokáže ježka jednoduše zabít. Jak přilákat obojživelníky a plazyJestliže máte v zahradní vodní prvek a v něm se drží obojživelníci, znamená to, že voda je kvalitní. Ovšem obojživelníci preferují pozvolné a snadno přístupné břehy se stinnými úkryty. Zajímavostí je, že čolci a většina druhů žab přezimují mimo vodu - v zemi. Například pod kameny, v opuštěných norách hlodavců a nebo v zídkách. Další zajímavostí je život ropuch, které tráví ve vodě jen velice krátkou dobu, tedy tu, kterou potřebují k rozmnožování. Jinak se přes den ukrývají pod kameny či v zemi a hmyz loví v noci, na suchu. A pozor – ropucha je tím největším „slimákožroutem,“ jakého si lze vůbec představit. Plazy pro změnu lákají vyhřáté kameny a zídky. V zahradě se může objevit ještěrka obecná, ještěrka zelená, slepýš křehký, užovka obojková, ale i jedovatá zmije. Jelikož jsou však tito tvorové velmi plaší, pravděpodobnost jejich pobytu v hojně užívané zahradě je minimální. Pokud však máte důkazy, že se ve vaší zahradě objevuje užovka, přehazujte kompost na jaře a na podzim, v létě do něj totiž může naklást vajíčka, přičemž využívá tepla, které v kompostu vzniká. Důležitý je také šetrný přístup k sekání trávníku. Sekáme maximálně na 5 cm, abychom neublížili třeba slepýši. Navíc velké travní plochy sekané příliš na krátko odporují životu v zahradě. Hmyz a jiní živočichové zde prostě nemají co najít. Život ve voděKromě obojživelníků se nám v zahradním jezírku usídlí také vodní hmyz – vodoměrky, potápníci, znakoplavky, vážky, … Pokud ale jezírko zarybníte, budou zde dominovat ryby, ty větší pak zlikvidují nejen zdroje potravy, ale i pulce a larvy čolků.Užitečný hmyzŘíši hmyzu velí v zahradách včely medonosné a čmeláci jako hlavní opylovači. Ovšem užitečný je i jiný hmyz, například slunéčka (především jejich larvy) omezí populaci mšic. Jako opylovači fungují výborně i různí motýli, horší je to již s jejich larvami, které sežerou, na co přijdou. Kvůli hmyzu je dobré nechat část travního porostu růst přirozeně, nejlépe se směsí lučních květin. Život v půděMůže to znít paradoxně, ale v půdě je větší biodiverzita než na jejím povrchu a nad ním. Najdeme zde mikroskopické bakterie, houby, řasy, roztoče, hlístice, stonožky, brouky, ovšem skutečnými ředitelkami půdy a také kompostu jsou žížaly. Platí však, že veškerý půdní život je zásadní pro recyklaci živin a půdní strukturu. Platí též, že většina půdních organismů žije v hloubce do 20 cm. Regeneraci půdních organismů pomůžeme podzimním či jarním zarytím organických látek – hnojením. Pokud zakládáme kompost, nesmíme na jeho dno nic ukládat a musíme strhnout travní drn, aby se do rozkládající se hmoty dostaly co nejrychleji žížaly, ale i jiný půdní život.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com