Pokud budeme brát v úvahu novostavbu kancelářské budovy s navrženým přirozeným větráním, tak je zapotřebí si uvědomit, že při tomto způsobu větrání se vše odvíjí od:Vztlakového proudění, jež je závislé na teplotě interiéru a exteriéru, které mají za následek různou měrnou hmotnost vzduchu, a na vzdálenosti míst pro sání a výfuk vzduchu (může platit i pro okenní otvor, kde typicky chladnější vzduch se dostává do prostoru u spodní hrany a teplejší naopak proudí ven u horní hrany). Vztlakové proudění je dáno vztahem: Tlaku větru, který podporuje proudění ve směru od návětrné na závětrnou stranu budovy a je nejvíce ovlivněn rychlostí větru. Tlak (působení) větru je dán vztahem: Pokud je v novostavbě navržené přirozené větrání infiltrací (přívod fasádními přívodními prvky či okenními štěrbinami) či provětráním (otevřená okna), což jsou dva nejčastější typy přirozeného větrání, tak aby byly oba způsoby účinné bez pomoci ventilátoru, musí být zajištěn velký teplotní rozdíl mezi exteriérem a interiérem (I.), musí být fasáda orientována na návětrnou stranu (II.) a v případě provětrávání by mělo být docíleno tzv. příčného provětrání, které nám zajistí provětrání celého prostoru (ne pouze lokální oblasti do 2 m od okna) tak, že jsou otevřena okna na návětrné i závětrné straně a čerstvý vzduch projde celým kancelářským prostorem (III.). Pokud se zaměříme na jednotlivé body více detailně, tak:I. Velký teplotní rozdíl mezi exteriérem a interiérem je pouze v zimně. V zimně je ale venku chladno a v kancelářích je lidem, kteří sedí blízko u oken, brzo zima, takže se musí okna zavřít a v místnosti zůstává vydýchaný, a tedy znehodnocený vzduch.II. V každé kancelářské budově se nachází vždy pouze jedna fasáda orientovaná na návětrnou stranu. V případě kanceláří, které se nachází v budovách primárně určených pro jiné než kancelářské využití, je tato situace stejná a mnohdy ještě horší, protože fasády některých činžovních domů v blokové zástavbě mohou být zcela kryté před větrem.III. Příčné provětrání v kancelářských budovách je také s otazníkem. Ve velkých open spacech moderních kancelářských budov to možné je, pokud se otevřený prostor rozléhá od jedné světové straně ke druhé. Horší je situace tam, kde je prostor rozdělený na menší kanceláře, a úplně nejhorší je situace v rámci nekancelářských budov. V Praze je takových kanceláří mnoho v činžovních domech viz druhý bod. Z výše zmíněného plyne, že spoléhat se pouze na přirozené větrání není žádoucí. Navíc jsme se ani nedotkli tématu zpětného zisku tepla, které v případě přirozeného větrání neexistuje. To je kapitola sama o sobě, protože vzhledem k nutnosti snižovat spotřebu energie z neobnovitelných zdrojů v rámci novostaveb i rekonstrukcí by mělo jít o standard. Tímto tématem se zde nebudeme dlouze zaobírat, pouze nastíníme, jakým způsobem zpětný zisk tepla ovlivňuje energetickou třídu v rámci průkazu energetické náročnosti budovy (PENB). Vzduchotechnické jednotky se zpětným ziskem tepla pozitivně ovlivňují spotřebu energie na vytápění budovy. Tepelná ztráta budovy se skládá ze dvou základních složek, kterými jsou ztráta tepla prostupem obvodovými konstrukcemi do exteriéru a tepelné ztráty větráním. V případě, že budeme uvažovat se všemi prostory větranými řízeně se zpětným ziskem tepla a s průměrnou účinností 80 %, tak tepelné ztráty větráním budou o celých 80 % menší než u budovy, která by zpětný zisk tepla ve větrání neměla. To už je slušné číslo, do kterého se rozhodně vyplatí zainvestovat. Oproti tomu jsou „mínusové body“ za elektrickou energii vynaloženou na chod ventilátorů v jednotkách pouze marginální. Situace ovšem není vždy příhodná proto, aby bylo možné vybudovat novou vzduchotechnickou soustavu s VZT jednotkou a rozvody pro plnohodnotné řízené větrání se zpětným ziskem tepla. Zejména u rekonstrukcí, které jsou mnohdy jen částečné, a ne kompletní, je dobré myslet na řízené větrání. V případě, že se například řeší pouze zateplení a výměna oken nebo se naopak řeší pouze revitalizace hygienického zázemí, stojí za zvážení osazení systému řízeného větrání bez zpětného zisku tepla. Takovým systémem se může skládat z již zmiňované kombinace ventilátoru v hygienickém zázemí a přívodního fasádního prvku, které zaručí hygienickou výměnu vzduchu. Často totiž můžeme vidět situaci, kdy se pouze osadí ventilátory, ale nemají vymyšlený žádný účinný přívod vzduchu, tudíž celý systém jako celek vůbec nefunguje. Velkou konkurenční výhodou společnosti ELEKTRODESIGN Ventilátory s.r.o., jež je součástí celosvětově působící skupiny výrobců a distributorů Soler & Palau Ventilation Group je velice rozmanité portfolio výrobků, které obsahuje jak VZT jednotky se zpětným ziskem tepla Duovent® ve variabilním technickém provedení, tak možnost dodání veškerých VZT rozvodů či ventilátorů do hygienického zázemí právě rekonstruovaných kancelářských budov.
