Pro pouhé nízké optické oddělení zahrady, nikoli tedy živý plot, který zaručuje soukromí, se pro změnu hodí třeba mahonie, cesmíny a kaliny. Navíc túje nejsou zdaleka jedinými jehličnany, které mohou živý plot tvořit. Využít lze tisy, jedlovce, modříny, smrky, cypřišky a cypřišovce. Třeba rychle rostoucí a statný cypřišovec leylandský (Cupressocyparis leylandii) opravdu překvapí. Oproti tomu listnatý neopadavý zimostráz poroste extrémně dlouho. Výběr dřevin vhodných pro živé ploty je ale o mnoho širší, kdo se do problematiky ponoří, zjistí, že si vybere jen těžko. A přesto přese vše jsou túje, správně zeravy (Thuja), nejpoužívanější rostlinou k tvorbě živých plotů. Tedy alespoň u nás. Svou oblibu si získaly rychlým růstem a jednoduchou péčí. Stačí řez na konci léta či na podzim. Někomu je živého plotu z tújí dokonce již jen líto, vždyť je tu tak dlouho. A právě to je jeden z problémů, nudí. Stal se všedností. Nezbytná proto bude minimálně podsadba z jiných okrasných dřevin a trvalek. Plot bude působit zajímavěji, přitažlivěji. Pokud se však rozhodnete pro radiální změnu, například zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens) doroste až do dvou metrů, nějakou dobu si ale počkáme. Odmění se nám však až geniálním přístupem k tvarování, nakonec právě z oblíbených buxusů se lze prostříhat až k tvarům třeba zvířat. Výšky dvou metrů doroste též dřišťál (Berberis) nebo hlohyně (Pyracantha). Další možností je třeba střemcha (Prunus laurocerasus), která sice roste pomaleji než túje, je však též stálezelená a pěkně kvete. Pěnišníky (Rhododendron) pro změnu dorostou až tří metrů, mahonie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) pouze metru. Sice nic pro vytvoření soukromí, ale docela pěkně kvete, vypadá báječně a později v sezóně ji zdobí pohledné modrofialové plody, které jsou dokonce jedlé. Dokonce lze říci, že túje jsou mnoha zahradníkům trnem v oku, přesto je však prodávají. Důvodem je jejich obliba a s tím související zisk. Túje jsou ekonomickou jistotou. Ovšem v průběhu roku se nijak nemění a když začnou rezavět, není to vůbec pěkný pohled. Jde o dřevinu statickou, neměnnou, unifikační, která vytvoří v kombinaci s dokonale střiženým anglickým trávníkem jen o trochu lepší prostředí než betonová dlažba. Při projektování zahrad se již trend odporu vůčí tújím projevil tak, že zahradní architekti navrhují živé ploty z listnatých keřů, které se během roku mění. Kromě výše zmíněných lze sáhnout též po muchovníku (Amelanchier), plodícího chutné plody podobné i chuťově borůvkám, aronii čili temnoplodci (Aronia) a rakytníku (Hippophae), přičemž oba druhy též mají jedlé a zdravé plody. Dalším řešením jsou hlošiny (Elaeagnus), dříny čili svídy (Cornus), kdoulovce (Chaenomeles) růže velkoplodé (Karpatia), kaliny (Viburnum) a komule lákající rodinu motýlů (Buddleia). Jednotlivé dřeviny lze navíc v živých plotech vhodně kombinovat. Vůbec není od věci vysadit stálezelené dřeviny tam, kde chceme co nejvíce soukromí a opadavé na místa, kudy může v zimě někdo nakouknout. Řešením je též ruj vlasatá (Cotinus coggygria), ptačí zob (Ligustrum ovalifolium Aurea), pámelník (Symphoricarpos) a nebo svída bílá (Cornus alba) s výrazně rudou kůrou. Z opadavých listnáčů můžeme využít třeba i buky (Fagus), habry (Carpinus) a rychle rostoucí jilm sibiřský (Ulmus pumila).Dřeviny vhodné pro živé ploty najdete také zde:Jaké dřeviny se hodí pro rychle rostoucí živé plotyJak vybrat neopadavé dřeviny pro živé plotyŽivý plot - přirozená součást zahradyVýběr dřevin do živých plotů Výše jsme zmínili některé ovocné keře nesoucí méně známé ovoce, vysadit však lze i rybízy (Ribes), angrešty (Grossularia uva crispa), josty (Ribes x nidigrolaria), zimolezy kamčatské (Lonicera caerulea var. Kamtschatica), maliny (Rubus idaeus), ostružiny (Rubus) a malinoostružiny. Túje, ale i jiné dřeviny pro živé ploty (a nejen pro ně), abychom tújím až tolik nekřivdili, jsou dokonce i častou příčinou sousedských sporů. Obzvláště pak výsadba na hranicích pozemků. Pokud pak má pěstitel tújí záměr vytvořit hradbu vysokou, bude sousedovi též neúměrně stínit. Dřeviny však mohou také prorůstat klasickým plotem, ořechem problému může být i potřeba pravidelného řezu. Nový občanský zákoník přitom přinesl některé změny. Pomůže každému, komu vadí prorůstání sousedova živého plotu jeho plotem tradičním, stínění živým plotem, ale i jinými dřevinami, poškozování zídek, ale i stěn domu kořeny dřevin. Ošetřuje, jak daleko od společné hranice pozemků lze vysazovat dřeviny (pro stromy dorůstající obvyklé výšky platí vzdálenost alespoň 3 metry, pro ostatní 1,5 metru). Na druhou stranu se ale sousedé mohou vždy dohodnout, pak ale nejlépe písemně.