1.1. Interiér, my a architekt 1.2. Interiér domu je náš soukromý prostor 1.3. Plynulý přechod a harmonie celku 1.4. Způsoby návrhu interiéru 1.5. Nábytek jako volné zařízení interiéru 1.6. Předsíň a chodba 1.7. Úložné prostory 1.8. Kuchyně a jídelny 1.9. Koupelny a WC 1.10. Ložnice 1.11. Dětské pokoje 1.12. Obývací pokoje 1.13. Hostinské místnosti 1.14. Zahradní nábytek 1.1. Interiér, my a architekt Vybavení interiéru nás charakterizuje. Hovoří o nás víc, než si mnohdy dokážeme připustit. I když náš interiér navrhuje architekt, vždy zůstane zásadním náš vkus. Pokud bychom totiž narazili na architekta, který by nám vnucoval své názory a návrhy a nenaslouchal nám, vše je špatně. Od takového návrháře je lepší odejít. Zároveň je mylné se domnívat, že existují architekti bytoví, stavební a jiní. Nikoli. Architekt vlastně ovlivňuje podobu našeho interiéru a především pak rozmístění nábytku v jednotlivých místnostech už od návrhu projektu domu a stejný architekt by měl dokázat navrhnout právě i vybavení interiéru. Nesmíme si totiž plést výrazy architekt a designér. Architekt může zároveň být, a v naprosté většině případů i je, designérem, neplatí to však opačně. Proto, navštívíme-li rozličná bytová studia (koupelnová, kuchyňská a další …), nejčastěji bude zde sedící specialista designérem, který aplikuje studiem nabízené zboží v 3D software a předkládá nám varianty jeho instalace, včetně barevných řešení povrchů, dezénů, kování a dalších doplňků, ze kterých si pak můžeme vybrat. Se skutečnými architekty však taková studia většinou spolupracují pouze externě. Koneckonců, zaměstnat architekta není zrovna levné. 1.2. Interiér domu je náš soukromý prostor Vytvoření interiéru je velice soukromou, intimní záležitosti. Proto bychom měli mít právo veta a nikoli se krčit před dominantním architektem, který nás neustále poučuje o našem nevkusu. Je sice pravděpodobné, že má velký kus pravdy, my jsme však jeho zákazníky a to, že uvažujeme jinak a náš vkus je oproti jeho představám třeba až pokleslý, neznamená, že jsme špatní lidé, a že se nám bude dobře bydlet právě v interiéru, který si necháme vnutit. Opak je pravdou. Kdo si prostě například v ložnici potrpí na kombinaci červené a černé, má na to právo, ať už si jeho okolí (včetně architekta) myslí cokoli. Náš dům a byt v něm je naší soukromou záležitostí. Něčím zcela jiným je pak vybavení firemního sídla, provozovny poskytující služby, nebo prodejny. Zde je zásadním kritériem náš zákazník – naše cílové publikum. V takovém případě bychom měli architektovi jasně sdělit, jaké je naše cílové publikum a předložit veškeré podklady souvisejí s vytvářením identity klienta s naší firmou (corporate identity), včetně logotypu a jeho barev. Do svého soukromého prostoru si však zveme příbuzné, přátele a známé a především tam pak sami trávíme velkou část svého života, tedy toho soukromého. Proto zde máme při tvorbě interiéru zásadní slovo právě my. Zajímá vás internetový obchod s širokou nabídkou veškerého nábytku? Klikněte ZDE. 1.1. Interiér, my a architekt Vybavení interiéru nás charakterizuje. Hovoří o nás víc, než si mnohdy dokážeme připustit. I když náš interiér navrhuje architekt, vždy zůstane zásadním náš vkus. Pokud bychom totiž narazili na architekta, který by nám vnucoval své názory a návrhy a nenaslouchal nám, vše je špatně. Od takového návrháře je lepší odejít. Zároveň je mylné se domnívat, že existují architekti bytoví, stavební a jiní. Nikoli. Architekt vlastně ovlivňuje podobu našeho interiéru a především pak rozmístění nábytku v jednotlivých místnostech už od návrhu projektu domu a stejný architekt by měl dokázat navrhnout právě i vybavení interiéru. Nesmíme si totiž plést výrazy architekt a designér. Architekt může zároveň být, a v naprosté většině případů i je, designérem, neplatí to však opačně. Proto, navštívíme-li rozličná bytová studia (koupelnová, kuchyňská a další …), nejčastěji bude zde sedící specialista designérem, který aplikuje studiem nabízené zboží v 3D software a předkládá nám varianty jeho instalace, včetně barevných řešení povrchů, dezénů, kování a dalších doplňků, ze kterých si pak můžeme vybrat. Se skutečnými architekty však taková studia většinou spolupracují pouze externě. Koneckonců, zaměstnat architekta není zrovna levné. 1.2. Interiér domu je náš soukromý prostor Vytvoření interiéru je velice soukromou, intimní záležitosti. Proto bychom měli mít právo veta a nikoli se krčit před dominantním architektem, který nás neustále poučuje o našem nevkusu. Je sice pravděpodobné, že má velký kus pravdy, my jsme však jeho zákazníky a to, že uvažujeme jinak a náš vkus je oproti jeho představám třeba až pokleslý, neznamená, že jsme špatní lidé, a že se nám bude dobře bydlet právě v interiéru, který si necháme vnutit. Opak je pravdou. Kdo si prostě například v ložnici potrpí na kombinaci červené a černé, má na to právo, ať už si jeho okolí (včetně architekta) myslí cokoli. Náš dům a byt v něm je naší soukromou záležitostí. Něčím zcela jiným je pak vybavení firemního sídla, provozovny poskytující služby, nebo prodejny. Zde je zásadním kritériem náš zákazník – naše cílové publikum. V takovém případě bychom měli architektovi jasně sdělit, jaké je naše cílové publikum a předložit veškeré podklady souvisejí s vytvářením identity klienta s naší firmou (corporate identity), včetně logotypu a jeho barev. Do svého soukromého prostoru si však zveme příbuzné, přátele a známé a především tam pak sami trávíme velkou část svého života, tedy toho soukromého. Proto zde máme při tvorbě interiéru zásadní slovo právě my. Zajímá vás internetový obchod s širokou nabídkou veškerého nábytku? Klikněte ZDE. Na druhou stranu je ale nutné vést s architektem dialog. Měli bychom si uvědomit, že právě on je odborníkem na slovo vzatým a určitě bude potěšen, pokud mu umožníme, aby se dostatečně realizoval. Kvalitní architekt nás však cestou dialogu povede sám a nemusíme se tedy na setkání s ním jakkoli připravovat a své představy můžeme nechat volně proudit jako řeku, jejíž tok architekt usměrní. 1.3. Plynulý přechod a harmonie celku Veškeré zabudované i volně stojící části interiéru, včetně nábytku, by měly z konstrukce domu vystupovat a přitom plynule přecházet jeden v druhý. Jednotlivé zóny místností by měly plynule přecházet jedna v druhou a sladěné by mělo být i použití materiálů, jejich povrchů a použitých doplňků. Včetně nábytkového kování. Při navrhování interiéru je dokonce vhodné vysadit dveře ze zárubní a dívat se, jak a co všechno bude vidět průhledy (dveřními otvory) z jedné místnosti do druhé. Stejně tak by nás mělo zajímat dopadající světlo a dílčí barvy stěn jednotlivých místností, barvy již zvolených obkladů, dlažby a dalších povrchů podlah, stěn a stropů. Na druhou stranu je ale nutné vést s architektem dialog. Měli bychom si uvědomit, že právě on je odborníkem na slovo vzatým a určitě bude potěšen, pokud mu umožníme, aby se dostatečně realizoval. Kvalitní architekt nás však cestou dialogu povede sám a nemusíme se tedy na setkání s ním jakkoli připravovat a své představy můžeme nechat volně proudit jako řeku, jejíž tok architekt usměrní. 1.3. Plynulý přechod a harmonie celku Veškeré zabudované i volně stojící části interiéru, včetně nábytku, by měly z konstrukce domu vystupovat a přitom plynule přecházet jeden v druhý. Jednotlivé zóny místností by měly plynule přecházet jedna v druhou a sladěné by mělo být i použití materiálů, jejich povrchů a použitých doplňků. Včetně nábytkového kování. Při navrhování interiéru je dokonce vhodné vysadit dveře ze zárubní a dívat se, jak a co všechno bude vidět průhledy (dveřními otvory) z jedné místnosti do druhé. Stejně tak by nás mělo zajímat dopadající světlo a dílčí barvy stěn jednotlivých místností, barvy již zvolených obkladů, dlažby a dalších povrchů podlah, stěn a stropů. Plynulý přechod a harmonie jsou zásadními pojmy. Přitom se ale nebojme ani dominantně vystupujících prvků, ojedinělých solitérů a třeba i samozvaně a tedy kontrastně působících uměleckých děl, bytových textilií a koberců. Nábytkem a dalšími doplňky, včetně uměleckých děl, vybavujeme dům ve chvíli, kdy je již vše postaveno a obloženo, máme vymalováno a jsou položené podlahy a případně i celoplošné koberce. A pokud jsme již svůj byt nábytkem vybavili, určitě se poohlédněme po vhodných květináčích a vázách na květiny řezané. Stejně tak bychom měli začít navštěvovat výstavní galerie a obrušovat ostří svého vkusu. Co když náhle narazíme na dílko, které nám nedá spát, kdy se s jeho autorem natolik ztotožníme, že sáhneme po peněžence. Myslet bychom však měli i na to, zda se právě s tímto uměleckým dílem ztotožní i vybavení našeho interiéru. Díla starých holandských mistrů rozhodně nepatří do moderně vybaveného interiéru s moderními povrchy a odstíny barev a naopak. Plynulý přechod a harmonie jsou zásadními pojmy. Přitom se ale nebojme ani dominantně vystupujících prvků, ojedinělých solitérů a třeba i samozvaně a tedy kontrastně působících uměleckých děl, bytových textilií a koberců. Nábytkem a dalšími doplňky, včetně uměleckých děl, vybavujeme dům ve chvíli, kdy je již vše postaveno a obloženo, máme vymalováno a jsou položené podlahy a případně i celoplošné koberce. A pokud jsme již svůj byt nábytkem vybavili, určitě se poohlédněme po vhodných květináčích a vázách na květiny řezané. Stejně tak bychom měli začít navštěvovat výstavní galerie a obrušovat ostří svého vkusu. Co když náhle narazíme na dílko, které nám nedá spát, kdy se s jeho autorem natolik ztotožníme, že sáhneme po peněžence. Myslet bychom však měli i na to, zda se právě s tímto uměleckým dílem ztotožní i vybavení našeho interiéru. Díla starých holandských mistrů rozhodně nepatří do moderně vybaveného interiéru s moderními povrchy a odstíny barev a naopak. 1.4. Způsoby návrhu interiéru Při navrhování interiéru máme k dispozici následující výrazové prostředky: prostor, dispoziční řešení, materiál včetně úprav jeho povrchů, barvu a světlo. Všechny tyto prvky se buďto mohou vhodně doplňovat, nebo vstupovat do vzájemných kontrastů a v konkrétních případech pak můžeme sáhnout po jednom či druhém řešení. HARMONIE versus KONTRAST. Praktickým důkazem, že i exteriér přitom dokonce ovlivňuje interiér domu, může být třeba obklad domu (jeho obvodových stěn) lícovým zdivem, které se pak jako dekorativní prvek může objevit i na dominantní stěně obývacího pokoje a třeba napevno instalovaného domácího baru. A stejně tak mohou mít stejný povrch i stěny malého vinného sklípku, určeného k příjemným ovíněným setkáním s přáteli. Naše vnímání prostoru je dané tvarem jednotlivých prvků interiéru (podlah, stropů, stěn a vybavení interiéru) a jeho konfrontací s našim úhlem pohledu. Je však zřejmé, že jinak bude tento prostor vnímat muž vysoký 2 metry, průměrně vysoká žena, tělesně postižený na invalidním vozíku či dítě. Úplně postačí, když si v každé místnosti sedneme nebo lehneme na zem a prostor kolem sebe začneme vnímat jinak. Stejně tak se náš úhel pohledu změní, pokud se sehneme a podíváme se na náš byt opačně, kdy strop bude místo podlahy a podlaha místo stropu. 1.4. Způsoby návrhu interiéru Při navrhování interiéru máme k dispozici následující výrazové prostředky: prostor, dispoziční řešení, materiál včetně úprav jeho povrchů, barvu a světlo. Všechny tyto prvky se buďto mohou vhodně doplňovat, nebo vstupovat do vzájemných kontrastů a v konkrétních případech pak můžeme sáhnout po jednom či druhém řešení. HARMONIE versus KONTRAST. Praktickým důkazem, že i exteriér přitom dokonce ovlivňuje interiér domu, může být třeba obklad domu (jeho obvodových stěn) lícovým zdivem, které se pak jako dekorativní prvek může objevit i na dominantní stěně obývacího pokoje a třeba napevno instalovaného domácího baru. A stejně tak mohou mít stejný povrch i stěny malého vinného sklípku, určeného k příjemným ovíněným setkáním s přáteli. Naše vnímání prostoru je dané tvarem jednotlivých prvků interiéru (podlah, stropů, stěn a vybavení interiéru) a jeho konfrontací s našim úhlem pohledu. Je však zřejmé, že jinak bude tento prostor vnímat muž vysoký 2 metry, průměrně vysoká žena, tělesně postižený na invalidním vozíku či dítě. Úplně postačí, když si v každé místnosti sedneme nebo lehneme na zem a prostor kolem sebe začneme vnímat jinak. Stejně tak se náš úhel pohledu změní, pokud se sehneme a podíváme se na náš byt opačně, kdy strop bude místo podlahy a podlaha místo stropu. Jasně si tak dokážeme, že tvorba interiéru je kromě práce se základní i vyšší geometrií též prací s optickými klamy. Velmi snadnými kroky pak může architekt prostor rozšířit, nebo naopak uzavřít, nechat na nás spadnout strop či naopak navodit pocit létání. Dobrý architekt je vlastně kouzelník, který pracuje s našimi emocemi a kromě znalostí architektury a nábytkového designu by měl dobře ovládat i psychologii, i když zrovna nemusí mít důkladně prostudovaného třeba Freuda. A pokud náš architekt dokáže celek kombinovat s různými průhledy, světlíky či prosklenými stěnami a využít i momentů nečekaných překvapení, máme vyhráno. Poohlédneme-li se pak po nástrojích, které architekti (designéři) při své práci používají, najdeme zde jak náčrty tužkou na papíru, včetně barevných vyobrazení, tak vždy nakonec 3D software, ve kterém je návrh vypracován a doladěn včetně technických souvislostí a rozměrů. Nejčastěji se používá například program ArchiCAD, ovšem i mnohé jiné. Zásadní je pouze požadavek na kompatibilitu výstupních souborů, jelikož návrh budeme někomu předávat a málokdy si vystačíme jen s potištěným papírem. Jasně si tak dokážeme, že tvorba interiéru je kromě práce se základní i vyšší geometrií též prací s optickými klamy. Velmi snadnými kroky pak může architekt prostor rozšířit, nebo naopak uzavřít, nechat na nás spadnout strop či naopak navodit pocit létání. Dobrý architekt je vlastně kouzelník, který pracuje s našimi emocemi a kromě znalostí architektury a nábytkového designu by měl dobře ovládat i psychologii, i když zrovna nemusí mít důkladně prostudovaného třeba Freuda. A pokud náš architekt dokáže celek kombinovat s různými průhledy, světlíky či prosklenými stěnami a využít i momentů nečekaných překvapení, máme vyhráno. Poohlédneme-li se pak po nástrojích, které architekti (designéři) při své práci používají, najdeme zde jak náčrty tužkou na papíru, včetně barevných vyobrazení, tak vždy nakonec 3D software, ve kterém je návrh vypracován a doladěn včetně technických souvislostí a rozměrů. Nejčastěji se používá například program ArchiCAD, ovšem i mnohé jiné. Zásadní je pouze požadavek na kompatibilitu výstupních souborů, jelikož návrh budeme někomu předávat a málokdy si vystačíme jen s potištěným papírem. 1.5. Nábytek jako volné zařízení interiéru Volba nábytku v našem interiéru o nás prozradí, zda máme raději často méně funkční zdobnost a inklinujeme k určitému stylu, nebo upřednostňujeme funkci, a tedy praktičnost. Od prvních skic domu by už měl architekt vědět, jaký nábytek vlastníme a nakonec si do nového domu míníme přestěhovat. Je i velmi pravděpodobné, že některé kusy nábytku, které jsme si již dříve pořídili, budeme muset vyřadit. Konkrétní styl, v jakém svůj dům nábytkem vybavíme, vždy vyplyne jak z již existujícího mobiliáře, tak z diskuse s architektem. Často se přitom rozhodneme nový dům kompletně vybavit novým nábytkem. Zvýšíme tak užitnou hodnotu a prodloužíme životnost takového vybavení. Starší nábytek už nám jen těžko omládne, pokud zrovna nejde o ojedinělé a kvalitně zrestaurované historické kousky či jejich repliky. Vždy se přitom budeme rozhodovat, zda dům vybavit nábytkem sériovým, který pořídíme v prodejně, nebo na zakázku vyrobeným a často i na zakázku navrženým. Druhá varianta je sice dražší, ovšem výsledek bude ojedinělý. Určitě bychom ale neměli na zakázku pořizovat různé židle, křesla, pohovky a podobně. U nábytku, který by měl ergonomicky odpovídat lidskému tělu a tedy docílit pocitů pohodlí, je nutné mít jistotu, že konkrétní návrh prošel hygienickými a jinými atesty a byl již i prakticky vyzkoušen. Nakonec si nové křeslo, židli, pohovku, ale i postel nejsnáz vybereme, pokud se v nich alespoň na chvíli posadíme či uložíme. V novinách a časopisech se to ne náhodou hemží kreslenými vtipy, kde manželský či milenecký pár v prodejně osobně a na místě vyzkouší budoucí vybavení své ložnice. Stejně tak bychom ale neměli podcenit výběr nábytku do dětského pokoje. Špatně zvolená židle k dětskému pracovnímu stolu by mohla mít fatální následky na zdraví a vývoj našeho potomka. Jakožto i nevhodná matrace, ložní souprava a podobně. Sedací a lehací nábytek a jeho doplňky by prostě měl splňovat přísná kritéria zdravotní nezávadnosti, měl by být pohodlný a též příjemný na dotek. A určitě nakonec nedoporučujeme výběr nábytku z katalogů. Co osobně nevidíme, neosaháme si a u čeho nezkontrolujeme propagovanou jakost, vůbec nemusí splnit naše očekávání. Vždy se přitom budeme rozhodovat, zda dům vybavit nábytkem sériovým, který pořídíme v prodejně, nebo na zakázku vyrobeným a často i na zakázku navrženým. Druhá varianta je sice dražší, ovšem výsledek bude ojedinělý. Určitě bychom ale neměli na zakázku pořizovat různé židle, křesla, pohovky a podobně. U nábytku, který by měl ergonomicky odpovídat lidskému tělu a tedy docílit pocitů pohodlí, je nutné mít jistotu, že konkrétní návrh prošel hygienickými a jinými atesty a byl již i prakticky vyzkoušen. Nakonec si nové křeslo, židli, pohovku, ale i postel nejsnáz vybereme, pokud se v nich alespoň na chvíli posadíme či uložíme. V novinách a časopisech se to ne náhodou hemží kreslenými vtipy, kde manželský či milenecký pár v prodejně osobně a na místě vyzkouší budoucí vybavení své ložnice. Stejně tak bychom ale neměli podcenit výběr nábytku do dětského pokoje. Špatně zvolená židle k dětskému pracovnímu stolu by mohla mít fatální následky na zdraví a vývoj našeho potomka. Jakožto i nevhodná matrace, ložní souprava a podobně. Sedací a lehací nábytek a jeho doplňky by prostě měl splňovat přísná kritéria zdravotní nezávadnosti, měl by být pohodlný a též příjemný na dotek. A určitě nakonec nedoporučujeme výběr nábytku z katalogů. Co osobně nevidíme, neosaháme si a u čeho nezkontrolujeme propagovanou jakost, vůbec nemusí splnit naše očekávání. I z pohledu návrhu interiéru musíme nutně uvažovat o nábytku. Nelze totiž začít plánovat podobu bytu, aniž bychom měli představu o tom, čím ho vybavíme, jaké funkce bude nábytek plnit a jak bude působit na naši psychiku, tedy jestli se v jeho obležení budeme cítit dobře. Dokonalého rozvržení prostoru a funkčních součástí interiéru snadno dosáhnete velmi oblíbeným sektorovým nábytkem, jeho uspořádání i styl budou definovat vaše potřeby a zajišťovat pohodlí. Sektorový nábytek je vysoce variabilní. Skládá se z několika samostatných dílů, které lze v bytě uspořádat a kombinovat zcela originálně, nikoli jako pevně danou sestavu, a to třeba ve všech místnostech. Doménou sektorového nábytku je nejen jeho perfektní souznění s prostorem, ale také propracovaný design. Nejčastěji se setkáváme s hřejivým dekorem dřeva nebo jeho kombinací s barvou či prosklenými částmi. Vždy je z čeho vybírat. Neopomenutelnou výhodou tohoto typu nábytku je to, že můžete v jednom stylu vybavit celý byt a tím ho sofistikovaně sjednotit.Díky velké oblibě sektorový nábytek výrobci zhotovují v nejrůznějších stylech, a to tak, aby z jeho plusů mohlo čerpat co nejvíce domácností, ať už mají jejich členové v oblibě moderní, skandinávský, klasický či venkovský styl, nebo dokonce populární styl Provence. Díly sestav se tak liší nejen designem a kresbou, ale také tvarem, propracovaností a zdobností. Tuto stať vytvořil internetový obchod s nábytkem NakupNabytek.cz, na jehož webu najdete obrovský výběr kvalitního sektorového nábytku mnoha stylů. Můžete tak celý svůj byt opatřit nábytkem v jednom stylu, ať už jde o obývací pokoj, ložnici, jídelnu, pracovnu nebo další pokoje v bytě. 1.6. Předsíň a chodba Předsíň je místem, kde odkládáme boty, kabáty a jiný oděv. I pokud máme z předsíně přístup do komory, určitě se zde alespoň zujeme a svlékneme tu část oblečení, která je vhodná jen pro pohyb venku. Navíc musíme myslet i na návštěvy, kterým přece nebudeme jejich svršky ukrývat do šatny. Omezilo by je to v možnosti svobodného odchodu. V předsíni by proto určitě měl být botník a věšák na kabáty a bundy. Velmi praktické je i místo k ukládání klíčů a protor pro uskladnění krémů a různých čistidel na obuv, ale třeba i kartáče na kabáty. Určitě se nám tedy v předsíni bude kromě botníku a věšáku hodit i nějaká ta polička, chybět zde ale nemusí ani místo pro pokojové květiny, vkusný obrázek či tapisérii a podobně. Zato chodba by měla být pouze volným průchozím prostorem, což však neznamená, že nemůžeme jednu z jejích dvou stěn vybavit vestavěnými skříněmi (pokud je chodba dost široká) a na protilehlou stěnu pak instalovat sérii obrázků od jednoho autora a v jednom stylu, ale třeba i retrospektivu určitým stylovým obdobím. 1.6. Předsíň a chodba Předsíň je místem, kde odkládáme boty, kabáty a jiný oděv. I pokud máme z předsíně přístup do komory, určitě se zde alespoň zujeme a svlékneme tu část oblečení, která je vhodná jen pro pohyb venku. Navíc musíme myslet i na návštěvy, kterým přece nebudeme jejich svršky ukrývat do šatny. Omezilo by je to v možnosti svobodného odchodu. V předsíni by proto určitě měl být botník a věšák na kabáty a bundy. Velmi praktické je i místo k ukládání klíčů a protor pro uskladnění krémů a různých čistidel na obuv, ale třeba i kartáče na kabáty. Určitě se nám tedy v předsíni bude kromě botníku a věšáku hodit i nějaká ta polička, chybět zde ale nemusí ani místo pro pokojové květiny, vkusný obrázek či tapisérii a podobně. Zato chodba by měla být pouze volným průchozím prostorem, což však neznamená, že nemůžeme jednu z jejích dvou stěn vybavit vestavěnými skříněmi (pokud je chodba dost široká) a na protilehlou stěnu pak instalovat sérii obrázků od jednoho autora a v jednom stylu, ale třeba i retrospektivu určitým stylovým obdobím. 1.7. Úložné prostory Úložné prostory můžeme kromě běžně dostupného místa v různých skříňkách a regálech našeho nábytku získat třeba pod schodištěm, šikminou střechy, v různých výklencích a koutech. U takových prostor pod šikmými střechami nesmíme zapomenout na dobrou tepelnou izolaci, nejčastěji se však celá místnost vybaví sádrokartonem a pak až zabudujeme vestavěný úložný prostor či skříň. Vestavěné skříně se nám ale hodí i do dostatečně širokých chodeb a ložnic. I když se právě v ložnicích či dětských pokojích a tedy místnostech, kde spíme, vestavěné skříně příliš nedoporučují. Pod střešní šikminu můžeme umístit i výsuvné skříně na kolečkách, nebo regály, které jsou od podlahy směrem vzhůru stále užší. Pod schodiště pak můžeme kromě běžné skříně vestavěné umístit i skříň výsuvnou, je však důležité zajistit, aby nám do ní nepadaly žádné nečistoy. Ne každé schodiště je vhodné k využití prostoru pod sebou. K uložení věcí nám ale mohou sloužit i různé truhly a střešní šikminy můžeme využít i jen jako místa k uskladnění úklidových potřeb, zakrytá snímatelnou deskou či otevíravými dveřmi. Vhodně můžeme pro uložení věcí využít i rohy místností, které zaplníme půdorysně trojúhelníkovými skříňkami. Ty navíc mohou mít čelo i zaoblené. Stejně tak je vhodná rohová skříň se čtvercovým nebo obdélníkovým půdorysem vedle dveří. Postel však může být i vyklápěcí a využít můžeme třeba i rozkládací gauče, pokud máme příliš malý byt, nebo chceme řešit ubytování pro hosty. Stejný problém pak může nastav při příliš početné rodině. Velmi hojně užívané a velmi oblíbené jsou nakonec palandy. Nejčastěji se s nimi setkáme v dětských pokojích, ale i v chatách a jiných rekreačních zařízeních. A pokud postel, určitě bychom měli pořídit i kvalitní matrace s kvalitními rošty. Rošty by měly být pevné, laťové nebo lamelové. Mohou mít i polohování hlavy a nohou a dokonce i elektrické ovládání. Matrace pak můžeme pořídit s mnoha antomickými zónami, z líné či studené pěny, latexové, z PUR- pěny, ale i pružinové či s antialergenními vlastnostmi. Úložné prostory v pracovněPokud si sedneme do pracovny, většinou v ní strávíme hodně času. Měla by tudíž být vybavena kvalitním, pohodlným a oku příjemným nábytkem, především však ergonomickou židlí. Tu je nutno nastavit pro pohodlné a zároveň zdravé sezení, tedy abychom měli nohy na zemi pokrčené v úhlu 110 až 120 stupňů, kolena vysunutá kolem dvou centimetrů před hranu židle a konec bederní části opěradla pod lopatkami.Co se týká skříní, měl by jich být v místnosti dostatek, aby pojmuly všechny složky, šanony a kancelářské náčiní potřebné k práci. Přebíhání pro věci do jiných místností během práce rozhodně není ideální. Pracovny většinou zabírají nejmenší místnost v bytě či kout pokoje sloužícího pro jiné účely, takže vhodné řešení představuje nábytek na míru. Nejpoužívanější předměty jako psací potřeby, telefon, slovníky, důležité dokumenty by měly být vždy po ruce bez toho, abychom se museli zvednout ze židle. To lze řešit umístěním přímo na stůl, na poličku těsně nad něj, popřípadě do skříňky či komody přímo sousedící se stolem.Barvy stěn a nábytku by neměly být příliš divoké či s výrazným vzorem, to v případě, že se potřebujeme více soustředit. Pokud však potřebujeme povzbudit při práci kreativitu, pak si odvážnější výzdobu lze dovolit.V poslední době se do interiérů, především obývacích pokojů, prosazuje skříňové řešení pracovny, tedy stůl a nad ním poličky, to celé v jedné části skříně. Nepořádek na pracovní ploše tak není vidět, stačí jen zavřít dveře. Skříňové pracovny mohou být pro někoho neútulné, ale mají velkou výhodu v ušetření prostoru.Autorem článku je společnost Komandor, která zhotovuje moderní nábytek do pracovny podle Vašich specifických potřeb. Úložné prostory v podkrovíVětšina domů má střechu ve tvaru písmene A, takže v podkroví vzniká atypický prostor se šikminou. Netradiční tvar místnosti ovlivňuje podobu jak zkosené stěny, tak obou na ní navazujících. Do jejich rohů se k šikmině vejde málokterý nábytek. Jestliže nějaký přece jen ano, je velmi těžko přístupný. Ideální řešení proto představují skříně na míru. Dobrý dodavatel vestavěných skříní si s atypickým prostorem hravě poradí. Jsme zvyklý na klasické čtvercové či obdélníkové tvary úložných prostorů obyčejných skříní, proto si někteří z nás s trojúhelníkovými kapsami na kraji podkrovních skříní na míru nevědí rady. Do nich se nejlépe hodí objemné měkké předměty, nejlépe deky, nafukovací lehátka či velkoformátový textil, ideálně cokoliv, čemu neuškodí mírné zmačkání.Tento článek, který se věnuje atypickému prostoru podkroví a nábytku do něj, vytvořila společnost Vestavenky.cz. Na jejím webu máte možnost zhlédnout realizované zakázky pro vestavěné skříně do podkroví a inspirovat se. 1.7. Úložné prostory Úložné prostory můžeme kromě běžně dostupného místa v různých skříňkách a regálech našeho nábytku získat třeba pod schodištěm, šikminou střechy, v různých výklencích a koutech. U takových prostor pod šikmými střechami nesmíme zapomenout na dobrou tepelnou izolaci, nejčastěji se však celá místnost vybaví sádrokartonem a pak až zabudujeme vestavěný úložný prostor či skříň. Vestavěné skříně se nám ale hodí i do dostatečně širokých chodeb a ložnic. I když se právě v ložnicích či dětských pokojích a tedy místnostech, kde spíme, vestavěné skříně příliš nedoporučují. Pod střešní šikminu můžeme umístit i výsuvné skříně na kolečkách, nebo regály, které jsou od podlahy směrem vzhůru stále užší. Pod schodiště pak můžeme kromě běžné skříně vestavěné umístit i skříň výsuvnou, je však důležité zajistit, aby nám do ní nepadaly žádné nečistoy. Ne každé schodiště je vhodné k využití prostoru pod sebou. K uložení věcí nám ale mohou sloužit i různé truhly a střešní šikminy můžeme využít i jen jako místa k uskladnění úklidových potřeb, zakrytá snímatelnou deskou či otevíravými dveřmi. Vhodně můžeme pro uložení věcí využít i rohy místností, které zaplníme půdorysně trojúhelníkovými skříňkami. Ty navíc mohou mít čelo i zaoblené. Stejně tak je vhodná rohová skříň se čtvercovým nebo obdélníkovým půdorysem vedle dveří. 1.8. Kuchyně a jídelny Kuchyněmi jsme se zabývali v dílu tohoto seriálu o kuchyních a jídelních koutech či jídelnách. ODKAZ. Dozvíte se zde, jak má vypadat praktická kuchyně, jaká má být výška jejích pracovních ploch vzhledem k výšce postavy, jaké půdorysy kuchyní běžně známe, na jaké zóny bývají kuchyně rozdělené a jak se liší kuchyně pro mladé lidi, kteří nevaří a pro rodinu s dětmi a ženou v domácnosti. Dozvíte se, že základem kuchyně je takzvaný pracovní trojúhelník, že známe uspořádání jednořadé, dvouřadé, do tvaru U a do tvaru L. Zjistíte, jaká je frekvence užívání jednotlivých pracovních zón kuchyně, jak kombinujeme pracovní kuchyni s potřebami stolování, jaké rozměry mají jídelní stoly a jak máme kuchyni či jídelní kout osvětlit. Dozvíme se i něco o rozvodech vody, odpadů a elektřiny v kuchyni a jaké do kuchyně běžně instalujeme spotřebiče, včetně nároků, které jsou na ně kladeny. 1.9. Koupelny a WC Koupelnami a WC jsme se zabývali v dílu tohoto seriálu o koupelnách, jejich členění a vybavení. ODKAZ. Dozvíte se zde, co jsou to zařizovací předměty a jak v dnešní době definujeme svou osobní hygienu. Z toho pak vyplyne nezbytné vybavení koupelny včetně koupelnového nábytku, ale i toalety (WC). Dozvíme se i, co je zápachová uzávěrka, a že zařizovacím předmětem kuchyně je dřez. Je zde přiblíženo ideální rozmístění koupelen a WC v domě, jejich tepelná pohoda a vlhkost, ale i odvětrání vlhkosti a zápachů. Dozvíme se, jaké mají mít koupelny a WC rozměry, co jsou to koupelnové armatury (baterie), se kterými se setkáme i v kuchyních a jak se dnes řeší bytová jádra a zda se třeba nerozhodnout pro moderní prefabrikované systémy bytových jader. 1.9. Koupelny a WC Koupelnami a WC jsme se zabývali v dílu tohoto seriálu o koupelnách, jejich členění a vybavení. ODKAZ. Dozvíte se zde, co jsou to zařizovací předměty a jak v dnešní době definujeme svou osobní hygienu. Z toho pak vyplyne nezbytné vybavení koupelny včetně koupelnového nábytku, ale i toalety (WC). Dozvíme se i, co je zápachová uzávěrka, a že zařizovacím předmětem kuchyně je dřez. Je zde přiblíženo ideální rozmístění koupelen a WC v domě, jejich tepelná pohoda a vlhkost, ale i odvětrání vlhkosti a zápachů. Dozvíme se, jaké mají mít koupelny a WC rozměry, co jsou to koupelnové armatury (baterie), se kterými se setkáme i v kuchyních a jak se dnes řeší bytová jádra a zda se třeba nerozhodnout pro moderní prefabrikované systémy bytových jader. 1.10. Ložnice V každé ložnici bude vždy dominantní postel. Dříve běžné skříně dnes v ložnicích postupně nahrazují s ložnicemi sousedící šatny a stále častěji bývají ložnice spojené se samostatnou koupelnou či alespoň sprchovým koutem a umývadlem. Podle druhu lůžka v ložnici rozpoznáme, zda v ní přespává osamocený člověk, nebo pár, zda je ložnice určena manželům, nebo jde o hostinský pokoj či rekreační zařízení. Nároky na postele, ale i matrace a postelové rošty jsou však dnes značné a vybrat si můžeme z opravdu širokých možností provedení, materiálů, povrchů a podobně. Jinak v ložnici rozmístíme postele pro manželský pár, které budou pravděpodobně těsně vedle sebe, či přímo zvolíme dvojpostel, vodní dvojpostel a podobně. Dvě postele však mohou být vedle sebe umístěné i s různě širokou mezerou, mohou být umístěné i za sebou, ve středu nebo na konci místnosti, v rohu či ve výklenku místnosti, který z jedné strany ohraničuje příčka a z druhé třeba sprchový kout atd. Postele mohou být čelem u stěny, podél stěny či kousek od stěny, nebo umístěny naprosto volně v prostoru. Případně může být postel dokonce i ve výklenku mezi skříněmi. 1.10. Ložnice V každé ložnici bude vždy dominantní postel. Dříve běžné skříně dnes v ložnicích postupně nahrazují s ložnicemi sousedící šatny a stále častěji bývají ložnice spojené se samostatnou koupelnou či alespoň sprchovým koutem a umývadlem. Podle druhu lůžka v ložnici rozpoznáme, zda v ní přespává osamocený člověk, nebo pár, zda je ložnice určena manželům, nebo jde o hostinský pokoj či rekreační zařízení. Nároky na postele, ale i matrace a postelové rošty jsou však dnes značné a vybrat si můžeme z opravdu širokých možností provedení, materiálů, povrchů a podobně. Jinak v ložnici rozmístíme postele pro manželský pár, které budou pravděpodobně těsně vedle sebe, či přímo zvolíme dvojpostel, vodní dvojpostel a podobně. Dvě postele však mohou být vedle sebe umístěné i s různě širokou mezerou, mohou být umístěné i za sebou, ve středu nebo na konci místnosti, v rohu či ve výklenku místnosti, který z jedné strany ohraničuje příčka a z druhé třeba sprchový kout atd. Postele mohou být čelem u stěny, podél stěny či kousek od stěny, nebo umístěny naprosto volně v prostoru. Případně může být postel dokonce i ve výklenku mezi skříněmi. Postel však může být i vyklápěcí a využít můžeme třeba i rozkládací gauče, pokud máme příliš malý byt, nebo chceme řešit ubytování pro hosty. Stejný problém pak může nastav při příliš početné rodině. Velmi hojně užívané a velmi oblíbené jsou nakonec palandy. Nejčastěji se s nimi setkáme v dětských pokojích, ale i v chatách a jiných rekreačních zařízeních. A pokud postel, určitě bychom měli pořídit i kvalitní matrace s kvalitními rošty. Rošty by měly být pevné, laťové nebo lamelové. Mohou mít i polohování hlavy a nohou a dokonce i elektrické ovládání. Matrace pak můžeme pořídit s mnoha antomickými zónami, z líné či studené pěny, latexové, z PUR- pěny, ale i pružinové či s antialergenními vlastnostmi. Nejčastějšími rozměry postelí jsou jejich plošné velikosti 90 x 190, 100 x 190, 100 x 200 a 160 x 200 centimetrů. Pokud volíme délku postele individuálně, připočteme vždy ke skutečné výšce postavy 25 cm. Kolem postele pak musí být alespoň 60 cm, ale ideálně 75 cm volného místa na šířku. Odkladní plochu (noční stolek) vždy řešíme vlevo a vpravo od lůžka, u postelí manželských po obou stranách. Důležitá je i výška postele, která bývá standardní a kterou dokonce stanovují hygienické normy. Určitě pak není zdravé spát na matraci umístěné na zemi, nebo na příliš nízko položené posteli. Budeme totiž dýchat při podlaze proudící prach, včetně různých mikroorganismů. V ložnicích se i nadále udržely noční stolky a případně regály na knihy, které se nejčastěji umisťují nad postel. Noční stolek je stále velmi praktickým místem k postavení stolní lampy, díky které si při čtení pod centrálním osvětlením ložnice nekazíme oči. Častým vybavením ložnic dnes stále ještě bývají vestavěné skříně, byť jsou postupně vytlačované mnohem hygieničtějšími šatnami. U vestavěných skříní bychom však neměli bez ohledu na jejich tvar, objem, způsob otevírání a umístění zapomenout na odvětrání. Velmi důležité je rozčlenění a tedy využití prostoru vestavěných skříní. Stejně tak je důležité otevírání těchto skříní. Nejméně nás v prostoru ložnice u vestavěných skříní omezí dveře posuvné. Taková skříň pak může být umístěna i velmi blízko postele. Stejně dobře nám ale poslouží i dveře skládací. 1.11. Dětské pokoje Pro dětské pokoje je velmi důležité, jak jsou vlastně velké. Musíme počítat s pracovním stolem pro každé dítě, který by měl být na rozdíl od pracovny dospělých umístěn u okna. I v dětských pokojích dnes sice najdeme osobní počítače, děti se však učí psát, číst a kreslí. Světlo by jim proto mělo na stůl proudit zprava (pro praváky) a zleva (pro leváky). Velmi příjemné je v dětských pokojích masivní dřevo a pokud nemáme k dispozici dostatečnou podlahovou plochu či dokonce samostatný pokoj pro každého potomka, často se uchylujeme k palandám. Starší dítě pak většinou spí nahoře a mladší dole, ovšem od určitého věku dětí je to už jedno. Myslet bychom v dětském pokoji měli i na úložné prostory na hračky a určitě by zde neměl kromě pracovních stolů chybět ani herní kout. Velmi praktické jsou i různé závěsné kapsy na hračky, které nezaberou příliš místa, jsou velmi objemné a přitom jejich instalací využijeme část stěn či bočních ploch palandy. A určitě v dětském pokoji nezapomeňme na kvalitní pracovní židli pro školáka. Myslet bychom ovšem měli i na to, že se děti vyvíjí. V dětském pokoji se nám proto bude časem měnit jeho vybavení, zmizí kapsy, koše a regály na hračky, přibudou knihovny, různé plakáty a zřejmě se změní i typ postelí a velikost pracovních stolů. Dětský pokoj se vždy vyvíjí společně s naším potomkem. 1.11. Dětské pokoje Pro dětské pokoje je velmi důležité, jak jsou vlastně velké. Musíme počítat s pracovním stolem pro každé dítě, který by měl být na rozdíl od pracovny dospělých umístěn u okna. I v dětských pokojích dnes sice najdeme osobní počítače, děti se však učí psát, číst a kreslí. Světlo by jim proto mělo na stůl proudit zprava (pro praváky) a zleva (pro leváky). Velmi příjemné je v dětských pokojích masivní dřevo a pokud nemáme k dispozici dostatečnou podlahovou plochu či dokonce samostatný pokoj pro každého potomka, často se uchylujeme k palandám. Starší dítě pak většinou spí nahoře a mladší dole, ovšem od určitého věku dětí je to už jedno. Myslet bychom v dětském pokoji měli i na úložné prostory na hračky a určitě by zde neměl kromě pracovních stolů chybět ani herní kout. Velmi praktické jsou i různé závěsné kapsy na hračky, které nezaberou příliš místa, jsou velmi objemné a přitom jejich instalací využijeme část stěn či bočních ploch palandy. A určitě v dětském pokoji nezapomeňme na kvalitní pracovní židli pro školáka. Myslet bychom ovšem měli i na to, že se děti vyvíjí. V dětském pokoji se nám proto bude časem měnit jeho vybavení, zmizí kapsy, koše a regály na hračky, přibudou knihovny, různé plakáty a zřejmě se změní i typ postelí a velikost pracovních stolů. Dětský pokoj se vždy vyvíjí společně s naším potomkem. 1.12. Obývací pokoje Obývací pokoj je kromě jídelny či kuchyně s jídelním koutem, nebo zahrady, místem, kde se rodina setkává nejčastěji. V obývacím pokoji může být zakomponován i pracovní kout, jeho zásadní funkcí je však relaxace. Nechceme-li pak obývací pokoj vyloženě v japonském stylu, kde vlastně budou jen koberečky, dečky, polštářky a nějaké květiny, postavené na zemi a v podstatě bude zcela chybět jakýkoli nábytek, budeme svůj obývací pokoj zřejmě vybavovat konzervativně. Určitě zde tedy najdeme křesla a pohovku, mezi kterými bude umístěn konferenční stolek. Pohovka přitom může být jedním z dominantních prvků této místnosti. Praktický ale bude i stolek na šachy či různé karetní a jiné společenské hry. Z obývacího pokoje pak bývá nejčastěji společně s ložnicí vybudován přístup na balkón nebo terasu. V obývacím pokoji zřejmě najdeme i nějaké skříně na naše porcelánové a skleněné cennosti a sošky. Tyto skříně by ale měly být prosklené, případně mohou být nahrazené přímo skleníky. V obývacím pokoji budeme mít zřejmě umístěn televizor, techniku pro reprodukci zaznamenaného zvuku či obrazu a podobně. Je tedy důležité i jeho ozvučení kvalitními reproduktory, které je ideální rozmístit tak, abychom měli alespoň jeden zprava a jeden zleva sedací soupravy. Záleží už jen na nás, k jakému stylu vybavení obývacího pokoje se rozhodneme. Velmi moderní je dnes propojení kuchyně, jídelního koutu a obývacího prostoru, ze kterého máme umožněn výstup do venkovního prostoru (na terasu či přímo na zahradu, případně alespoň na balkón). V takovém případě bychom však měli vybavení kuchyně a jídelny s obývacím prostorem sladit. V obývacím pokoji zřejmě nebude chybět ani komoda a různé regály. A počítat bychom měli i s tím, že přes den si tu často budou hrát děti, jinak by je nemohl ten člen domácnosti, který je právě doma a vaří či dělá jiné domácí práce, efektivně ohlídat. 1.12. Obývací pokoje Obývací pokoj je kromě jídelny či kuchyně s jídelním koutem, nebo zahrady, místem, kde se rodina setkává nejčastěji. V obývacím pokoji může být zakomponován i pracovní kout, jeho zásadní funkcí je však relaxace. Nechceme-li pak obývací pokoj vyloženě v japonském stylu, kde vlastně budou jen koberečky, dečky, polštářky a nějaké květiny, postavené na zemi a v podstatě bude zcela chybět jakýkoli nábytek, budeme svůj obývací pokoj zřejmě vybavovat konzervativně. Určitě zde tedy najdeme křesla a pohovku, mezi kterými bude umístěn konferenční stolek. Pohovka přitom může být jedním z dominantních prvků této místnosti. Praktický ale bude i stolek na šachy či různé karetní a jiné společenské hry. Z obývacího pokoje pak bývá nejčastěji společně s ložnicí vybudován přístup na balkón nebo terasu. V obývacím pokoji zřejmě najdeme i nějaké skříně na naše porcelánové a skleněné cennosti a sošky. Tyto skříně by ale měly být prosklené, případně mohou být nahrazené přímo skleníky. Sedací soupravySedací souprava je v tom nejčastějším případě nedílnou součástí obývacího pokoje. Nicméně pořídit ji můžete i do pracovny, nebo do studentského pokoje. Ve všech případech by ale měla být pohodlná a ladit se zbytkem interiéru. A pří výběru sedací soupravy byste také měly vzít v potaz dispozice a rozměry pokoje. Jak tedy správně vybrat?Jakou vybrat barvu? Dlouhodobě vede bíláDávno pryč jsou doby, kdy byly trendy a moderní sedačky s divokými (nejčastěji květinovými) vzory. Posledních pár let je trend přesně opačný. Vedou umírněné vzory, jednobarevné sedačky a z barev pak nejčastěji barva bílá a béžová. Vedle nešlápnete ani s dalšími přírodními tóny. Tmavé barvy snese veliká místnost, pokud máte ale malý obývák, pak vsaďte právě na barvy světlé.Jakou vybrat dispozici? Do velké místnosti se hodí rohová sedačkaPlatí, že velikost a dispozice sedací soupravy by se měly odvíjet od velikosti a orientace místnosti, ve které bude. Základem potom je nikdy sedačku nestavět zády ke dveřím. Toto umístění totiž v sedících vzbuzuje vnitřní neklid. Do velké místnosti klidně zvolte rohovou sedací soupravu, do malého obýváku spíše volte dvojsedačku, případně trojsedačku. Jaký materiál? Kožené sedací soupravy přežijí věkyCo se materiálu týká, většina lidí ho řeší pouze z pohledu vzhledu, v potaz byste ale měli vzít i další faktory – jako je jeho kvalita, a tedy životnost, a v neposlední řadě i náročnost na údržbu. Téměř bezúdržbové jsou sedací soupravy potažené nanotextilií, na které skvrnu uděláte až po dlouhém snažení. A věky vám vydrží i kožená sedací souprava – o tu se ale musíte pravidelně a pečlivě starat.Autorem článku je společnost isedacky.cz, která nabízí rohové sedací soupravy a desítky dalších sedaček různých typů. Nedílnou součástí a hlavní dominantou drtivé většiny obývacích pokojů jsou sedací soupravy – podívejte se, jak správně vybírat! 1.13. Hostinské místnosti Pro hostinské místnosti platí obdobná pravidla jako pro ložnice, rozdílné zde však bude rozmístění lůžek. Ideální též je, pokud v takovém pokoji počítáme i s přistýlkou a myslet bychom měli i na noční stolky hostů a skříně pro odložení jejich osobních věcí. Stejně tak by odsud měl být snadný přístup do koupelny a na WC a pokud je to možné, je v takovém pokoji velmi praktické umývadlo se zrcadlem a jeho lokálním osvětlením rozptýleným světlem. Ve dveřích hostinského pokoje by nakonec určitě neměl chybět klíč, abychom svým hostům umožnili dostatečný pocit soukromí. 1.13. Hostinské místnosti Pro hostinské místnosti platí obdobná pravidla jako pro ložnice, rozdílné zde však bude rozmístění lůžek. Ideální též je, pokud v takovém pokoji počítáme i s přistýlkou a myslet bychom měli i na noční stolky hostů a skříně pro odložení jejich osobních věcí. Stejně tak by odsud měl být snadný přístup do koupelny a na WC a pokud je to možné, je v takovém pokoji velmi praktické umývadlo se zrcadlem a jeho lokálním osvětlením rozptýleným světlem. Ve dveřích hostinského pokoje by nakonec určitě neměl chybět klíč, abychom svým hostům umožnili dostatečný pocit soukromí. Nejčastějšími rozměry postelí jsou jejich plošné velikosti 90 x 190, 100 x 190, 100 x 200 a 160 x 200 centimetrů. Pokud volíme délku postele individuálně, připočteme vždy ke skutečné výšce postavy 25 cm. Kolem postele pak musí být alespoň 60 cm, ale ideálně 75 cm volného místa na šířku. Odkladní plochu (noční stolek) vždy řešíme vlevo a vpravo od lůžka, u postelí manželských po obou stranách. Důležitá je i výška postele, která bývá standardní a kterou dokonce stanovují hygienické normy. Určitě pak není zdravé spát na matraci umístěné na zemi, nebo na příliš nízko položené posteli. Budeme totiž dýchat při podlaze proudící prach, včetně různých mikroorganismů. V ložnicích se i nadále udržely noční stolky a případně regály na knihy, které se nejčastěji umisťují nad postel. Noční stolek je stále velmi praktickým místem k postavení stolní lampy, díky které si při čtení pod centrálním osvětlením ložnice nekazíme oči. Častým vybavením ložnic dnes stále ještě bývají vestavěné skříně, byť jsou postupně vytlačované mnohem hygieničtějšími šatnami. U vestavěných skříní bychom však neměli bez ohledu na jejich tvar, objem, způsob otevírání a umístění zapomenout na odvětrání. Velmi důležité je rozčlenění a tedy využití prostoru vestavěných skříní. Stejně tak je důležité otevírání těchto skříní. Nejméně nás v prostoru ložnice u vestavěných skříní omezí dveře posuvné. Taková skříň pak může být umístěna i velmi blízko postele. Stejně dobře nám ale poslouží i dveře skládací. 1.14. Zahradní nábytek Při výběru zahradního nábytku musíme především vědět, jak jej budeme používat. Podstatný je tedy výběr materiálu, ze kterého bude tento nábytek vyroben. Lepší je přitom vsadit na ověřenou kvalitu a praktičnost. Čalouněné, kožené kusy nábytku, či kuchyňské židle, které jsou určené k užití v interiéru, budou venku velmi rychle chátrat. Vždy se tedy zaměřme na snadno udržovatelný, umyvatelný a vůbec odolný materiál, jako třeba masivní dřevo, kov nebo plast. Určitě se tedy do každé zahrady hodí nábytek dřevěný, masivní. Tento univerzální materiál je v poslední době do zahrad nejžádanější. Velmi často se při výrobě takového nábytku používá borové, smrkové, dubové, bukové, akátové nebo modřínové dřevo, kterému ale musíme věnovat přiměřenou ochranu před vlhkem a slunečním světlem. Velmi žádaný je pak dřevěný nábytek z exotických dřev. Velmi oblíbený je třeba teak. Ať už se však rozhodneme pro jakýkoli dřevěný materiál, musíme nábytek pravidelně utahovat a povrchově upravovat. S výjimkou právě exotických dřevin, které se pro vysoký obsah pryskyřic nepoškodí i bez úpravy a navíc získají osobitou patinu. Ovšem šrouby se při časté manipulaci s nábytkem uvolňují a mohou se neutažené při zatížení zlomit či jinak poškodit. Velmi žádaný je též ratan nebo bambus, ovšem právě tyto materiály na dešti a prudkém slunci strádají, i když jsou chráněny ochranným nátěrem. Venku je proto použijeme jen v případě, že je pak opět přeneseme pod střechu. Častěji je instalujeme na krytých terasách či v altánech (opět krytých). Do zahrady ale patří i nábytek kovový, který je obzvláště odolný ve své nerezové podobě a nábytek z plastu. Plastový nábytek je velmi vhodný kolem bazénů a jezírek, ať už plastová křesla či lehátka. Plast ale nesnese mráz, jinak popraská. Proto musíme plastový nábytek na zimu uskladnit. Zahradní nábytek umisťujeme na rovnou a zpevněnou plochu, která prodlouží jeho životnost a stabilitu. Pro chvíle relaxace, romantického snění, soustředění nad napínavou knihou nebo brouzdání po internetu můžeme využívat i měkké polstrování sedací soupravy, sedáky a opěráky, které však opět musíme ochránit před nepřízní počasí uskladněním. Velmi žádaný je též ratan nebo bambus, ovšem právě tyto materiály na dešti a prudkém slunci strádají, i když jsou chráněny ochranným nátěrem. Venku je proto použijeme jen v případě, že je pak opět přeneseme pod střechu. Častěji je instalujeme na krytých terasách či v altánech (opět krytých). Do zahrady ale patří i nábytek kovový, který je obzvláště odolný ve své nerezové podobě a nábytek z plastu. Plastový nábytek je velmi vhodný kolem bazénů a jezírek, ať už plastová křesla či lehátka. Plast ale nesnese mráz, jinak popraská. Proto musíme plastový nábytek na zimu uskladnit. Zahradní nábytek umisťujeme na rovnou a zpevněnou plochu, která prodlouží jeho životnost a stabilitu. Pro chvíle relaxace, romantického snění, soustředění nad napínavou knihou nebo brouzdání po internetu můžeme využívat i měkké polstrování sedací soupravy, sedáky a opěráky, které však opět musíme ochránit před nepřízní počasí uskladněním.
