Růže (Rosa) je rod keřovitých rostlin z čeledi růžovité, který nabízí 100 až 300 různých druhů (podle přístupu botaniků) a o mnoho větší množství kultivarů. V naší přírodě je známo 14 druhů. Ve volné přírodě se růže vyskytují především v oblasti mírného pásu severní polokoule. Nejstarší doklady o existenci růží máme z období raných třetihor, čili jde o rod velice starý. Šlechtitelů růží je dnes na světě několik tisíc a druhů a poddruhů je nabízeno tolik, že jejich výčet vydá na ohromný katalog. Proto se běžný zahrádkář potřebuje seznámit alespoň se základním dělením růží, aby se v nich alespoň trochu vyznal. Zajímavostí, ale i důkazem ohromné tradice pěstování růží je pojmenovávání odrůd po známých osobnostech (např. Leonardo daVinci apod.). Většinou jde o světlomilné opadavé keře, někdy jsou však i plazivé, prutnaté a popínavé. Květy růží, kvůli kterým tyto rostliny většinou pěstujeme, jsou oboupohlavné, nejčastěji pětičetné. Plodem růží je souplodí nažek, které je uzavřené v šípku (plod známých šípkových růží je uznávaný v lidové medicíně i lékařství).Kromě pěstování růží jako rostlin zdobných svými vonnými květy jak v záhonech, tak ve vázách, jsou růže také pěstovány jako surovina určená k výrobě léčiv, růžového oleje, čajů, sirupů a marmelád. Okvětní lístky růží jsou též v hodné do salátů a jiných pokrmů. Studiem a pěstováním růží se zabývá odborná disciplína zvaná rhodologie. A že jde opravdu o velmi starou kulturní rostlinou, která je pěstována již od starověku a je hluboce zakotvena v lidské kulturní historii. Růže najdeme v literatuře, mytologii a symbolice, v křesťanství je růže dokonce jedním ze symbolů Panny Marie. Pokud spatříme zahradu, která je vyloženě zaměřena na pěstování růží, nazývá se rozárium. Český název růže (staročesky róže) je všeslovanskou přejímkou z latinského slova Rosa, načež tento výraz souvisí s řeckým rhodon (pojem, který je pravděpodobně praevropského původu). 1. Především vybíráme takové růže, které se do naší zahrady hodí. Ideální je obejít si zahradnictví, ale i zahrady s růžemi, abychom měli jasnější představu. Různé druhy a kultivary růží se liší výškou rostlin, zdravotním stavem, bujností svého růstu, stálostí barev květů na plném slunci, vůněmi apod. Ovšem hlavním vodítkem by měl být především účel. Proč vlastně růže chceme a kam je umístíme. Pokud vybereme vhodné druhy, mohou růže dokonce tvořit živý plot, mohou se plazit či pnout po plotě, ale i jiných konstrukcích a nakonec se mohou pyšnit v okrasných záhonech a řezané pak ve vázách.2. Barva a tvar květů jsou též důležitým kritériem výběru, které můžeme bez obav postavit hned na druhé místo, respektive se pere o to první. Barevné spektrum barev růží je přitom až neuvěřitelné včetně kultivarů panašovaných (žíhaných) a více barevných. Především je při výběru barev květů dobré myslet na vhodné kombinace barev, aby celek nevyzněl pouťově, kýčovitě, disharmonicky. Liší se však i tvary květů růží. Mohou být jednoduché, ale i elegantně svinuté, ploché, pohárkovité, špičaté, kulovité, urnovité, rosetovité, mohou tvořit čtyřhranné rosety a nebo pompony. Květy se též mohou lišit počtem okvětních lístků, bohatostí svého tvaru, ale i stylu, kterým se okvětní lístky překrývají.3. I barva listů je u různých druhů a kultivarů růží odlišná, od lehkého nádechu šedozelené až po tmavě modrozelené, lesklé listy, nebo listy výrazně (jasně) zelené. Pokud totiž vezmete v úvahu i kritérium barvy listů, budou růže vypadat pěkně, i když zrovna nepokvetou. I listy růží mohou nakonec být též panašované.4. Zajímavým kritériem je též vůně květů růží. Ta se však může během dne měnit podle vlhkosti vzduchu, teplot, ale i stáří květů a nakonec též podle našeho subjektivního vnímání. Každý z nás má prostě svůj subjektivní pocit, jak konkrétní růže voní. V každém případě by nám ale měla vůně konkrétních růží vyhovovat, měla by pro nás být příjemná. Růže mohou svou vůní též připomínat med, hřebíček a jiná koření, citron apod.5. Dalším kritériem jsou ozdobné šípky na konci kvetení či ozdobné ostny. I rozsah barev šípků se liší. Růže dělíme v první řadě do skupin podle jejich růstu a květu a právě toto členění ovlivní jejich první výběr:Růže záhonové jsou klasické růže velkokvěté a nebo mnohokvěté s dlouhými stonky, u velkokvětých růží je dlouhý stonek většinou zakončen jedním květem, u mnohokvětých více květy. Záhonové růže se hodí do záhonových výsadeb a k řezu (čili do květinových vazeb a do váz) díky svým dlouhým stonkům. Tuto skupinu růží může řadit prakticky do všech ostatních skupin. Na záhonech mohou tvořit solitéry i větší skupiny.Růže sadové (keřové) vytvářejí vyšší i velmi vysoké keře (až několik metrů). Tyto odrůdy růží vykvétají opakovaně a nebo jednou začátkem léta, načež nabízí různé tvary květů (jednoduché i plné). Jelikož sadové růže obvykle neřežeme, zdobí na podzim zahrady i svými šípky. Růže pnoucí jsou typické dlouhými výhony, které přivazujeme k nějaké konstrukci, jelikož nedovedou udržet své dlouhé výhony ve vzpřímené poloze. Jsou vhodné i pro malé zahrady, kde není mnoho zbytečného místa, vykvétají obdobně jako růže sadové, čili opakovaně a nebo jednou na začátku léta (záleží na odrůdě).Růže půdopokryvné dosahují nízkého vzrůstu. Tvoří dekorativní, zapojený porost bránící na plochách růstu plevelů. Nejčastěji kvetou opakovaně a bohatě drobnými květy v bohatých květenstvích. Jejich pnoucí výhony často zakořeňují, pouze zřídka dosáhnou tyto růže větší výšky jak 50 cm. Růže miniaturní (trpasličí, skalkové) jsou schopné dosáhnout výšky pouze okolo 20 až 40 centimetrů. Nejčastěji jsou pěstovány v květináčích na terasách a balkónech, případně na vnějších okenních parapetech. Kvítky těchto růží jsou též drobné (nejvýše 4 cm).Růže botanické představují původní druhy růží s prázdným květem. Velmi často jsou však právě tyto růže též řazené k růžím sadovým.Čajohybridy dosahují výšky od 50 do 120 cm. Na lodyze má čajová růže jeden až šest plných květů. Jejich stinnou stránkou je náchylnost na choroby a vysoké nároky na správné pěstování.Mnohokvěté růže jsou nižší než čajohybridy (do 100 cm) a nabízí mnoho květů. Velkokvěté floribundy jsou vlastně čajohybridy, které mají více květů.Floribundy řadíme do mnohokvětých růží a nižších druhů růží.Polyantahybridy jsou podobné floribundám, ale mají menší květy a volný střed.Velkokvěté růže, to jsou vlastně čajohybridy i floribundy.Polyantky nabízí největší množství květů, na každé lodyze jsou jich až desítky.Anglické růže jsou pověstné odrůdy s velkým květem a jeho zvláštní stavbou, které vznikly křížením starých historických růží a moderních čajohybridů a floribund.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, dumazahrada.cz, wikipedia.org, jaktak.cz, shutterstock.com