Jako u všech domácích receptů platí, že k úspěchu je třeba se propracovat ne zrovna slavnými experimenty. A že než naleznete ideální kombinaci, recepturu, která u vás zabírá, bude to chvilku trvat. Většina tradičních postupů na výrobu přípravků proti hmyzu je totiž zatížena několika neduhy. Třeba tím, že vůbec nemusí fungovat, anebo odpuzují jen takový hmyz, se kterým zrovna problémy nemáte. Kolize může vzniknout tím, že vás domácí přírodní repelent bude dráždit víc, než hmyz. Mohou se objevit vyrážky na kůži, alergické reakce. To platí zvláště u těch na lihové bázi. Je třeba také počítat s tím, že některé domácí repelenty mohou vytvářet mastné fleky na oblečení, barvit. A spousta podomácku vyrobených hmyz odpuzujících přípravků funguje jen velmi krátce. Pokud je nějaký rostlinný výluh, který použijete, nedotažený (anebo naopak přeluhovaný) očekávaný odpuzující efekt se nemusí dostavit. Chce to prostě trochu praxe, a ne zautomatizovaný design návodných článků pro bio-maminky. Kdyby bylo opravdu snadné doma vyrobit naprosto dokonalý repelent, nikdo by ty chemické nekupoval. Jako varování, které mělo zchladit vaše počáteční nadšení, je to dostatečné. A teď ty pozitiva. Repelent nemusí smrdět anebo vydávat podivný parfémovaný zápach. Ten doma vyrobený může i velmi příjemně vonět. Minimalizujete své finanční náklady na ochranu před svědivým štípancem či hmyzím bodnutím až do extrému. Vytváříte smysluplnou alternativu oproti insekticidním přípravkům, jejichž vliv na lidské zdraví určitě není blahý. Tím, že si repelent vyrábíte sami, budujete svou vlastní nezávislost na vnějších zdrojích. Chce to ale mít realistická očekávání a držet se při zemi. Přírodní repelent, který by vás ochránil během podvečerního rybaření, anebo na procházce v zátopové oblasti po líhnutí komárů, nejspíš neexistuje. Přírodní repelenty dobře fungují na zahradě, u táboráku na chatě, doma. Tam, kde nejste vystaveni kontinuální invazi krvelačného hmyzu. Mezi nejpopulárnější a dost pravděpodobně nejúčinnější recepty patří ty, které svůj původ odvozují od hřebíčku. Na jednu výrobní dávku, ze které vznikne okolo 60 ml repelentu, budete potřebovat okolo 100 ml lékárenského lihu, a něco mezi 30-60 kousky hřebíčku. Klíčovou účinnou látkou je v něm obsažený linalool, který výtečně odpuzuje komáry i muchničky. Alkoholová báze je tu od toho, aby se linalool z hřebíčku dobře vyluhoval. Což si usnadníte tím, že koření nejprve nadrtíte. Tekutina brzy získá červenohnědé zabarvení, ale vyplatí se na ni nespěchat. V závislosti na okolních podmínkách a teplotě (luhování provádět na tmavém místě, bez přístupu světla), získáte po 1-3 dnech ideální repelent. Jen je třeba onu tinkturu přecedit a nalít do rozprašovače. Pak už ji směle můžete nanášet na kůži. Nevýhodou tu je možné podráždění kůže agresivním alkoholem, a také fakt, že na stanovení optimální luhovací doby musíte mít oko. Receptáře našich prababiček jsou nekonečnou studnicí nápadů. Ne všechny sice fungují, ale když přijde na odpuzování hmyzu, můžete svou pozornost díky zkušenostem předešlých generací soustředit zhruba na 17 rostlinných čeledí. Na jednu várku bylinko-octového výluhu budete potřebovat přibližně 20 gramů sušených bylinek daného druhu, které pak spaříte vařící vodou (zhruba jedním litrem), a necháte luhovat do zchladnutí. Pak přidáte ještě dvě lžíce octa, a můžete scedit a přelít do rozprašovače. Zní to, až na poněkud nevábný octový zápach, velmi jednoduše. Bohužel, chce to vědět, jaké bylinky přesně zvolit. Pokud vsadíte na účinnou látku eukalyptolu či cinolu, hledejte v pelyňku, vratiči, heřmánku, bazalce, rozmarýnu, šalvěji, listech vavřínu, kafrovníku. Neméně účinný thujon můžete vyzískat z dřevin a křovin, tedy zeravů, tújí a cypřišů. A linalool dlí kromě hřebíčku ještě v mátě, ožance, mateřídoušce a dobromyslu, skořicovníku a bříze. Jisté je, že nic z této nabídky nevoní komárům. Žel bohu, poměrně rychle tyhle bylinky vyčpí. A pak už se znovu ozývá pisklavé bzučení. Bylinko-octové výluhy v principu zabírají proti komárům, ale když přijde na další nemilý hmyz (muchničky) či roztoče (klíšťata), mnoho toho nezmůžou. Pokud vás tedy více než komáři trápí strach z klíšťat, můžete vyzkoušet repelent na olejové bázi. Jejich příprava chce ale čas. Základem jsou tu sesbírané bylinky, které napěchujete do zavařovačky (zhruba 3 centimetry pod okraj) a poté je zalijete až po uzávěr olejem. Překryjete celofánem, utěsníte. Pak tento koktejl vystavíte záři slunečních paprsků a zapomenete na něj další 2-3 týdny. Poté je třeba sedlinu přecedit a můžete ji načepovat do rozprašovače. Tento poněkud mastný produkt funguje velmi dobře proti ne-komářímu hmyzu, a odpuzuje i klíšťata. Klíčové samozřejmě je, jaké bylinky do olejové lázně naložíte. Dobře funguje vratič, třezalka i pelyněk. Jen pozor, třezalka není úplně šťastný nápad, pokud se chystáte vyrazit na přímé slunce. Na recepturách našich babiček je sympatická vynalézavost, praktičnost i skromnost. Což je něco, co kupované esenciální oleje úplně nenahradí. Nemalá část z těch, které si s oblibou kapeme do aroma-lampiček, totiž nemá ani vzdáleně přírodní původ a jedná se o uměle syntetizované přípravky. Takže se tu původní definici a přání po přírodním repelentu trochu vymykáme. Nejsou ani levné. Populární ale jsou. Levandule, citronová tráva, rozmarýna ani máta totiž bodavému hmyzu nevoní. Jak z nich vyrobit ochranu proti hmyzu? Postačí kolem dvaceti kapek do polévkové lžíce tekutiny dle vaší volby (vody, lihu, octa), protřepejte a máte hotovo. Je to snadné a poměrně účinné. Otázka, která vás během výroby domácích repelentů potrápí stejně jako notorické alkoholiky. Kde sehnat co nejčistší koncentrovaný líh? V lékárnách ho nemají vždy, a když už, tak jen ve skromném množství. Lépe je tedy vydat se do nějaké neřetězcové drogerie, a koupit si nedenaturovaný půllitřík pro radost. Vyjde vám to levnějiVše má své pro a proti. Houbaře například netrápí tolik komáři, jako spíše klíšťata. Co na ně platí? Repelent, vyrobený z přibližně 100 gramů sušeného rozmarýnu. Ten svaříte v litru vody, po zchladnutí přidáte bílý vinný ocet a máte hotovo. Jen nechat scedit a můžete vyrazit na hřiby. Zajímavost navíc: když do této receptury nepřidáte ocet, můžete rozmarýnový repelent použít i na svého psa. Řekněme, že se vaše dosavadní experimenty s přírodními repelenty minuly účinkem. Šanci zelené lékárně můžete dát ještě naposled, s přípravkem, který mírní svědivost a podráždění poštípané pokožky. Základem jsou zelené ořechové slupky, které necháte odstát v lázni s lihem. Přesněji tedy, nejprve zelené slupky ořechů ovaříte v litru vody, a tento výluh v poměru 1:4 smísíte s nějakým nearomatizovaným silným alkoholem (funguje to s vodkou, ale koneckonců i s aromatizovanou Alpou). Výslednou látku pak můžete používat jako mazání na štípance. Příjemně to chladí a tlumí ono nepříjemné svědění.
