Četné dotazy zahrádkářů v zahrádkářských internetových diskusích a poradnách naznačují, že je s česnekem něco špatně. Velmi časté je, že rostliny vyrazí při podzimní výsadbě nad povrch záhonu ještě před zimou. Prostě vyrostou. A důvod? Buďto špatná volba odrůdy a jejího původu, nebo příliš brzká výsadba, případně příliš mělká. Když totiž česnek vysadíme třeba v polovině října, před zimou se nám na záhonech opravdu může zazelenat. To by jedině muselo už na podzim mrznout a napadnout sníh, aby stroužky česneku tvořící si kořínky zůstaly pěkně ukryté pod zemí. Bohužel se ale může za teplé zimy stát to samé i při výsadbě listopadové. Obecně tedy platí, že čím déle česnek vysadíme, tím lépe. Ovšem vyloženě do zmrzlé půdy to už nemá smysl, česnek vysazujeme do půdy studené, nikoli zmrzlé. A cílem podzimní výsadby je vytvoření kořenového systému do zimy. Další chybou je příliš mělká výsadba. Čím dříve totiž stroužky česneku vysazujeme, tím hlouběji to musí být. Čili v září a říjnu okolo 8 cm, v listopadu cca 5 cm a v prosinci cca 4 cm. Záleží ale samozřejmě i na lokalitě a místních podmínkách. V zahrádce výše v horách můžeme česnek vysazovat dříve a mělčeji, v teplých nížinách co nejpozději a hlouběji. Vlastně je správně provedená výsadba ozimého česneku docela alchymií. Ovšem jeho obliba je nepopiratelná. U nás jsou registrovány pouze tři jarní odrůdy česneku, ale ozimého více jak 30. Důkaz jako hrom! Podzim není ideální doba na výsadbu ozimého česneku, ale jediná možná. A skutečně platí, že čím později, tím lépe. Pranostiky dokonce hovoří o venkovních teplotách blížících se nule, zahradníci o dlouhodobé teplotě půdy nižší jak 9 °C. A pokud ještě nemrzne, doporučují výsadbu klidně i na začátku prosince. V teplejší půdě navíc hrozí riziko tzv. fusariové hniloby, která může kořenící stroužky česneku napadnout. Fusariová hniloba česnekovitých (Alliaceae) je choroba způsobená houbou z rodu Fusarium. Postihuje česnek, cibuli, pór a další druhy rostlin z čeledi česnekovité, je přítomná v půdě a může napadat rostliny prostřednictvím kořenů i osiva. Aktivní je za teplejšího počasí, tedy v teplejší půdě.Větším rizikem příliš teplé půdy je však vyhnání česneku nad povrch ještě do Vánoc. Pokud pak přijdou v lednu a únoru silné mrazy, sadbu mohou zničit. Obzvláště v kombinaci s oblevami. Prostě platí, že čím vysazujeme později a hlouběji, tím lépe. Záhon by měl být na prosluněném, teplém stanovišti. Půda je ideální propustná, lehčí, případně nejhůře středně těžká. Před výsadbou je třeba záhon zrýt do hloubky cca 25 cm a odplevelit. Velice opatrní musíme být s hnojivem, česnek nesnáší čerstvě pohnojenou půdu. Pokud jste tedy konkrétní záhony pohnojili organickým hnojivem, třeba kravským hnojem, česnek na ně nevysazujte. Záhon byste jedině museli pohnojit o dost dříve, nejméně 14 dní předem, ale lepší bude ještě o dost déle. Určitě bude lepší čerstvý kompost, případně speciální hnojivo určené pro česnek a cibuli. A pozor, česnek nevysazujeme do půdy po cibulovinách, luštěninách a cibulové zelenině. Bát se nemusíme třeba okurek, brambor a košťálovin. Na stejné místo vysazujeme česnek jednou za 4 až 5 let. Častěji nikdy! Ozimý česnek vysazujeme ve vzdálenosti 10 až 12 cm od sebe, rozestup řádků volíme 25 až 30 cm. Před výsadbou se doporučuje stroužky česneku namořit přípravkem Sulka, který funguje jako ochrana právě před fusariovou hnilobou, ale i roztočem vlnovníkem česnekovým. V přípravku stroužky moříme (máčíme) cca 2 hodiny. Moření proti houbovým chorobám lze údajně nahradit i namočením do obyčejné vody těsně před výsadbou.Stroužky vysazujeme podpučím (ploškou, kterou byly přichyceny ke spodní části cibule) dolů, čili špičkou vzhůru. U některé sadby to poznáme jednoduše, špička se začíná zelenat, začíná se tvořit výhon. Při výsadbě nepoužíváme sázecí kolík, aby pod spodní částí stroužků nevznikla vzduchová mezera. Jednoduše si připravíme motyčkou, nebo prknem, dostatečně hlubokou výsadbovou rýhu, kterou nakonec zahrneme zeminou a mírně přimáčkneme. Česnek vždy nejlépe prospívá ve své původní lokalitě. To je také důvod, proč se cizím odrůdám u nás příliš nedaří. Mezi původními českými odrůda najdeme paličáky i nepaličáky, přičemž většina je jich právě ozimých (viz výše). Zmínit můžeme například odrůdy nepaličáků Anton, Benátčan a Lukan, z paličáků třeba Bjetin, Brick, Dukát, Havran, Jovan, Mirka, Slavin, Stanik, Tantal, Unikat a Vekan.Paličáky mají obvykle větší stroužky uspořádané kolem středového stvolu, zatímco nepaličáky mají drobnější stroužky navrstvené nepravidelně v cibuli. Loupání a zpracování nepaličáků je pracnější, ale bývají chutnější a trvanlivější. A pozor, česnek vypěstovaný v ČR ze zahraničních odrůd bývá v obchodem značen jako původem z ČR. Zahraniční odrůdy však bohužel nemusí ustát naše zimy, případně mohou být chuťově málo výrazné. Například jde o odrůdy ze Španělska, Číny, Egypta a Argentiny. A ještě jedna důležitá informace: sadbový česnek lze použít v kuchyni, pokud ještě nebyl namořen, konzumní česnek ale nelze využít jako sadbový, alespoň se to nedoporučuje. I přes české označení původu nemusí jít o českou odrůdu a nemusí se mu u nás dařit. Konzumní česnek prodávaný v obchodech navíc neprochází zdravotní kontrolou a můžeme si s ním zanést do půdy i choroby (např. bílou sklerociovou hnilobu). Sadba česneku se pěstuje podle zákona č. 219/2004 Sb., o oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin, přičemž je při jejím pěstování a dalším zpracování sledován zdravotní stav rostlin. Prodávána musí být v uzavřeném obalu opatřeném štítkem dodavatele (může jít i o potisk obalu) s následujícími údaji: název druhu, název odrůdy, údaj o kategorii a generaci, číslo partie, označení dodavatele, hmotnost, případně počet kusů v obalu a údaj o ošetření sadby (např. moření). Volně váženou sadbu nelze v obchodech prodávat. Jinak je tomu ale na trzích, kde vám prostě nezbude nic jiného, než uvěřit prodejci. Především rozrušujeme půdní škraloup a půdu zbavujeme plevelů. Několikrát za sezónu přihnojíme a zaléváme podobně jako kořenovou zeleninu. Dostatek vody je třeba od jara. Paličáky se doporučuje hlávkovat, což znamená odstranění vrcholků s pacibulkami na květních stvolech. Zvýšíme tak výnos česneku. Ulomené květní stvoly lze navíc využít v kuchyni. Nejranější odrůdy se sklízí už na začátku června a neskladují se, jsou určené k rychlé konzumaci. Česnek určený na uskladnění se sklízí na konci června až začátkem července. Pravou dobu na sklizeň nepaličáků poznáme tak, že jim začínají žloutnout a poléhat listy, u paličáků je signálem narovnání květního stvolu. Proto také při odstraňování květních stvolů tu a tam vždy nějaký necháme. Paličák má také v době sklizně cca 5 dužnatých listů, které sice mohou být žluté, ale nesmí už být suché. Po sklizni je třeba nechat oschnout celé cibule v dobře větraných prostorách, nikdy ne na slunci. Po zaschnutí cibule očistíme od hlíny, poškozených suknic, suchých listů a kořínků. Nikdy je o sebe neoklepávejte, protože jsou velmi citlivé na mechanické poškození! Skladovat je ideální česnek zavěšený ve svazcích v dobře větraných a suchých prostorách. Dobrou zprávou je, že česnek můžeme celoročně pěstovat i doma v mobilních nádobách! Třeba hned vedle cibulky pěstované na čerstvou nať.Zdroj: autorský článek – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, zahradkarskaporadna.cz, hnojik.cz, Wikipedia, novinky.cz, izahradkar.cz
