Úpravy záhonuMnoho let se udržoval zvyk geometrického uspořádání zeleninové části zahrady. Použitím geometrických cestiček docílíme toho, že dosáhneme na celý záhon při jeho údržbě. Takové uspořádání také určitě v někom vzbuzuje pocit řádu. Ovšem estetické cítění má každý jiný, proč si tedy nevymyslet něco jiného, než jen klasické geometrické tvary. Například v permakultuře se vše točí okolo přirozeného koloběhu přírody. Takže zkuste v přírodě najít pravý úhel nebo monokulturu. Velmi zajímavým řešením je vytvoření vyvýšeného záhonu s tzv. „klíčovou dírkou“, která vede středem záhonu. Může být vyrobený z prken, nebo obložený kameny. Tvar si přizpůsobíme podle naší zahrady buď oválný, nebo čtvercový či obdelníkový. Když si vymyslíte nějaký tvar sami, může to být skvělý experiment.Výhody vyvýšeného záhonu s „ klíčovou dírkou“Mezi základní přednosti patří snadnější údržba. Pomocí střední cestičky vedené středem záhonu dosáhneme poměrně daleko bez větší námahy. Vyvýšený záhon také připoutá pozornost a určitě zaujme svým tvarem a osazením. Zde je krásně viditelná hranice mezi užitkovostí a okrasností. Ve skutečnosti je velmi malá. Smíšenou výsadbou udržujeme půdu a rostliny ve zdravíMezi kulturami a smíšenými kulturami dosáhneme nejenom výsokých výnosů, ale také nám vyplní potřebnou dobu pro střídání plodin. Pojem mezikultura znaméná pěstování různých plodin na jednom záhoně. Druhy s dlouhou vegetační dobou jednoduše zkombinujeme s druhy rychlerostoucími. Umístění rostlin zvolíme tak, že na vzdálenější kraje záhonu vysazujeme rostliny s delším vegetačním růstem a okolo okrajů ty, co narostou rychleji. Při výsadbě se snažíme o to, abychom co nejvíce vyplnili mezery a přecházela jedna plodina v druhou. Tak zamezíme rozrůstání plevelů a zároveň budou vzrostlejší sazeničky stínit těm menším. Jestliže jsme půdu dostatečně zásobili humusem a máme výsadbu bez mezer, stává se záhon prakticky bezúdržbový. Půda je chráněna pokryvem listů, tím se nevysušuje a zároveň se spouštějí její přirozené biologické pochody. Výsledkem je vzdušná, vlhká půda, dobrý růst a zdravotní stav rostlin. Zároveň dostatečné množství kořenové hmoty zvyšuje podíl humusu v půdě. Poloha záhonuPři stavbě záhonu s „klíčovou dírkou“ orientujeme cestičku směrem na jih. Vysoké druhy rostlin vysazujeme na severní stranu a na kraje záhonů. Tímto jednoduchým způsobem dosáhneme lapení tepla od slunce. Prostupující teplo zahřeje menší sazenice a ty vysoké slouží jako zábrana, která teplo zadrží a vznikne tak efekt „sluneční pasti“. To vyhovuje především teplomilným rostlinám. Vhodné kombinace druhů zeleninyMůžeme si uvést několik příkladů druhů zeleniny, které se k sobě hodí. Velmi dobře se doplňují vysoké druhy v kombinaci s druhy rostoucími do šířky. Cukrová kukuřice + hlávkové zelí, hrách + mrkev, keříčkový fazol + mangold, cibule + salát listový, salát hlávkový + kedluben. Možností je zamozřejmě více.Ve smíšených kulurách pěstujeme několik druhů ve stejné řadě. Například mák mezi mrkví, kopr mezi saláty nebo okurkami, ředkvičky + mrkev, černý kořen, salát, polníček nebo petržel. Střídání plodinMezi důležité faktory, které předcházejí únavě půdy, patří střídání plodin. Znamená to, že na jednom stanovišti bychom neměli pěstovat jeden druh zeleniny za sebou několik let. Obvykle plodiny střídáme nejvýše každé 3 až 4 roky. U hrachu, mrkve, petržele, okurek a raných brambor lze dodržet 6 letou obměnu. Střídáním plodin tudíž můžeme předejít vyčerpání půdy, nemocem a rozšiřování škůdců. Výsadbu začneme košťálovinami (kedluben, brokolice, kapusta růžičková, čínské zelí a květák) poté v dalším roce následuje kořenová zelenina (černý kořen, ředkvičky, vodnice), ve 3. roce plodová zelenina (okurky, rajčata, fazole, tykve), ve 4. roce listová zelenina a cibuloviny (salát hlávkový, polníček, štěrbák), 5. rokem brambory nebo rajčata, 6. rok luskoviny (hrách, fazol, bob) a kuchyňské byliny (bazalka, majoránka, saturejka, šalvěj, tymián, …), naposledy pak jahody. Pokud máme více záhonů, je lepší si vše zaznamenat pro větší přehlednost. Zelené hnojeníVelice dlouho se tradovalo, že se záhony musí na zimu vyčistit a zrýt. Takové rady jsou však již přežitkem. Vyčištěním záhonů připravíme půdu o živiny, které později slouží jako zelené hnojení. Zrytím půdy dojde v zimním období k splavení živin do spodní vody. Takže těmito úkony připravujeme půdu o živiny, které potom nahrazujeme hnojením. Zrytí záhonu si necháme až na jaro. Žádné volné záhony by neměly zůstat ležet ladem. Jednou z možností je zasetí zelené hmoty hned po sklizni. Druhou možností je zasetí nebo zasazení mrazuvzdorné zeleniny, aby vázala po celou zimu živiny v půdě. Jestliže zůstanou kořeny aktivní až do jara, vážou v půdě živiny a připraví ji tak pro další výsadbu. Po odřezání zeleniny navíc kořeny ponecháme v půdě. Takže se většinou obejdeme bez základního hnojení. Třetí možností je pokrytí povrchu záhonu zeleným odpadem. Příprava dětského záhonuDěti v určitém věku odloží nářadí na písek a chtějí dospělým pomáhat. Užitečným prostředkem, jak děti na zahradě zabavit, může být děstký záhon. Nejenže dostanou zodpovědnost a budou se o své rostlinky starat, ale naučí se také trpělivosti. Než se rostlinky objeví po osetí záhonu na povrchu, nějakou dobu to trvá. S výrobou a osázením záhonku můžeme dětem samozřejmě pomoci, než se vše potřebné naučí.Aby malí pěstitelé nebyli zklamaní hned na začátku, že jim na záhoně dny a týdny nic neporoste, použijeme rychle rostoucí rostlinky. Výborná je řeřicha, hrášek, fazole a ředkvičky (různých tvarů a barev). Doplníme sazeničkami salátu, kedlubnu a malýmí rajčátky. Záhonek olemujeme například bylinkami do kuchyně nebo na čaje, zároveň malými kvetoucími letničkami, nebo trvalkami. Myslím, že takový záhonek zaměstná každého malého pomocníka svou péčí. Zelenina v námi projektované zahraděObyvatelé domu se zahradou, kterou navrhujeme, nemají moc času na velké pěstování zeleniny. Přesto jsme do budoucna navrhli místo pro skleník. Na návrhu zahrady jsme nezakreslovali stanoviště pro zeleninu, přesto pro pěstování zeleniny k přímé konzumaci máme k dispozici slunečné místo přímo u horního okraje zahrady. Především by se jednalo o zeleninu a byliny do kuchyně, které nejsou náročné na pěstování. Zejména hrášek, mrkev, salát, okrasné tykve, kedlubny. Vše je na zvážení majitelů zahrady, kteří jsou v tuto dobu poměrně zaměstnaní prací i ročním potomkem.
