Staré odrůdy dřevin patřily k naší krajině i do našich zahrad a zahrádek, přitom nejznámější a nejvíce propagované jsou dnes staré odrůdy jabloní. A skutečně si můžete u specializovaných zahradníků a ovocnářů vybrat právě takovou odrůdu, jakou jste znali ze svého dětství, byť dospělé stromy již zřejmě budou sloužit až vašim dětem, nebo vnoučatům. Dodnes si pamatuji chuť a vůni třešňového kompotu, na kterou jsem již desítky let nenarazil. A hlavní ingrediencí byly samozřejmě třešně z obrovského stromu, který měla babička v zahradě. Staré statné ovocné stromy navíc dodávají zahradám, sadům i krajině neopakovatelný ráz. A vlastně takový, jaký znali naši předci. Můžeme pod těmito stromy pěstovat květnou louku, můžeme mít pod nimi záhony, které budou za největších veder vysokými stromy přirozeně přistíněné. Můžeme zde pěstovat i mnoho druhů okrasných jednoletek, dvouletek a trvalek, stejně jako bylinky. Ale hlavně si zde můžeme udělat příjemné posezení. Co je však ještě důležitější, vrátí se nám i historické chuti, tvary a barvy plodů, stejně jako neobvyklé tvary korun stromů, které rostou oproti pravidelně stříhaným ovocným dřevinám jaksi divočeji. A chuti? Například kyselé, sladce nakyslé, kyselkavé až kožené. Tedy přesně to, co v hypermarketech neprodávají. Staré odrůdy jsou samozřejmě hlavní výzvou pro správu starých veřejných zahrad, sadů a parků, kde staré stromy a stromořadí dosluhují, nebo již dosloužily. Bohužel před rokem 1990 se ve školkách pěstovaly odrůdy především pro sadaře a sortiment odrůd a podnoží pro zahrádkáře byl velice omezený. Na staré odrůdy se zapomínalo. Dnes to ale již neplatí a skutečně si můžete staré odrůdy, které znáte ze svého dětství, bez problémů zakoupit. Ne všude, ale již v mnoha školkách a zahradnictvích. Pěstování ovocných dřevin, především jabloní, hrušní, slivoní a třešní, které jsou dnes pro českou krajinu tradiční, je vlastně u nás ze zemědělské činnosti relativně mladým odvětvím. V českých zemích se totiž odehrávala symbolická “hra o jablko“ až v dobách celkem nedávných. Však usuďte, zatímco v Asii, severní Africe a jižní Evropě byly ovocné dřeviny pěstovány již před několika tisíci lety (a důkazy na to existují), v českých zemích se ovocné dřeviny objevily ve větší míře až přibližně před pěti sty lety. A v podmínkách chladnějšího klima střední Evropy byly ve středověku nejprve pěstovány neprošlechtěné druhy ovoce nesrovnatelné kvality se současným sortimentem odrůd. Do 16. století bylo pěstování ovoce na našem území dokonce jen okrajovou záležitostí malého hospodářského významu. Spíše šlo o výsadu šlechtických dvorů a klášterních zahrad. Skutečný rozmach pěstování ovocných dřevin nastal až v 18. století, kdy se k nám dostaly ušlechtilejší odrůdy. Ano, cesta vedla opět především přes šlechtické rody a sazenice se k nám dostávaly především z Itálie, Francie, Německa a Španělska, ale rozmach to byl nakonec hodně rychlý. Nějaká ta jabloň, hrušeň, slivoň či třešeň, ze kterých si mohl utrhnout každý, se objevovaly jako houby po dešti. A rychlý byl i přesun do soukromých zahrad, zahrádek a předzahrádek. Ovocné stromy prostě na konci 18. století zaplavily českou krajinu. Z hlediska současné národní paměti jsou ovocné dřeviny již samozřejmostí mnoha generací, jenže z hlediska historie naší země a evropské lidské civilizace jde jen o 300 let. A až v roce 1772 byly pořízené první celozemské statistiky o počtu ovocných stromů. V nich bylo zaznamenáno 2 359 996 stromů, již za dalších 14 let (v roce 1786) to však bylo 7 649 945 ovocných stromů na území tehdejších Čech, Moravy a Slezska. Další zajímavostí jsou data z roku 1846, podle kterých bylo v Čechách přibližně 2 410 kilometrů ovocných alejí podél cest a přibližně 76 000 hektarů ovocných sadů. Ovocné stromoví se v té době významně podílelo na utváření krajiny a to trvalo i v průběhu následujících dvou století. Ovocnářství se u nás stalo důležitým hospodářským odvětvím. Začalo cílevědomé šlechtění, které nahradilo původní náhodnou selekci, běžnou praxí se stalo roubování (štěpování). Bohužel dnes jsme již za zenitem zlatého věku pěstování ovocných dřevin ve volné krajině. Za posledních 50 let, což je zhruba průměrný věk vysokokmenu, byl významně změněn způsob využívání zemědělské půdy. Obrovských změn se dočkal i rozvoj silniční sítě a přibyla železnice. Proto v současné krajině většinou jen dožívají zanedbané staré ovocné stromy bez dodatečné výsadby a tedy obměny. A je to obrovská škoda, protože právě ovocné stromy jsou i při malém počtu schopné přeměnit monotónní kulturní step ve vlídnou venkovskou krajinu. I když to rozhodně nevypadá na návrat starých časů, staré ovocné odrůdy můžete zachraňovat a udržovat alespoň ve svých zahradách. A mnohé pak budou mít šanci se dožít i mnohem déle jak padesáti let. Co však víc, vysokokmeny ovocných stromů jsou účinnými nárazníky sucha i povodní, které nás ostatně letos pořádně trápí. Lidé napříč naší zemí hledají řešení, která pomohou připravit města i venkov na změny klimatu. A je jasné, že bez stromů to nepůjde. Přitom právě vzrostlé ovocné dřeviny s mohutnými kořenovými systémy jsou jedním z klíčů k řešení. Nabídka odrůd ovocných dřevin je dnes obrovská. Kromě těch největších hitů mezi zahrádkáři (například jabloně odrůd Golden Delicious, Topaz, Idared a Šampion) se stále objevují odrůdy nové, u kterých je deklarována odolnost proti chorobám a škůdcům, ale třeba i suchu. Věřit tomu můžeme, pravda to ale být až tolik nemusí, musíme to vyzkoušet. Naše cesta v čase však může být i opačná. Když nakoukneme do historie, objevíme například odrůdy z 19. a začátku 20. století, některé jsou ještě mnohem starší. A jelikož za tu dobu prošly určitou přirozenou selekcí, můžeme říci, že kdyby nebyly kvalitní, nepřežily by až do dnešních dnů. Názory, že jsou tyto odrůdy již dávno překonané, se jeví jako zcestné. Naopak mnoho starých odrůd nabízí vynikající mrazuvzdornost, odolnost vůči suchu, dlouhou skladovatelnost plodů i odolnost vůči chorobám a škůdcům. Ano, plody sice mohou být méně dokonalé, jinak probarvené než nejkrásnější reklamní hity, mohou být menší, ovšem nadchne vás chuťová variabilita i možnosti využití. Některé dřívější specializace ovocnářství jsou dnes již totiž neznámé. Vlastně objevíte nové chuti, které jste dosud neznali, které však dobře znali vaši předci. A co víc, můžete si třeba vysadit jabloň, jejíž plody jsou určené výhradně ke kuchyňské výrobě skvělých štrůdlů. Nejčastěji se setkáme s nabídkou starých odrůd u jádrovin. Právě zmíněná pestrost (variabilita) je u starých jabloní i hrušní opravdu silná. Zapamatujte si tedy například jména jabloní s plody určenými k přímé konzumaci jako Grávštýnské a Míšenské, k sušení pro změnu Booskopské a z hrušní Charneuská, pro kuchyňské zpracování je například skvělá odrůda jabloně Kardinál žíhaný, takzvaný štrůdlák, pro moštování a pálení pro změnu Jadernička moravská a Panenské české. Vůči chorobám jsou velmi odolné odrůdy jabloní Hájkova muškátová reneta, Hvězdnatá reneta a Booskopské, z hrušní dosud dosti známá Wiliamsova. Z peckovin můžeme sáhnout třeba po Špendlíku žlutém a Durancii. Přestože jde o staré odrůdy, dosud je jich udržováno mnoho. Najděte si jejich pěstitele a prodejce a poraďte se. Pokud plánujete novou ovocnou výsadbu, rozhodně může jít o krok správným směrem. A další jména? Z jabloní letních Ananasové letní, Průsvitné letní, Astramel, Jakubka červená letní a Astrachan. Z jabloní podzimních James Grieve, Lobo, Antonovka, Antonovka těžká, Croncelské, Kožená reneta, Matčino, Opat Bruno, Titovka, Kalvil červený, Lord Lambourne. Ze zimních pak Albrechtovo, Api, Bernské, Bláhovo oranžové, Boikovo, Boscopské, Citrónové zimní, Coxova reneta, Gdaňský Hranáč, Jadernička Moravská, Gloster, Jonathan, Kosztela, Malinové Holovouské, Malinové hornokrajské, Muškátová reneta, Oldenburgovo, Ontário, Spartan, Starking, Strýmka, Švýcarské oranžové, Zlatá reneta, Zvonkové, Landsberská reneta, Vilémovo, Čistecké lahůdkové, Panenské české, Paesgoodovo, Řechtáč soudkovitý, Smiřické vzácné a Watervlietské mramorované. Opravdu je z čeho vybírat.Zdroj: stareodrudy.org, zahradkari.cz, nadacepartnerstvi.cz, prodejstromku.cz, mzp.cz, dudlu.cz, zahradnipomoc.cz Další informace o starých odrůdách ovocných dřevin najdete například zde:http://www.ekocentrumkoniklec.cz/seznam-odrud-dostupnych-ve-skolce/https://www.stareodrudy.org/https://www.prodejstromku.cz/http://www.zahradnipomoc.cz/http://www.arbia.cz