Určitě však nikdy nevyséváme papriky a rajčata zároveň. Pokud vysejeme semena rajčat příliš brzy, budou rostliny před výsadbou na záhon či do skleníku příliš slabé a vytáhlé. U rajčat si proto počkáme až na začátek března. Optimální dobou pro výsev paprik je uváděn konec ledna až první polovina února, pokud to však provedeme již v půlce ledna, neprohloupíme. V každém případě je třeba mít kvalitní osivo a odrůdy, které jsou vhodné právě pro místo, kde chceme rostliny pěstovat, ale i způsob pěstování.Výsev paprikVýsevní substrát pro papriky můžeme volit buďto takzvaný substrát profesionální (označení na obalu) a nebo perlit, který neobsahuje žádné zárodky plísní a fytopatogenních hub. Navíc nelze výsev do tohoto substrátu přelít, jelikož funguje jako výborná drenáž. A co víc, v perlitu se tvoří bohatá kořenová soustava. Při přípravě sazenic paprik si musíme dát velký pozor právě na přelití, jelikož jde o nejčastější důvod neúspěšného pěstování. Pokud se k výsevu rozhodneme pro perlit, je třeba mladé rostliny co nejrychleji přepíchat do substrátu určeného pro výsev a množení, nebo do substrátu profesionálního. Pokud si tedy chcete tento mezikrok odpustit, je třeba perlit vynechat. Prodávají se též malé sadbovače, kde mají rostliny zásobu živin na 4 až týdnů, načež je můžeme přesadit i se sadbovačem, který se zcela rozloží a rostlina živiny z něj zcela vyčerpá.Ideální teplota pro výsev, klíčení a růst sazenic paprik je cca 20 oC a vyhovuje též vyšší vzdušná vlhkost, proto se vyplatí pořídit malý pařníček. Ten nejlevnější stojí cca 100 korun a vydrží nám mnoho sezón. Pokud jste se rozhodli pro sadbovač, lze do zálivky přimíchat například Kristalon start a tímto hnojivem pohnojit již vyklíčené sazenice, ovšem není to prakticky třeba, jelikož sadbovače jsou živinami zásobené bohatě. Po čtyřech až šesti týdnech přesadíme sazenice do květináčů rozměru cca 7x7 cm, běžně se používají i plastové nádoby od jogurtů smetan, do kterých však musíme zdola vytvořit alespoň jeden odtokový otvor a samozřejmě musí být důkladně vymyté. V těchto nádobkách či květináčích pak necháme papriky až do výsadby. Pokud chceme papriky pěstovat nikoli na záhoně či ve skleníku, ale v mobilní nádobě, volíme nádobu dostatečně rozměrnou, aby měly kořeny dostatek prostoru. Nejčastěji se to dělá v případě chilli papriček, které jsou víceleté (platí jen pro některé odrůdy) a my je musíme zazimovat. Pokud si ale vyzkoušíte sazenici stejné odrůdy vysadit do rozměrné nádoby a jinou do záhonu ve skleníku, bude rostlina v nádobě určitě menší, byť nádobu umístíte do skleníku a pečujete o rostliny stejně. Jakékoli omezení růstu kořenů rostliny prostě poznají a zareagují. Papriky v květunáčích je třeba jednou týdně hnojit například Kristalonem Start a můžeme je též začít otužovat, což představuje především větrání. Do skleníku či fóliovníku můžeme rostliny přesadit již v polovině dubna, za chladnějších dní a na noc je však musíme zakrývat netkanou textilií. Na volné záhony můžeme papriky vysazovat až po půlce května, čili po zmrzlých mužích. Výsev rajčatRajčata nesmíme vysévat dříve jak v půlce února, nejlépe však až na začátku března. Únorové výsevy jsou obvykle určené pro skleníky a fóliovníky, březnové pro volné záhony. Rajčata klíčí mnohem rychleji než papriky, obvykle je to do týdne. Oproti paprikám snesou nižší teplotu (cca 15 oC) a hnojení Kristalonem start neprovádíme týdně, ale jednou za 14 dní. I u malých sazenic rajčat si dáváme pozor na přelití. Sadbovače s rostlinami přesadíme do malých květináčů 3 až 4 týdny po výsevu. Otužování je pro rajčata ještě důležitější než pro papriky. Pokud se denní teploty neblíží nule, necháváme sazenice venku a k večeru je opět uklidíme do tepla, načež jim dostatečně větráme . Je to sice tak trochu nekonečné obrazné přenášení koťat, ale vyplatí se. Do skleníku či fóliovníku vysazujeme rajčata v dubnu, do volné půdy stejně jako papriky po půlce května. Sazenice rajčat je též dobré ošetřit již v květináčích Kuprikol, případně jiným přípravkem proti houbovým nemocem. Osvědčila se též takzvaná chytrá houba (Pythium oligandrum). Do roztoku obsahujícím spóry této houby máčíme kořeny s kořenovým balem před přesazením. Pokud nám trochu roztoku zbude, bez obav jím přesazené sazenice zalijeme. Chytrou houbu můžeme využít při přesazování jakýchkoli sazenic.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
