Právě na podzim nastává nejlepší čas vzít do rukou zahradnické nůžky a připravit keře plodící drobné ovoce na další sezónu. Bohužel mnoho lidí nechává tyto keře svému osudu a pak se diví, že jim sice doslova přerůstají přes hlavu, ale s plozením to již není tak horké. Jak to, že v zahradě plodí bez péče hůře než v přírodě? Vlastně je to jen iluze. V přírodě jednoduše vyhledáváme místa, kde sklidíme plodů co nejvíce, o kousek dál však bude úroda o mnoho slabší. Řez keřů plodících drobné ovoce je vlastně velmi jednoduchý a celkem rychle získáme rutinní schopnost jej provádět. Důležité je jeho provádění především pravidelně, tedy každý rok. A vždy až po odplození. Bát se přitom práce s nůžkami vůbec nemusíme, zkušení pěstitelé dokonce tvrdí, že je vždy lepší alespoň nějaký řez než žádný. Řezem odstraňujeme staré výhony či jejich části a výhony mladé a slabé, které by nevyzrály. A další péče? Půdu okolo keřů opatrně mělce kypříme, plejeme a hnojíme nejlépe kvalitním kompostem. Kyselomilným druhům navíc přidáme lesní hrabanku, tedy kyselejší substrát z tlejícího jehličí. Rostliny také důkladně zaléváme, obzvláště při letošním suchu je to důležité. Poté plochy okolo kmínků nasteleme třeba posekanou trávou, ale i mulčovací kůrou, dřevní štěpkou a drtí, listím či slámou, případně chvojím. Řez maliníků a ostružiníků je vlastně nejjednodušší. Akorát u dlouho plodících odrůd malin musíme počkat dostatečně dlouho. Jinak je vlastně řez těchto keřů stejný, stejně jako řez křížence obou druhů, totiž malinoostružin. Maliníky i ostružiníky plodí vždy na loňských výhonech, čili po sklizni odstraníme všechny výhony, které plodily v tomto roce. U maliníků to jednoduše to poznáme tak, že jsou již dřevité, nikoli zelené. Prostě mají tmavší barvu dřeva. Odplozené výhony ostružiníků jsou dokonce většinou uschlé. Zároveň je třeba odstranit výhony poškozené, napadené a slabé. Z letošních čerstvých výhonů proto necháme pouze ty nejsilnější. Na jednom metru čtverečním zůstane v případě maliníků přibližně dvacet výhonů. Na jaře se k řezu maliníků, ostružiníků i malinoostružin vrátíme a výhony zkrátíme přibližně o třetinu. Díky tomu si vytvoří více plodícího obrostu. Následná nastýlka čili zamulčování ochrání kořeny keřů před promrzáním. Musíme si uvědomit, že v lese mají ostružiny i maliny stejné podmínky, mulč k nim však přirozeně napadá. V zahradě to musíme udělat za přírodu my sami. Důležitý je také řez rybízu, ten můžeme zpravidla provádět nejdříve, klidně i v druhé polovině léta, jelikož rybízy odplozují jako první. Pokud však s řezem počkáme do podzimu, nic se neděje. U keřových rybízů se dočkáme bohaté úrody na dvou a tříletých větvích, starší větve, které jsou po stranách obrostlé, je třeba po sklizni odstranit těsně u země. Nahradí je tři až čtyři silné jednoleté výhony, kterých necháme keři nejvýše osm až dvanáct. V zásadě tak každoročně zmlazujeme přibližně třetinu každého keře. U rybízů stromkových pro změnu zkracujeme po odplození všechny větve cca o třetinu. Nejenže tím podpoříme plození, ale zároveň udržujeme kompaktnější a pevnější korunu. Řezem také odstraníme výhony suché a vůbec nevhodné k dalšímu pěstování. Na keři by mělo po řezu zůstat osm až deset větví. Důležité je též prosvětlení středu koruny a kontrola úvazů. I v případě rybízů nakonec mulčujeme, abychom na zimu ochránili kořeny. Navíc mulč pomáhá udržet více vody, snižuje se odpar. Angrešty je nejlepší pořizovat stromkové. U stromkových druhů angreštu zbavíme po sklizni korunu suchých a nemocných větví, prosvětlíme ji a pro příští sezónu necháme šest až sedm hlavních větví, které na jaře zkrátíme přibližně o třetinu. Postranní obrost na jaře zkracujeme o třetinu až polovinu. Odstraňujeme také výmladky, jednoduše odhrneme zem od kmínku a pak vylomíme či hladce odřízneme novou rašící podnož. Keřové angrešty je třeba po sklizni především prosvětlit a poté odstraňujeme nevyzrálé výhony. Zkrácení postranního obrostu stejně jako zkrácení hlavních větví o třetinu necháme na předjaří. Hlavní větve krátíme o třetinu až polovinu a postranní obrost o jednu až dvě třetiny. I angrešty ocení nastlání mulčovací hmotou.U podzimních odrůd angreštů se sklizeň provádí přibližně měsíc před prvními mrazíky a řez provádíme až po shození listů, nejlépe od půlky až konce října do začátku až poloviny listopadu, vždy ale v závislosti na počasí. V případě borůvek je třeba s řezem vždy počkat až na období vegetačního klidu. Keříky prosvětlíme a vždy necháme 5 až 8 silných větví s bohatým loňským obrostem. Borůvky přihnojujeme lesní hrabankou a speciálními hnojivy, přidávat můžeme i nastýlku z rašeliny. V žádném případě nesmíme hnojit chlévskou mrvou, respektive organickými hnojivy. Obzvláště důležitá je po sklizni pravidelná zálivka. Stejným způsobem pečujeme i o brusinky. Co se týká brusinek, celkem nedávno k nám dorazila novinka, totiž klikva velkoplodá (Vaccinium macrocarpon), které se také říká americká brusinka. Jde o plazivý keřík s drobnými lístky a drobným narůžovělým květem, jehož bobule jsou velké až dva centimetry, mají červenou barvu a brusinkovou chuť. Nejlepší je plody tohoto druhu sklízet až když přejdou mrazem, proto bude jeho případný řez opravdu velmi pozdní. Navíc žádný radikální řez tento keřík nevyžaduje, první roky stačí pouze zaštípnout v předjaří výhony, aby se rozvětvily. Klikva nesnáší úpal a sucho, vyžaduje tedy přistínění a vlhkou půdu po celé vegetační období. Kvést a plodit začne až čtvrtým rokem. Po sklizni stačí přihrnout rašelinu a vydatně zalévat až do zimy. V případě angreštů a rybízů, především rybízu černého, je také důležitá ochrana proti americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors-uvae), které způsobuje na plodech, dřevě vrcholových letorostů, řapících a na nervatuře listů bílé povlaky. Ty postupně hnědnou a tvoří se na nich drobné tmavé pohlavní plodničky. Napadené letorosty zaostávají v růstu, deformují se a často odumírají. Listy se na napadených letorostech tvoří malé, deformované a rychle opadávají. Napadené plody nerostou, jejich růst se zastaví, jsou nevzhledné, nechutné a také opadávají. V případě rybízu černého se napadení projevuje především na vegetačních vrcholech letorostů, nejčastěji při dozrávání plodů a po sklizni. Napadené rostliny mají též sníženou odolnost vůči mrazům. Zajímavé je, že příbuzná houbová choroba - evropské padlí angreštové (Microsphaera grossulariae) je v poslední letech potlačena a převažuje právě americké padlí angreštové. Tato nemoc přezimuje pod šupinami pupenů a na špičkách letorostů, nejvíce se šíří ve vlhkém vzduchu a polostínu. Jako nepřímá ochrana funguje prosvětlování hustých porostů, odstraňování starých letorostů a také spadaného listí. Chemická ochrana se provádí ještě před květem, nejdůležitější je ale postřik fungicidem po odkvětu. Postřik provádíme dvakrát až třikrát v rozmezí 5 až 10 dní. Ohledně volby vhodného a také aktuálně povoleného přípravku se poraďte se svým zahradníkem. K dispozici by měl být například Bioan, Discus, Kumulus WG, Serenade Aso, Sulfurus a Topas 100 EC.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, agromanual.cz, pestujme.cz
