Číst se dá všude. V tramvaji, za chůze, u stolu nebo v posteli. Někdo čte i při jídle nebo tam, kam i král chodí sám. Nic se ale nevyrovná tomu, mít svůj čtecí koutek, i kdyby to mělo být jen maličké místečko, kde je dobré světlo, klid a pohodlí. Při čtení má člověk tendenci stulit se sám do sebe a nechat se nést příběhem. Nejde ani o to, zda se v knize právě probíjí nebezpečnou džunglí nebo padá do náruče krásného cizince. Tady, ve skutečném světě, je v bezpečí. Jako v hnízdě. Do čtenářského koutku proto patří pohodlné křeslo. Takové, do kterého se můžete schovat před okolím a uzavřít se do říše fantazie. A když tedy křeslo, ať nás rovnou kolébá! Takové houpací křeslo je malý zázrak. Jen pozor, abyste v něm po dvou stránkách neusnuli... Světlo je důležité. Slovy klasika: když nemáme okno, dáme tam lampu. Měkké, teplé světlo je na čtení ideální. Pokud máte krb, jste za vodou. Číst si knížku a naslouchat přitom praskání ohně - co je víc? Houpací křeslo k tomu.Tip: Knihy jako dekorace. Číst se dá docela příjemně i na zemi. Když si pod sebe hezky ustelete, budete mít pohodlí. A obzvlášť u ohně. Stará půda voní dobrodružstvím. Ale i nově rekonstruované podkroví má své kouzlo. K dokonalosti vše dovede střešní okno, které vám bude svítit přímo na stránky knihy. Zavěsit se do hamaky nebo závěsného křesílka a číst a číst. I tak si můžete čtenářský koutek vylepšit. Ale z takového místa bude asi potřeba nejdřív vyhnat děti nebo kočku. Určitě bude pořád obsazeno! Když je léto a vzduch je příjemně teplý, není nic lepšího, než si lehnout na deku do trávy. Nebo si knížku vychutnat na balkonu. A hamaka v zahradě, to je paráda... Pokud máte francouzská okna nebo širší parapet, můžete si snadno vytvořit útulné čtecí místo přímo na denním světle. Stačí matrace, deka, polštářky, zkrátka cokoli, co vám umožní pohodlně se k oknu usadit.