Pokud je zahrada přátelská k užitečným živočichům, mezi které patří mnoho ptačích druhů, ježci, plazi a obojživelníci, ale i mnohý hmyz, například slunéčka, včely včetně těch divoce žijících, ale i třeba vosy a sršni. Ti jakožto dravci likvidují ohromné množství škůdců, i když neopovrhnou ani mnohými lidskými pochutinami. Vždy je výhodné udělat z těchto živočichů neplatící nájemníky našich zahrad, než jim tvořit překážky a likvidovat je. Všichni výše zmínění živočichové a mnozí další nám v zahradách pomáhají především s eliminací škůdců, tedy těch živočichů, kteří decimují naše užitkové a okrasné zahrady a sady. Je proto třeba užitečné pomocníky pozvat a ubytovat. A to především tak, aby u nás přežili zimu co nejblahobytněji. A právě před zimou si živočichové hledají své úkryty a to nejen ti, kteří v zimě spí, ale i ti, kteří se musí i v zimě postarat o své živobytí. Především ptactvo potřebuje přes zimu kromě plného krmítka a pítka také možnost se někde ukrýt. A právě podzim, respektive již jeho začátek, je obdobím, kdy je třeba vhodná zimoviště připravit. Kompost je v každé zahradě doslova zázrakem, ale nejen pro svou produkci kvalitního organického materiálu. O tu se totiž mnoho živých organismů stará, počínaje bakteriemi a právě pro ně je domovem, načež mnohé spolu s prosátým kompostem přemístíme na záhony a tam jsou dále užitku. Zároveň je však kompost pro mnohé jiné živočichy ideálním zimovištěm produkujícím dokonce teplo díky rozkladu organické hmoty i za největších mrazů. S oblibou se do kompostu zahrabávají užovky, které pak v sezóně loví drobné hlodavce, ale třeba i ježci a obojživelníci. A o zakrývání kompostu se ani nemusíme starat, jelikož každá nová vrstva organické hmoty, ať již jde o posekanou trávu, listí, zbytky z kuchyně atd., tvoří tepelný izolant. Na jaře však musí zpracovávat kompost opatrně, abychom právě zde zazimovaným živočichů neublížili zahradním nářadím. I hromádky listí a klestí budou skvělým útočištěm pro mnohé živočichy, především řad plazů, obojživelníků a ježků. A pokud jim zde chceme dokonce nachystat potravu, stačí dovnitř umístit kusy trouchnivějícího dřeva, ve které je již ideálně dosti hmyzu, nebo se do něj rychle zabydlí. Co lepšího můžete živočichům poskytnout než potravu, když se v zimě zrovna probudí. Takové hromádky listí a větví i větviček umisťujte nejlépe pod stromy a keře. Hromádky listí je pak třeba chránit shora většími, těžšími větvemi, aby je silnější vítr nerozfoukal. Pro ježky můžeme dokonce do takové kupy materiálu, ale i do kompostu, umístit domeček. Stačí dřevěná bedýnka o rozměrech cca 40x40x30 cm a s otvorem cca 10x10 cm. Tuto bedýnku z části vyplníme suchým listím, senem či slámou a shora ji učiníme nepromokavou třeba kusem starého lina. Buďte si jisti, že pokud ježek takovou hromádku najde, domeček si oblíbí.I celou kupu je dokonce možné zútulnit přikrytím nepromokavou plachtou shora, kterou zajistíme před větrem větvemi. Své útočiště zde pak najdou i zimující motýli, škvoři, čmeláci a jiný hmyz, který nesnáší vlhko ani mráz. Pokud pak vytvoříme úkryt na břehu jezírka, do kterého přidáme i kameny, zalíbí se zde například ropuchám a skokanům. A co je stařina? Prostě neposečená plocha lučního porostu. Suchá tráva a jiné již odumírající rostliny se stanou útočištěm pro mnoho druhů užitečného hmyzu, například slunéček, čmeláků, škvorů, dravých dravých střevlíků a drabčíků. Ptáci zde navíc najdou semena jakožto zdroj zimní potravy. Na jaře pak stačí nabrousit kosu a porost pokosit. Hmyzu poté, co již své úkryty opustil, neublížíme a posekanou hmotu přidáme do kompostu. Pokud je však před zimou tráva v celé zahradě posekána, pomůžeme se hromádkou sena s větvemi a listím. Dlouhá stébla starého sena neslehnou tolik, jako travní hmota rozšmelcovaná sekačkou. Suché zídky, tedy zídky poskládané z kamenů a případně i cihel bez užití malty jsou ideální pro suchomilné květiny a také mnoho živočichů. Ukryjí se zde ještěrky, slepýši, užovky, ropuchy, střevlíci a jiný hmyz. Pokud takovou zídku skládáme, je dobré sypat mezi kameny trochu zeminy, tu a tam vložit kus trouchnivějícího dřeva, ale i trochu kompostu a třeba štěrku. Každý si zde pak najde to své. Suchá zídka přitom může zpevnit svah a vytvořit pěkné i praktické terasy. Dobře však vypadá i na rovinatých pozemcích, kde třeba ohraničí záhony, předělí a oživí zahradu. Na druhou stranu ale stačí ze stejného materiálu i jen navršit kopu kamení. Na jaře pak budeme odměněni ještěrkami, které se budou na kamenech vyhřívat. Ptačí budky sice slouží od jara ptákům, ovšem v zimě se mohou stát útočištěm i pro jiné druhy. V každém případě je dobré budky na podzim vyčistit a nechat na čisté svém místě. Za mrazů se zde ptáci budou choulit k sobě a často i jiné druhy, než zde vyvádějí své mladé. Budky na zimu nevystýlejte, protože by se staly semeništěm různých ptačích parazitů. Poslouží třeba spícím netopýrům, kteří se probudí až s oteplením, ovšem budou preferovat budku zateplenou. V tomto případě snad již není třeba co dodávat. Takové prostory jsou pro živočichy doslova rájem, stejně jako třeba staré půdy. Ovšem můžeme předpokládat, že se nám zde ubytují i škůdci. I když i tento pojem je relativní. Třeba lasičky a kuny likvidují hlodavce, pokud tedy nechováte třeba drůbež, neměly by vám tyto šelmy vadit. Vlastně jakýkoli starý, suchý a nepokácený strom či jiný větší kus dřeva v zahradě, stejně jako hromada uskladněného dřeva, se stávají automaticky broukovištěm. A hmyzí hotel? Ten si můžeme vyrobit z různých materiálů, stejně jako se již prodávají a to dokonce i designové kousky. Členěn je vždy tak, že v různých sekcích si podle druhu naskládaného materiálu najde své útočiště jiný hmyz.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com, pixabay.com
