V první řadě možná zauvažujte, zda vůbec vyvýšený záhon potřebujete. Výhodou vyvýšeného řešení je, že se k pěstované zelenině či květinám nebudete muset shýbat. Ovšem čím "pohodlnější" budou, tím vyšší je musíme udělat. A tím více hlíny bude potřeba nanosit. Zkrátka, čím vyšší záhon, tím více práce s jeho přípravou. Vyvýšený záhon je jen jedním z mnoha způsobů zakládání záhonu. Promyslete tedy, jestli je ten vyvýšený tím pravým řešením pro vás a vaši zahradu či dvorek. A pak se pusťte do práce. Klasický vyvýšený záhon je vlastně ohrádka z pevného materiálu (prkna, trámy, kámen, cihly, plast), která nemá dno a je spojena se zemí. Pokud zakládáme opravdu vysoký vyvýšený záhon (1 m a více), začínáme stržením travního drnu a vyhloubením zeminy do cca 30 cm (zeminu i travní drn uložíme zvlášť) a poté si připravíme bednění. Na dno obedněné jámy uložíme klidně i kmeny a kmínky, větve, zkrátka kusy dřeva, které pomůže udržet v záhonu vlhkost. Na dřevo uložíme drny travní hmotou dolů (kořeny vzhůru) a další zahradní odpad, můžeme si pomoci koňským hnojem či chlévskou mrvou. Poté navršíme vykopanou zeminu a navrch až uložíme kvalitní kompost či jiný kvalitní substrát. Jinak zakládáme nízké vyvýšené záhony. Zde začneme menší skrývkou ornice, čili do menší hloubky. Na dno uložíme čisté kartony, na ně navrstvíme drny a rostlinné zbytky, přidáme ornici a navrch kompost. Co se týče tvaru, rozhodně se nemusíte držet obligátních obdélníků. Záhony ve tvarech trojúhelníků, čtverců, kruhů či oválů jsou také vítány. A různé nepravidelnosti také, nakonec i z těch základních šablon, které seženete v hobby marketech, se dají vykouzlit různé variace, když je šikovně sestavíte. Mezi zvláštní druhy vyvýšených záhonů patří pyramidy, kopule či mohyly, nebo spirály. Populární a co se výnosů týče také efektivní jsou například jahodové pyramidy. Lidé si často rádi staví také bylinkové spirály.