Tento článek samozřejmě není určen pro vinaře, kteří ví o vinné révě v podstatě vše. Je určen drobným pěstitelům z řad zahrádkářů a majitelům zahrad, kteří si chtějí dát na podzim vlastní chutné hrozny na stůl. Réva vinná (Vitis vinifera) patří do čeledi révovitých (Vitaceae). Říká se jí také evropská réva a ušlechtilá réva. Plody (bobule) této rostliny se používají k přímé konzumaci, sušení a kandování a samozřejmě především k výrobě vína a jiných nápojů, dokonce i hroznového oleje a octa. Většina z nás si však víno a další nápoje z bobulí révy vinné kupuje, ale právě plody určené k přímé konzumaci si můžeme docela snadno vypěstovat. Musíme jen najít vhodné místo. Ale jak je to se zálivkou? Potřeba zálivky je u révy vinné dána stavbou jejího kořenového systému. A právě dostatečně vyvinutý kořenový systém se odvíjí již od výběru sazenic a jejich výsadby, propustnosti, vlhkosti a teploty půdy při výsadbě. V podmínek našich zahrádek je vždy ideální ruční výsadba do výsadbových jamek, které musí být dostatečně hluboké, ale i široké, abychom mohli kořeny sazenic do jamky dobře rozmístit. Právě tak vznikne dostatečný prostor pro správné zakořenění.Dokonce není pravdou, že po výsadbě musíme sazenice révy vinné intenzivně zavlažovat. Poprvé hned po vysazení ano, ale pak už musíme být opatrní. Díky intenzivní zálivce se totiž vláha drží především v horních vrstvách půdy. A dochází k tomu, že kořeny mají právě v horních vrstvách vše potřebné (vláhu i dostatečně teplou a výživnou půdu), načež nejsou nuceny jít hlouběji. Kořeny zůstávají hlavně v horní části půdního profilu a nás čeká neustálé zalévání. Přitom zbytečné. Je totiž třeba donutit kořeny, aby si šly pro vláhu hlouběji. V žádném případě tedy není vhodná každodenní zálivka právě vysazených sazeniček vinné révy. Musíme je naopak donutit, aby si pro vodu sahaly mnohem hlouběji a tím se zbavujeme povinnosti pravidelně zalévat. Teprve rostliny s hluboko sahajícími kořeny se nejlépe vypořádají se stresem. A dokonce nejen se stresem ze sucha. Platí také, že určitá míra stresu v době sucha je pro révu vinnou naopak žádoucí a prospěšná, především pro odrůdy s modrými hrozny. Zavlažování révy po výsadbě proto nesmí být intenzivní a je třeba citlivě reagovat i na běžné srážky. Za velkého sucha zaléváme sazenice jen jednou až nejvíce dvakrát týdně. Jestliže platí nutnost omezení zálivky pro mladé sazenice révy vinné, to samé samozřejmě platí i pro plodící rostliny s vyvinutým kořenovým systémem. Zavlažujeme pouze při větší spotřebě vody v kombinaci se suchem. Kdy to je? Za prvé v době mezi rašením a kvetením, čili v období intenzivního růstu rostlin. Réva vinná v tomto období využívá zásobní látky, ale zároveň postupně přijímá vodu z půdy. A jelikož jsou kvalitní růst letorostů a vývoj květenství hlavním předpokladem dobrého kvetení a násady hroznů, ale také správného odkvetení, růstu a zrání hroznů s bobulemi, zálivka je za sucha potřebná. Období končí začátkem nasazování bobulí. Jelikož si však v této době rostliny sahají hojně pro vládu do půdy, zálivka je nezbytná pouze za delšího sucha. Za druhé je zálivka vhodná po odkvětu při vývinu bobulí. A opět pouze v období delšího sucha. Záleží také na tom, jak velké bobule požadujeme. U stolních odrůd, tedy těch, jaké pěstujeme ve svých zahrádkách, požadujeme bobule větší, u moštových odrůd naopak menší. Potřeba zálivky přitom může nastat během 2 až 3 týdnů po odkvětu, a to hlavně u stolních odrůd s požadavkem větších bobulí. Posledním, třetím obdobím pro zálivku, je doba zaměkání bobulí, kdy bobule rostou do konečné velikosti. A také tato zálivka je vhodná pouze v období sucha a jen jako závlaha doplňková. Závlahou v tuto dobu omezujeme riziko odpařování vody a vadnutí bobulí. Nejdůležitější je taková zálivka kromě stolních odrůd také u odrůd bílých moštových. Oba typy odrůd výrazněji trpí stresem ze sucha. V případě modrých odrůd určených k výrobě červených vín však určitá míra stresu naopak pomáhá, zvyšuje kvalitu bobulí. Tam musíme být se zálivkou ještě opatrnější. Nesmíme také zapomenout, že voda je přirozeným způsobem ochlazování rostlinných pletiv, díky kterému hrozny netrpí vadnutím. Přirozený déšť je proto v tomto smyslu příjemný kvůli ochlazování rostlin, nikoli však tak, že rostliny sprchuje, ale že se rostlinná pletiva ochlazují vodou přijímanou z půdy. Velice rizikové je zalévání za teplých letních dnů, kdy se voda odpařuje intenzivněji a zvyšuje vlhkost vzduchu přímo v révovém keři. Důsledkem je pak vývoj houbových chorob. Riziko je největší při pravidelném zalévání jiných rostlin v podrostu vinné révy, což je v našich zahrádkách a sklenících časté. Tvoří se tak příznivé podmínky pro rozvoj padlí révy vinné, šedé hniloby hroznů a také nebezpečné octové hniloby. Bohužel vývoj houbových chorob je závislý především na mikroklima révového keře. A právě to ovlivňujeme zásadně intenzitou a způsobem zavlažování. Při zavlažování proto nesmíme kropit listy a hrozny, zároveň nesmíme provádět závlahu ke kořenům za největších veder. Ideální je takzvaná spodní závlaha pomocí takzvaných husích krků (běžný plastový elektrikářský materiál), případně zakopaných PET lahví s uříznutým dnem, nebo jiného materiálu podobného charakteru. Vodu těmito způsoby dávkujeme přímo do půdy a jelikož kořeny jsou hlouběji, vyhovuje jim to. Vhodnou alternativou je závlaha kapková.Další články o révě vinné a vínu:Podzimní prořezávání vína: když dva dělají totéž, nemusí to být stejnéJak pečovat o vinnou révu v srpnu, abyste dosáhli bohaté úrody hroznůJak si doma uskladnit víno, abychom mu neuškodili a bylo opravdu lahodnéVíno v ideálních podmínkách. I takhle můžou vypadat domácí vinotékyVěděli jste, že Dukovany mají největší jaderný vinohrad na světě? Dali byste si?Sopečné vinice na Lanzarote nenechají v klidu nikoho. Jak tu může vinná réva vůbec růst?Svatý Martin nepřijel na bílém koni, ovšem s mladým vínemŠpačkobraní, každoroční bitvy bez vítězů. Bojiště jižní Morava, válka obranného charakteruCo jste nevěděli o burčáku?Zdroj: izahradkar.cz, Wikipedia, ČESKÉSTAVBY.cz
