Pěstební substráty nám dávají jistotu, že se konkrétním druhům rostlin bude dařit. Bez dalšího hnojení vhodnými hnojivy, zálivky, vhodných teplot a světelných podmínek to samozřejmě také nepůjde, ale substrát je základ. Některé rostliny potřebují kyselejší pH, jiné zásadité, a další (a těch je většina) ocení pH neutrální. Některé rostliny nesnáší vápník, jiné jsou vápnomilné, některé dokonce snesou i zasolení zeminy. A některé dokonce žádnou zeminu mít nesmí, nýbrž speciální hmotu, která napodobuje podmínky v přírodě (např. orchideje). Existují dokonce druhy, které žijí jen ze vzdušné vlhkosti (např. tilandsie). Základ představují univerzální substráty, které pak můžeme podle potřeby „dochutit“, obvykle ale velkému množství rostlin stačí včetně startovacího množství hnojiva. Vedle univerzálů (a určitě se vyplatí ty s přízviskem „profi“) se však vyrábí i široká škála speciálních substrátu určených pro druhy rostlin se specifickými nároky. Dokonce si pořídíme i substrát výsevní, který počítá s tím, že semínka obsahují startovací množství potřebných látek pro vytvoření klíčních rostlin a prvních děložních lístků, proto výsevní substrát neobsahuje prakticky žádné živiny. Jakmile však rostliny vyklíčí a mají první dva děložní lístky (rostliny dvouděložné), jejich nároky na výživu začnou růst. Proto existuje i druhý typ výsevních substrátů, který nároky mladých rostlinek splňuje. A to po dobu až šesti či osmi týdnů. Pro pěstování na záhonech včetně těch vyvýšených se kvůli pořizovacím nákladům kupované substráty obvykle nevyplatí, pokud však pěstujeme rostliny v mobilních nádobách, takzvaně indoor, i když je často letníme, zakoupený substrát je ideální řešení. Vyrábí se také takzvaný revitalizační organický substrát určený pro období sucha. Ten obsahuje kromě jiného vododržné minerály, čili materiály s výbornou nasákavostí a schopností vodu a živiny postupně v době sucha rostlinám uvolňovat. Tedy uvolňovat do substrátu. Díky tomu jsou pak rostliny i odolnější vůči chorobám. Ať se již ale rozhodnete pro jakýkoli materiál (substrát, zeminu), vždy půjde o to samé. Pomohou k rychlému vytvoření kořenového balu, bohatému kvetení a úrodě. A to nejen díky živinám, ale také přísunu vzduchu ke kořenům a schopnosti materiálu zadržet a distribuovat kořenům vláhu. A některé alternativní materiály jsou dosti neobvyklé. Například si lze koupit lisovaný kokos, kokosové kostky. Po zalití vodou vytvoří okamžitě kvalitní kokosový substrát. Jsou přitom lehké a snadno se přenášejí. Výborně přijímají vodu při zachování vynikající vzdušnosti. Docela novinkou je pak prodej zeminy, respektive určitého typu kompostu. Za prvé si lze v kompostárně koupit běžný kompost, ale kvalita je dosti proměnlivá. Materiál může mít až příliš přimísené hlíny a nebo jiných materiálů. To ale taková listovka, hrabanka a drnovka, to je lidově řečeno „úplně jiná liga!“. Listovka vzniká rozkladem listí, je jemná a lehká, má neutrální pH a nám připomíná, že listovku si snadno vytvoříme i doma. Listí je každý podzim dost. Hrabanka je pro změnu kyselá zemina vzniklá rozkladem borovicového jehličí a zbytků rostlin v borovicovém podrostu. A drnovka? Vzniká kompostováním travních drnů a je těžká. Ovšem i tyto materiály s sebou nesou riziko šíření plevelů, některé pak mají málo živin a optimální pH prostě nezajistíme. Určitě bude pro pěstování v nádobách lepší speciálně namíchaný substrát a zmíněné druhy kompostů raději přidáme na záhony. Kyselou hrabanku třeba k borůvkám a rododendronům, listovku k zelenině a drnovku vrátíme třeba tam, odkud vzešla, trávníku. Vedle zemin a substrátů se také prodávají takzvaná inertní média, čili materiály, které neobsahují žádné živiny. Například Keramzit, Seramis, Perlit a nebo čedičová vlna. První dva jmenovaní jsou ideální pro hydroponii, Perlitem pro změnu vylepšujeme vlastnosti zeminy, především ji provzdušňujeme. A dokonce třeba i kokosové substráty. Čedičová vlna, jinak též známá tepelná izolace, nabízí rostlinám výborný poměr vzduchu a vody. Bez inertních médií není možné hydroponické pěstování, ovšem tyto materiály pomohou i v dalších směrech. Základem substrátů je buďto klasická ornice (úrodná vrstva půdy) a nebo rašelina. Další příměsi se liší podle toho, pro které rostliny je substrát určen. Klíčová je pro substráty schopnost zadržování vláhy, zabezpečení výživy a adekvátního pH, schopnost zadržovat vzduch a také nepřítomnost choroboplodných zárodků a škůdců. Vodu substráty zadržují díky přidání jílu, Perlitu (zlepšuje i provzdušnění) a nebo kokosového vlákna, ale i dalších materiálů. Třeba říční písek zlepšuje propustnost materiálu. Zadržování vody je klíčové, jelikož spolu s vodou rostliny přijímají i živiny, některé však vyžadují sušší prostředí a potom je říční písek důležitý. Co se týká živin, substráty obsahují takzvaně startovací dávku hnojiva, kterou za určitý čas (což se uvádí na obalu) spotřebují. Poté musíme přihnojovat. Vyrábějí se také substráty s vyšším podílem kompostu, ne všechny rostliny je ale snesou.Se snižujícími se zásobami rašeliny ve světě a její horečnatou těžbou lze předpokládat, že bude stále častěji nahrazována jinými materiály tvořícími základ substrátů.Další články o substrátech:Jaký vybrat minerální substrát?Jak a proč přesazovat do minerálních substrátů?Jaký vybrat výsevní substrát?Květen: Co nevíte o pěstebních substrátech?Zeolitové substráty podporují kořenový systém rostlin při hydroponiiJak si dobře namíchat kvalitní pěstební substrátJaké substráty pro pokojové rostliny?Úžasně efektivní hydroponie