To zemětřesení je dozvukem minulosti, odehrálo se 28. února 1969. V portugalském Algarve vzpomínky na tu hrůzu ale nepřežívají jen v mysli pamětníků. Jsou otištěné i ve zdejších staveních. Konkrétně tady, v Barrocal, vedly otřesy půdy ke zborcení celého horního svazku kamenné stodoly, jež byla a je součástí rodinné farmy. Poté už opravena a dostavěna znovu nebyla. Až do předloňska. Tehdy totiž majitelé začali přemýšlet nad tím, že by jim venkovské hospodářské stavení lépe posloužilo jako vícegenerační bydlení. A že by ona už nevyužívaná stodola se zemětřesením pobořeným patrem byla užitečnější jako bydlení pro mladé. Přizvaní architekti tedy svou práci museli započít tam, kde naposledy zapracovala ta přírodní katastrofa. Navázat na minulost a původní materiál. Lehké to ale nebylo, protože celý ten horní svazek objektu byl původně vystavěn z nepravidelného kamene. Rekonstrukce dotčené části proto probíhala z průmyslových děrovaných cihel, a rozdíl mezi oběma zednickými pracemi byl maskován omítkou a vybílením vnitřních a vnějších stěn. Byl to zvláštní konstruktivní princip, který odhaluje to, že objekt si prošel i nevlídnou historií. Zásadní na úpravě celé stodoly bylo pustit do ní denní světlo okny. Okna tu totiž v původní skladbě nefigurovala, přízemí, mlat i sklad byly neprosvětlené. V průběhu úprav byla v přízemí odstraněna omítka ze starých zdí, došlo k obnažení kamene a vložení nového schodiště. Vznikla i nová dělicí stěna mezi ložnicí a koupelnou, navazující na to nepravidelné a hrubé kamenné zdivo. Vytváří to zajímavý kontrast mezi horním patrem z hladkých stěn, z omítnutých pálených cihel. V oblasti mezipatra je tento konstrukční prvek stejně exponován, což odhaluje rozdíl v tloušťce mezi dvěma typy starých/nových stěn. Projevuje se zde i úprava vnesená do vnější zdi, a to vybudováním rámu nového vysokého okna současným způsobem, ze železobetonu, částečně zapuštěného do kamenného zdiva. Podlahová krytina byla vyrobena z ručně vyrobených terakotových dlaždic. Ty sem byly naneseny z nedalekých hospodářských přístřešků, které už svému účelu neslouží. Někdejší farma, která se měnila na vícegenerační bydlení, zužitkovala i tesařské prvky. Vnější objem byl vyjasněn demolicí některých objemů, vnitřní prostor zase získal atypickým profilem sedacích oken.Zdroj: BOMO ArquitectosFoto: do mal o menos
