Že jsou záchody dnes nezbytností, „o tom žádná“, do kadibudky v zahradě by za mrazů chtěl chodit opravdu již jen málokdo. I když i tací se najdou. Ovšem zřejmě již v této prehistorii osobní hygieny je zakotven mýtus o nutnosti minimalizovat velikost „oné místnosti“ na opravdové minimum. Když si představíte, že předtím jsme měli k dispozici pro stejné účely nekonečné prostory přírody matičky Země, je to dosti divné. Často jsou dnes záchody bohužel až tak malé, že se zde cítíme stísněně, jako kdyby nás zavřeli do skříně. A nebo do rakve. A pokud již není možné měnit v bytě či domě ve prospěch záchodu dispozice, nezbude nám nic jiného, než si opravdu pomoci alespoň opticky. Což o to, malé děti a mladí lidé opustí záchod rychle, sotva se za nimi zavřou dveře, už se zase otevírají, s přibývajícím věkem se však záchody stávají čítárnami, luštírnami křížovek, kancelářemi pro vyřizování důležitých telefonátů (hlavně nikomu neříkejte, odkud právě voláte) a podobně. A uznejte sami, šli byste si číst třeba do skříně? U novostaveb se již lidé začínají i v případě toalety trochu rozmachovat a jelikož přibývá vedle záchodové mísy i bidet a umyvadlo, musí být toaleta o dosti větší. Vedle toho je však záchod i spojován s koupelnou, což ale není zrovna nejvhodnější řešení. Obzvláště u větších rodin. Jako doplněk je toaletní mísa v koupelně určitě praktická, pokud se tam vejde, ale jako jediná v domě, to je již problém. Samostatný záchod prostě určitě ano, i když na něj máme minimum místa, byť bychom si přáli větší. Jak ale tento prostor zvětšit? Obecná pravidla pro optické zvětšení záchodu najdete dosti těžko, příliš se s tím ani nepočítá, ovšem existují pravidla pro optické zvětšení jakékoli místnosti. V koupelnách bývají řešením kromě dlažeb a obkladů velkých formátů a světlejších odstínů velké plochy zrcadel. Ty bychom však zrovna na záchod nedoporučovali. Přece „to nechcete vidět ze všech stran a ze všech úhlů pohledu“. Velmi efektní je však možnost přivedení přirozeného denního světla. Třeba i jen malým okénkem a nebo vyzdění části obvodové stěny luxferami. Dokonce se prodávají i takové, kterými neuniká mnoho tepla a luxfery osvětlené, které svítí i za tmy. Důležité však samozřejmě je, kam luxfery směřují, abychom se cítili být na záchodě v soukromí, byť budou pouze průsvitné a nikoli průhledné. O velkých formátech obkladů a dlažby jsme již hovořili, jde o zaručený prvek, který opticky zvětšuje jakýkoli prostor. Pokud začneme u podlahy, lze však sáhnout i po kontrastu, čili tmavší odstín na podlahu a světlé obklady na stěny. Ovšem obklad je na záchodě vyloženě nutný jen do určité výšky a poté může navazovat štuk a výmalba. Do malého prostoru určitě zvolte sněhově bílou, místnost rozzáří za jakéhokoli druhu osvětlení a obzvláště za denního světla prohloubí. Vhodně lze volit i větší dlaždice s přírodními dekory dřeva, opět však vsaďte raději na velmi světlé. Vůbec barva (odstín) podlahy a stěn zásadně ovlivňují pocity z prostoru. Světlé a přirozené barvy pak vyloženě musí v malých místnostech dominovat. Prostor prostě projasní a opticky zvětší. Vhodná je pak i sázka na hru se světlem, jelikož se během dne v interiérech mění intenzita a dopadání světla a právě lom světla se může žádoucím způsobem projevit na stěnách a obkladech, ale i na dveřích, které by též měly být ve světlejším dekoru. A nebo prostě jednoduše bílé. Každopádně, čím více světla, tím lépe, proto na záchodech nešetřete ani tím umělým. Bude se vám to také hodit při čtení a spotřeby elektřiny se bát nemusíte, za prvé volíme zásadně energeticky úsporné zdroje světla a za druhé přece jen záchody nepatří k místům, kde trávíme většinu času. Tedy až na výjimky, třeba po mejdanu anebo při střevních obtížích. Zajímavého efektu též můžeme dosáhnout kombinací výrazných pastelových barev s bílou, stejně jako volbou směru pokládky dlaždic v souvislosti s jejich formátem. Určitě pak zapomeňte na cokoli, co by vás na záchodě jakkoli omezovalo, co by vám překáželo a to dokonce i jen opticky. S pocity stísněnosti prostě pryč. Malá polička na pár knížek a nějaké ty tiskoviny, umístěná tak šikovně, abyste na ni pohodlně dosáhli v sedě. A to úplně stačí. Vyřešit způsob umístění toaletního papíru, věšáček na ručník u umyvadélka (tedy pokud se sem malé umyvadlo pohodlně vejde) a končíme… Vůbec snaha o umístění čehokoli, co na záchodě vyloženě nepotřebujeme, je nesmyslná. Již jsem dokonce na záchodě našel při jedné návštěvě stěnu jako organizér na šroubky, matičky, podložky a jiné titěrnosti. Holý nesmysl! Prostě nedělejte ze záchodu, čím není a nemá být. V prvé řadě z něj pak nedělejte skladiště. Aby vám zde třeba překáželo vědro s hadrem, mopem a smeták, také nemá smysl. Na druhou stranu ve vhodné výšce zavěšená pokojová rostlina rostoucí převisle a tedy splývající na stěnu, určitě záchod oživí. Navíc lze zvolit takovou, která pohlcuje pachy. Pokud se pak oprostíte od všech zbytečností, může být záchod vybudován i z atypických a extrémně minimalistických prostor, které se pro nic jiného ani nemohou hodit. Dbejte však také na umístění záchodu v bytě a domě, aby se nestal vyloženě nejodsunutějším místem. Vždy je lepší, když bude více po ruce a ideálně hned vedle koupelny. Obzvláště v případě, že se vám na záchod již nevešlo umyvadlo.Zdroj použitých fotografií: Shutterstock Jakýkoli zbytečný prvek malý prostor zbytečně rozbíjí, splachování proto volte zásadně ve stěně. Navíc se dnes prodávají i "slim" (čili ultratenké) varianty, které místnost příliš nezkrátí. A nad splachovacím systémem pak vznikne přirozený regálek třeba na různé hygienické prostředky, nemusíme prostě místnost kvůli obezdění splachovacího systému zkracovat až ke stropu. Dbejte též na to, abyste měli alespoň trochu místa navíc před sebou i po stranách. Sedět na záchodě a mít přitom kolena zapíchnutá do dveří a nebo držet z donucení lokty podél těla, pohodlné opravdu není.Zdroj použitých fotografií: Shutterstock
