Bezpracná zahrada neexistuje, minimálně při zakládání si zahrada vyžádá práce spoustu. Kdo na to ale má peníze, může realizaci zahrady zadat zahradnické firmě. A jako hlavní požadavek si musí vymínit bezpracnost pro sebe samotného, tedy minimální nároky na údržbu zahrady. Ostatně je to praktické i z toho důvodu, že případná další údržba zahradnickou firmou je u takové zahrady finančně méně nákladná. První pravidlo pak zní: ZAPOMEŇTE NA ÚRODU, tedy užitkovou část zahrady, která vždy vyžaduje nejvíce péče. Žádné pletí záhonů, rytí, zapravování organického hnoje, výsevy a výsadby, dodatečné sezónní hnojení a nekonečné zavlažování. Sice si budete muset veškeré ovoce a zeleninu po celý rok kupovat, ale bude to na úkor odpočinku, relaxace ve své zahradě. Půda je v zahradě nejdůležitější i v případě, že chceme zahradu s minimálními nároky na údržbu. Vlastnosti půdy totiž musíme zohlednit i při zakládání bezúdržbové zahrady. Vždy je důležité, aby rostliny měly dostatek živin, také je třeba, aby se voda do půdy vstřebávala a to tak, aby zahrada nebyla podmáčená, nebo naopak úplně suchá. I při zakládání bezúdržbové zahrady je přitom obvykle třeba zlepšit půdu v zahradě, případně navézt novou. To platí především pro zahrady s novostavbami na pozemcích s jílovitou půdou, ale i zahrady s půdou písčitou a pozemky skalnaté. Plochu bezúdržbové zahrady zakládáme tak, aby dominovala relaxační část zahrady se zpevněnými plochami a trávníkem, případně bazénem. Ano, čtete správně, lidem s nechutí či nedostatkem času pečovat o zahradu vlastně vůbec nevadí péče o bazény. Jde o pravidlo, které je třeba respektovat. Mnohem složitější je to již s koupacími či okrasnými jezírky, jelikož zde je třeba pečovat o vodní a bahenní rostliny, nejen o čistotu vody. Další část plochy zahrady, po které se nebudeme pohybovat, můžeme osázet půdokryvnými rostlinami, nejlépe druhy s nízkými nároky na živiny a závlahu. Nemá nyní smysl psát o geometrii zahrady, způsobech uspořádání atd., to je záležitost zahradních architektů. Prostě platí, že v bezúdržbové zahradě musí dominovat plochy, které mají minimální nároky na údržbu. Zpevněné plochy zásadně snižují plochu výsadby a zároveň tvoří pevný a stabilní podklad pro naši relaxaci. Není to však o vybetonování zahrady, jak bylo uvedeno v úvodu článku, ale o vhodném výběru povrchů, které v ideálním případě propouští do podloží dešťovou vodu. Navíc tak zajistíme nejpřirozenější způsob odvodnění zahrady. Zpevňujeme plochy teras včetně ploch okolo bazénů, příjezdové cesty a pěšiny v zahradě. Možností je mnoho, šlo by o téma nikoli na samostatný článek, ale celé knihy. Jako materiál lze použít písek, štěrk, dlažební kámen, keramické a betonové dlaždice, ale i dřevo. Zpevněné plochy jsou pro zahrady klíčové, při vhodné volbě a kombinaci materiálů nejenže působí esteticky, ale také jsou minimálně náročné na údržbu. Vlastně jde o jediný zcela bezúdržbový prvek zahrad. V tom měl pan betonář pravdu. Trávníky jsou v zahradách paradoxně plochami, které mají vysoké nároky na údržbu, lze je však minimalizovat používáním inteligentní robotické sekačky a automatické závlahy. Více méně je opravdu třeba zvážit, do jaké míry a jak velká plocha trávníku je zapotřebí, navíc lze sáhnout i po umělém travním koberci, kterým nebudou prorůstat plevele, pokud se založí správně. Bohužel však mnohé zdroje již naznačují, že právě umělé travní povrchy představují do budoucna enormní zátěž pro přírodu, především z hlediska mikroplastů, kterých produkují neuvěřitelné množství. Jako vhodnější řešení se jeví nahradit travní plochy půdokryvnou výsadbou, případně štěrkem. Špatnou zprávou je, že pohyb po štěrku není tak příjemný jako po trávníku, a že po plochách s půdokryvnými rostlinami se nemůžeme pohybovat. Ty patří spíše na místa, kde se pohybovat nepotřebujeme a nechceme, třeba v rozích zahrad, u oplocení apod.. Skvělou vlastností půdokryvných rostlin je obvykle minimální potřeba vody i živin. Okrasnou výsadbu samozřejmě vybíráme opět s minimálními nároky na péči včetně minimální potřeby živin a závlahy. Ideální jsou odolné suchomilné vytrvalé rostliny. Navíc okrasnou výsadbu kombinujeme s mulčováním na záhonech, které udrží v půdě více vláhy, sníží potřebu zálivky a eliminuje růst plevelů. Ohled musíme brát i na vlastnosti stanoviště, jiné rostliny vybíráme do stínu, jiné na slunná místa, každý rostlinný druh vyžaduje vhodné stanoviště. Je proto třeba seskupovat rostliny s podobnými vlastnostmi a nároky. Výše zmíněná pravidla musí platit jak pro dřeviny, tak pro trvalky, navíc vlastně jiné než vytrvalé rostliny do bezúdržbové zahrady nepatří. Nízké nároky na živiny a závlahu mají obvykle skalničky, paradoxně však skalky vůbec nepatří mezi bezúdržbové prvky zahrad. Lze však zvolit určitý kompromis, nebudete se sice pyšnit skalničkařením, ale z navezeného kameniva vám poroste a bude dobře prosperovat mnoho rostlinných druhů. Ještě ale zpět k mulčování. Mulč je klíčovým prvkem výsadby v zahradách s minimálními nároky na údržbu. Mulčování chrání rostliny před nežádoucími plevely, se kterými nemusí bojovat o živiny a vodu, funguje i jako ochrana vlhkosti, zpomaluje odpařování vody a udržuje půdu vlhkou i za sucha, pomáhá také udržovat stálou teplotu půdy za veder i mrazů, chrání půdu i rostliny před extrémními výkyvy, dokonce zlepšuje strukturu půdy. Sáhnout lze po organických mulčovacích materiálech, nejlépe dřevní a kůrové štěpce, případně po štěrku či oblázcích, kdy mulčujeme kamenivem. Organická mulč se postupně rozkládá, čímž jsou rostlinám doplňovány živiny, je však třeba materiál doplňovat, zatímco kamenná mulč je prostě věčná a vlastně zcela bezpracná. Obvykle se pod mulč ještě ukládá geotextilie, která zcela znemožní pronikání plevelů na povrch. Možná to bude znít divně, ale minimalizace údržby zahrady lze dosáhnout i maximalizací výsadby. Pokud se totiž smíříme s tím, že bude naše zahrada vypadat divoce, přírodně, a pokud ji osadíme přehršlí rostlinných druhů, které se rychle zapojí a vytvoří neprostupný porost, máme po péči. Akorát tím také výrazně snížíme užitnou relaxační plochu zahrady. Někomu to však může vyhovovat. Divoká přírodní zahrada je rozhodně skvělým řešením, které stojí za úvahu. Nesmíte se však bát klíšťat. Je nasnadě, že s bezúdržbovostí zahrady nám pomohou technologie. Výše jsme zmínili inteligentní robotické sekačky, které se dovedou pomocí AI učit, poznávat terén a jednotlivé zóny zahrady. Nejmodernější robotické sekačky dokonce dovedou aplikovat herbicid na plevele v zatravněných plochách a jsou vybavené i robotickou rukou, do které dovedou uchopit překážející předměty včetně odpadků. Zmínili jsme také zavlažovací systém, obecně je ale lepší založit bezúdržbovou zahradu tak, abychom minimalizovali i potřebu technologií. Ty totiž také vyžadují údržbu. Navíc právě zavlažovací systémy jsou známé enormní spotřebou vody, které může být za horka a sucha nedostatek. Ideální je v tomto směru kapková závlaha, ta je však nepoužitelná pro trávníky a dřeviny. Další možností je pěstování okrasných rostlin v samozavlažovacích nádobách, do kterých můžeme vysadit i exotičtější teplomilné druhy. Na zimu je schováme do teplejšího prostředí a v sezóně opět vrátíme na zahradu. Co je však pro okrasné a relaxační zahrady z technologií velmi důležité, to je osvětlení. Volit můžeme drátové prvky, které vyžadují rozvedení elektřiny po zahradě, ale i svítidla solární. V druhém případě je třeba koupit kvalitní výrobky s dostatečným výkonem fotovoltaiky, abychom v zahradě za tmy opravdu viděli a svítidla se po pár hodinách nevybila. O životnosti nemluvě. „Pojem xeriscaping je vlastně synonymem výsadby suchomilných rostlinných společenstev doplněných o štěrkový mulč. Tato zahradní úprava nevyžaduje závlahu anebo jen v minimálním množství. Vzhledem k horkým létům a rizikům sucha jsou takto uspořádané zahrady velmi praktickým řešením. Navíc potřebují i minimální péči,“ uvedl kolega Dohnal v perexu článku na téma xeriscaping.Autorský článek: Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz
