Možná nebude úplně dokonalá, ale bude tak vypadat. Protože i skromná zahrada stojící prakticky na dlažbě může být skvělým místem pro odpočinek a relaxaci. Je třeba ale dobře plánovat, chytře využívat omezený prostor a z toho, co je bráno jako zápor, zkusit udělat klad. Například stín je slušným předpokladem pro osvěžující posezení na dvoře během letního horka. Takovou zahradu je třeba upravovat jako venkovní „místnost bez střechy“ a úspěch je skoro zaručený. Kde začít? U vrstvení. Prostor pro zeleň by měl být odstupňován, zasazen do vyvýšených záhonků. Minimálně nad úroveň prahu, aby je nikdo omylem rostliny nepošlapal. Tím vyvyšujícím podkladem mohou být třeba rozříznuté palety, na něž pak usadíte květináče, kontejnery (na kolečkách) nebo pěstební boxy. Už tady si můžete vyhrát s designem, zvolit si, zda například budete preferovat proutím oplétané koše, kamením obkládané záhony anebo působivé keramické nádoby. Těch úrovní by mělo být víc, a kaskádovitě - členitě tak obsadíte více prostoru. První pravidlo? Každý z těch prvků, který na zahradu nanesete, by neměl být tak rozměrný, abyste s ním nemohli pohodlně pohnout. Nebojte se vizuální roztříštěnosti, jednotící vzhled desítky seřazených květináčů vytvoříte snadno tím, že je třeba posadíte do jedné ohrádky. Ale pořád máte jistotu, že celou tu krásu můžete v případě potřeby rozebrat a přeskládat, aniž byste se u toho zničili. Navézt na vnitřní vydlážděný dvorek půl tuny hlíny zkrátka není řešení. Než se ale pustíte do pořádné práce, je třeba vychytat jednu zásadní věc. Odvod vody. Pokud je na vyspárované dlažbě dvorku odtokový kanálek, je to na dobré cestě. Pro jistotu ale do kanálku vložte ještě perforovaný koš na zachytávání odpadu. Tím se ušetříte spousty nepříjemností. Když není svod vody vyřešený, bude vás to víc omezovat ve výběru rostlin, které můžete vysadit a v tom, jak často je budete moci zalévat. A dál? Zmapujte terén. I když uzavřený dvůr obestupují stěny, jedna z nich může být ta slunci více otevřená, případně jeden kout může být o něco vlhčí. A s tím se dá pracovat. Stinná místa například docení břečťany a loubince popínavé. Vlhké kouty mají rády kapradiny a cykasy. Na sluncem prozářených místech se bude líbit letničkám. A tam, kde je až úpalné vedro, sedí kaktusy a sukulenty. Jde o to dát „ty správné“ na místa, kde se jim bude líbit. Druhy k pěstování nesmí být moc přecitlivělé. Spíš ty skromné, tolerantní, nenáročné. Houževnaté. Optimální hloubku zakořenění regulujete podle konkrétních rostlin množstvím substrátu v pěstební nádobě. Obecně ty hluboce-kořenící vám nejspíš dobře pěstovat nepůjdou (i když třeba barel plný hlíny vám umožní nechat růst na dvoře i slušný strom). To ale neznamená, že byste byli nějak ochuzeni zelení. Nebudete totiž sadit jen „při podlaze“, ale půjdete do výšek. Co vám chybí na zemi, to si totiž vezmete ve formě vertikální zahrady z okolních stěn a zdí. Podkladové opěrné konstrukce uchycené ke stěnám mohou nést další květináče a truhlíky, popínavé rostlinstvo se s chutí uchytí na mřížoví (a tím nebude poškozovat omítku). A jestli je toho slunce nad hlavou až příliš? Pak si můžete s pomocí sítě nebo podpůrných drátů vytvořit zelenou střechu, opletenou liánami nebo vínem. Výhodou uzavřeného městského dvorku je, že není těžké ho nějak přepažit, a tuto konstrukci využít jako oporu pro zavěšení košů nebo květináčů. Nechcete vrtat do zdí? Stačí o ně opřít žebřík. U malé zahrady na vnitřním dvorku je třeba vyvážit požadavky na prostor, i jeho estetické kvality. Které někdy nemusí být na výši. Tím se do popředí znovu dostávají zelení prorůstající panely a mřížové konstrukce (ostatně, i tako stará zrezlá brána může být docela povedenou rekvizitou), a další prvky, které mají schopnost „zakrýt ošklivé věci“. Vynikající jsou i různé paravány a překlady, s nimiž se dá vizuálně snadno prostor upravit. Ze zahrady si tak můžete udělat soukromé místo pro romantickou snídani, nebo prostor pro posezení s přáteli. Takovou společenskou zahradu, obloženou zelení, je samozřejmě třeba vybavit náležitým nábytkem. Tepaný kov působí luxusně, keramické mozaiky dodávají arabský šmrnc, vodní prvky dodávají oživení. Ale dobře to funguje i s klasickým dřevěným skládacím nábytkem. Zeleň na dlažbě tomu dodává velmi příjemnou atmosféru. Z nevýhody se tak stává výhoda. Chce to jen dobře rozvrhnout plán výsadby a pak se tvářit, že jste v tom vlhkém koutě ty kapradiny chtěli odedávna.Zdroj: GardenGateMagazine.com, ČeskéStavby.cz, HomesGarden.com, Gardeningetc.com
