Kolik času na zahradě tráví soused? Nebojte, za plot se k němu se stopkami v ruce dívat nemusíte. Existuje vcelku solidní statistika, která se s tím už vypořádala. Jednu hodinu týdně tráví prací 22 procent zahradníků. Hned 41 procent jich pak týdně na zahradě tráví do tří hodin. Pětadvacet procent zahradníků se v sezóně svou zahradou zaobírá okolo pěti hodin, do deseti hodin týdně se pak vejde devět procent zahradníků. A ve finále, více než deset hodin tráví na zahradě týdně necelá čtyři procenta zahradníků. tedy pardon, ZAHRÁDKÁŘŮ. Teď ještě, kam v těch počtech a průměrech řadíte sami sebe. Protože jestli zahradničíte víc než tři hodiny týdně, začínáváte vypadávat z průměru, a svému koníčku se oddáváte intenzivněji, než je úplně běžné. Samozřejmě, že pokud vás to baví, žádný problém to nebude. Jestli vás ale zahradničení připravuje o čas na plnění jiných povinností, zmáhá vás a už tolik netěší, je asi třeba to pojetí práce na zahrádce trochu přehodnotit. Jak?Zbavit se činností, které jsou pracné, náročné - a na výsledku samém moc nepřidají. Takticky přejít do režimu zahrady, která si žádá jen nízké nároky na údržbu a každou chvíli nevolá po vaší pomocné ruce. Zbavte se všeho, s čím je třeba se donekonečna piplat. Jakmile to nedokáže růst aspoň deset let v klidu a bez vaší pomoci, ani to nesázejte. Dejte sbohem všem krátkověkým odrůdám, letničkám a jednoletému výsevu. Pořiďte si trvalky, anebo v rozšířeném pojetí téhož, keře a stromy, cibuloviny, trávy. Energii investujte do správného výběru druhů, které ustojí podnebí na vaší zahradě. Nejen suché léto, ale třeba i zimní chlad. S takovými odolnými druhy totiž nemusíte dělat dohromady nic. Porostou si samy, a potřebovat vás nebudou. Možná bychom to měli napsat do čtveřice ještě jednou, abychom to dostatečně zdůraznili. Mulč. Co dělá? Zadržuje vláhu z deště a současně se stará o to, aby o ni půda příliš rychle nepřicházela. Pomalu se rozkládá a tím vyživuje a hnojí rostliny. Blokuje růst plevelů, chrání kořeny rostlin před mrazem. Takže? S mulčem na zahradě odpadá starost o včasnou zálivku, větší část boje s plevelem, hnojení a ochranu rostlin přes mrazem. Když už máte mulč, rázem máte méně práce okolo a tím i spoustu volného času. Mulč! Kůly, podpěry, vyvazování k trelážím. Jako vypadá to kouzelně. Ale upřímně, máte to zapotřebí? Ten čas přeci můžete využít docela jinak. Dnes už si můžete vybrat růstem zdrobnělé odrůdy trvalek, které mají krásné květy a přitom je nemusíte přivazovat k nějaké opoře. Přivazování ke kůlům zkrátka nechte Indiánům z dobrodružných knih. A co sestřihávání zavadlých květů? Vážně? Můžete si vybrat odrůdy trvalek, kterým odkvetlé květy odpadnou samy, anebo takové, které neprodukují semena.Přesazování a rozsazování? Jde to i bez toho. Jsou druhy trvalek, které vydrží na jednom a tom samém místě celá desetiletí, aniž by potřebovaly přesazovat. Typicky třeba pivoňky: rozrůstají se jen velmi pomalu, nikam nepospíchají a přesazovat je vůbec nemusíte. Vyhýbejte se také vysazování druhů, které se rychle rozrůstají a mají tendence v podrostu dominovat. Každý si pod tím zvoláním představí něco jiného, tak to raději upřesníme. Představte si rostlinku, kterou musíte každou sezónu zachraňovat od náletu škůdců. Prostě si ji u vás na zahradě vždycky najdou. Víte co? Je to asi osud. Tak se jí prostě zbavte, odstraňte ji pryč. A máte pokoj. Všude kolem existuje spousta přenádherných nenáročných druhů, které potíže se škůdci nemají. Takové si vyberte, a máte po starostech. Estetické normy má v sobě každý nastavené jinak. Můj soused zpoza jedné strany plotu žije v zajetí pravých úhlů, umístění nášlapných kamenů – dlaždic mezi záhonky - proměřuje úhloměrem. A kamenný posypový štěrk na začátku sezóny pere v horké vodě. Druhý soused žije v anarcho-botanické nirváně, i když je na zahradě pořád, vidět mezi divoce rozbujelým rostlinstvem není. Oba to vnímají rozdílně, oba jsou vnitřně spokojení s tím, co dělají. I vy si můžete svobodně vybrat svou cestu, a být spokojení. Nízko-údržbová zahrada s nenáročnými trvalkami produkuje obdivuhodně malé množství odpadu. Respektive spíše opadu. A ten vy co? Ten v můžete s klidem nechat ležet. Přetrhané, otrhané, spadané? Příroda se o to už postará. Kompostovat se totiž dá všude, nejen v úhledné bedničce kompostéru. Prakticky vše kromě velkých/silných větví se takhle na zemi rozloží. Kompostování vám možná zvýší karmu, ale určitě není o tom, že byste měli každý lísteček snášet na hromadu a ideálně ho předem ještě rozžvýkat. Ušetřete si tu zbytečnou práci. Podívejte se napravo, podívejte se nalevo. Roste to, že? A roste to i přes to, že to nikdo nepohnojil. Hnojení má samozřejmě svůj nezpochybnitelný význam. Ale na nízko-údržbové zahradě s ním ani nezačínejte. Není zapotřebí. Rostliny v přírodě rostou, aniž by je někdo přihnojoval, a docela dobře to tak funguje. Půda je plná živin, a vy k nim opravdu nemusíte přidávat další. Takhle by se asi dalo pokračovat ještě dlouho. Podzimní listí hrabat netřeba. Louku sekat, ale až bude ten správný čas. Život na zahradě obdivovat, ale zbytečně nekorigovat. Že to celé ve výsledku vypadá trochu divoce? Jistě, příroda už taková bývá. Ale má svůj rytmus, rovnováhu a harmonii. Taková zdravě zanedbaná zahrada, nenáročná na údržbu, i přesto může být kouzelná. Uvolňující, uklidňující. A nemusí vás stát desítky hodin měsíčně. Zdroj: Statista.com RHS.orgFingergardening.com
