Oslovit zahradnickou firmu, i když to nebude vůbec levné? Pokud na to máte dostatek financí, proč ne, práce v zahradě však lze minimalizovat i jinak. Jedním z dílčích kroků je maximalizace zpevněných ploch, ovšem určitě ne vysypávkou štěrkem či oblázky, dalším instalace zavlažovacího systému, dále rozumný přístup k výběru rostlin a trávníků, důsledné mulčování, kde to jen lze a minimalizace záhonů. Nezapomeňte však, že nejen pohledy na zeleň a krásné květy léčí, i práce v zahradě působí terapeuticky na tělo a mysl, obzvláště pak pro lidi se sedavým zaměstnáním. A je již jedno, zda sedíte za volantem a nebo u počítače. Zahradničení a manuální práce vůbec mají výrazný vliv na lidské zdraví, působí blahodárně na psychiku a spalují se při něm kalorie. Stát se však vyloženě otrokem vlastní zahrady a o to více, že žijeme v době, kdy mnoha lidem nestačí jedno zaměstnání a nebo tím jedním tráví mnoho času, to chce asi málokdo. Navíc může dojít k úrazu, fyzickému omezení. A problém je na světě. V každém případě však nemůže být žádná zahrada nikdy zcela bez práce! Jde o místo proměnlivé, vystavené přírodním vlivům a vyžadujícím naši péči. Odpověď číslo 1 je spíše z oblasti PR článků, nikoli redakčních. Zní totiž: Najměte si zahradnickou firmu. Ovšem chce to nadbytek finančních prostředků. Zahradníci zahrady dnes již celkem běžně zakládají okolo novostaveb, že je každý Čech zahrádkářem již přestává být pravdou, ovšem pravidelná údržba zahrady zahradnickou firmou není levná záležitost. V pohádkách se to okolo zámků jen hemží chudými zahradníky, když ale dnes zahradníka oslovíte a necháte si vypracovat přibližnou kalkulaci, leckdo se vyleká. Opravdu nejde o podřadnou a špatně placenou práci. A proč by to také měli dělat zadarmo, to jedině pro sebe. Doma. Možná nemáte zahradu až tak velkou a náročnou na práci, ovšem chcete odjet na dovolenou a zahradu s sebou nepřevezete. A ani pokojové rostliny. Pak je třeba hledat někoho, kdo nás krátkodobě nahradí. Posekání trávníku počká, bazén lze zakrýt, nějaké plody prostě uhnijí, ovšem hlavním problémem se stává zálivka. Proto je na zváženou, zda si nezjednodušit práci v zahradě právě o ni. Automatických systémů je nabízeno mnoho typů, jako ideální se přitom jeví kapková závlaha (mikrozávlaha). Chce to ale zaručený zdroj vody, který nedojde a dobré naplánování. Prodávají se také fotovoltaické ostrovní systémy, které nepotřebují elektrickou přípojku, vyžadují pouze napojení na zdroj vody. Co se týká vody, může se sice zdát, že zaručeným způsobem je napojení na vodovodní řád, ale… Ledová vody rostlinám vůbec neprospívá a navíc nejkvalitnější vodou pro zálivku vždy byla, je a bude dešťovka. Sbírat vodu ze střech a posílat ji okapními svody do dostatečně objemné jímky, z níž pak budeme vodu pro zálivku čerpat, je prostě ideální stav. Řeší se i různé sudy a barely, ovšem je zde problém, že prostě musí pršet. A pokud napojíte automatickou závlahu na barel, ve kterém záhy dojde voda, máte problém. Co se týká jímek, bývají běžně zabudovávané do země, ale ty nadzemní mají přednost v podobě ideální teploty zálivkové vody. Je však na každém, jak tento problém vyřeší. Se závlahou se pak pojí i odpar vody. Prostě je dobré mulčovat, kde to jen lze. Nejenže snížíte potřebu zálivky, ale také minimalizujete potřebu pletí. A to je nejčastější problém zahrad číslo 2. Nekonečné a úmorné pletí a okopávání otráví kdekoho. Přitom dostatečně silná vrstva mulče (stačí i levná dřevní štěpka určená k vytápění, která stojí cca 400 korun za kubík) opravdu potlačí mnohé plevele. A ty, co se přes mulč proderou, pak snadno zlikvidujeme. A s mnohem menší námahou. Příliš nedoporučujeme mulč z kameniva, jelikož její čištění je dosti náročné a bude třeba stále, nejvíce pak na podzim při opadu listů z opadavých listnáčů. Zatímco na dřevním mulči můžeme listí klidně nechat hnít a příštím roce zase trochu té štěpky přidáme, čímž listí zmizí a estetického efektu je dosaženo. Kromě nejlevnější štěpky si pak lze zakoupit i různé barvené materiály a nebo kůru či štěpku se zajímavým přírodním zbarvením. Bude to ale stát o mnoho více. Maximálního efektu pak dosáhneme, když mulčované plochy nejprve zakryjeme textilií. Pro budoucí výsadbu v textilu snadno vyřízneme výsadbové kříže. Materiál zamezí prorůstání plevelů mulčí a doba, po kterou tento stav vydrží, bude mnohem delší než když mulčí pouze zahrneme vypleté plochy. A určitě nemulčujte plochy nevypleté. Rozdíl je pak znatelný. Navíc lze textilií zakrýt i nevypletou plochu, čímž se zbavíme další zbytečné práce. Rostliny pod textilií a na ní nahrnutou mulčí uhynou. Pokud chcete minimalizovat pletí, je kromě mulčování řešením výsadba invazivních druhů, které z konkrétních ploch vytlačí plevele. A pokud zvolíme na začátku vyšší investici a invazivku vysadíme hustěji, efektu dosáhneme velmi rychle. Stačí se poradit v zahradnictví, jaké druhy a jejich kombinace budou ideální. A pozor, invazivní rostliny by se neměly dostat z vaší zahrady do krajiny, je to dokonce dosti přísně trestáno. Pracnost v zahradě si také snížíme výsadbou neopadavých okrasných keřů a stromů. A pokud zvolíte jehličnany, vysaďte okolo nich kyselomilné rostliny. Ocení rozkládající se jehličí a vy s ním nebudete muset marně bojovat. Zároveň je dobré volit druhy, které vyžadují minimální péči a jsou maximálně adaptabilní na naše klima. Neustálý řez křovinořezem, zazimovávání apod. taktéž přidělávají práci. Výběr rostlin je navíc třeba přizpůsobit i lokalitě a půdě. Určitě se bude lišit výběr rostlin pro zásadité půdy na teplém jihu Moravy a kyselejší půdu na okraji lesa někde v podhůří.Pokud si s výběrem rostlin nevíte rady, projděte se po okolí, prozkoumejte svými pohledy zahrady sousedů, pokláboste s nimi, nechte si poradit. A samozřejmě vám dobře poradí i v zahradnictví. Ptejte se však zahradníka, nikoli prodavače. Moderní trávník je vlastně paradox. Kromě kompostování k jinému užitku není, králíky a jinou domácí havěť již spousta lidí nechová. A my vlastně v podobě trávníku pěstujeme něco, co musíme stále sekat bez jakéhokoli jiného většího užitku. Je tedy na zváženou, zda ve větší části zahrady neupřednostnit luční porost a usušené seno později třeba i prodat. Luční plochy se sekají v delších časových úsecích a menší kus pravidelně střiženého trávníku nám usnadní jeho sekání, ale i vertikutaci, aerifikaci a přihnojování a za sucha zálivku. Luční porosty se nehnojí, květiny, které jsou jejich součástí, nebývají náročné na živiny. Ne nadarmo se jim kdysi říkávalo „chudobky“. Travní plochy též zmenšíme pomocí větších ploch zpevněných. A skutečně rozhlehlé dlážděné terasy a nebo plochy opatřené různými tipy terasových palubek jsou dnes trendem. Je ale třeba myslet také na vodu, zbytečně ji ze zpevněných ploch neodvádět pryč z pozemku, ale nechat vsáknout a nebo sebrat do jímky. Bude se hodit k zavlažování. Ani rytí není vyloženě nezbytné, rostliny lze pěstovat takzvaně permakulturně, kdy celou plochu jednoduše obdělá technika a následuje hustá výsadba a výsev. Zakládat však lze i vyloženě přírodní zahrady, které vlastně mají minimalizaci péče již ve svém názvu. A dokonce existuje něco jako bezorebné obdělávání půdy. Ve světě se provozuje i ve velkém a zjednodušuje zemědělcům práci i zlevňuje zemědělské výpěstky. Pokud si myslíte, že si usnadníte práci spoustou chemie, mýlíte se. Zamoříte si půdu, ale i spodní vody a konzumaci případných výpěstků pak vůbec nemůžeme doporučit. Chemií řeší své problémy pouze „ropáci“ a „pesticiďáci“. A ještě dvě věci nedělejte, nepěstujte zeleninu (obzvláště pak teplomilnou plodovou) a nezakládejte zahradní jezírko, péče o ně (zeleninu i jezírko) je enormní.