Zahradní pavilon, vystavěný v roce 2021, je totiž přirozeným prodloužením obývacího pokoje do dvora a zahrady. A je novou místností domácnosti, která může být využita poměrně univerzálně, buď jako další odpočinkový – obývací pokoj, anebo místnost společenská, jídelna či prostor pro večeře a večírky. To, že v sobě kombinuje tolik doplňkových programů využití, ospravedlňuje její vznik i z ekonomického hlediska. Hodí se totiž pořád: potřebuje jedno z dětí víc klidu na učení? Chcete si posedět u knížky, ale v obýváku hučí televize? Už nevíte, kam uklidit děti s rozehranou stolí hrou anebo očekáváte na víkend hosty? Zahradní pavilon nabízí odpověď, a přitom ji podává v náležitě efektním stylu. Zastřešený, krytý a vytápěný prostor se dá využívat celoročně, bez ohledu na počasí. V létě se přirozeně otevře do zahrady, a stane se ještě kouzelnějším. Vystavěný je z pevných cihlových zdí, stojí na betonové desce, je docela slušně zaizolovaný. Proto dobře udržuje teplo až do podzimu, zatímco v létě chladí a chrání před sluncem. V zimě se o teplo stará instalované podlahové vytápění a také vestavěný krb. Stavba je klasickou a stavebně nekomplikovanou cihlovou zděnou budovou, v níž jsou nad okny a prosklenými příčkami jsou použity odhalené CLT-nosníky. Střecha je jednoduchou dřevěnou konstrukcí, která je ponechána odkrytá a natřená na bílo. Střecha se rozšiřuje na jih a západ, aby se minimalizoval sluneční príjem během poledne a zároveň se místnost pod ní mohla koupat v odpoledním světle. Architekti – ze studia Simona Fasta – si výrazněji pohráli s geometrií této přístavby. Nechtěli opakovat vzorec, naznačený hlavní obytnou budovou. A proto se vzdali přímek a linií, a vsadili radši na jedinečnost křivek. Nebyla to jen estetická volba. Ta jedinečná geometrie objektu vede k tomu, že jediná uzavírající stěna rámuje zahradu a odpolední slunce, a zároveň blokuje vítr a zvuky z ulice. Budova je fyzicky oddělena od hlavního domu, a přitom je zajištěno vizuální spojení mezi pavilonem a ulicí. Takže zrovna hosté z večírku nemusí odcházet přes domácnost, kde už děti spí. Pavilon se liší organickými tvary, ale materiálové vyznění je s rodinným domem totožné. Odlišuje se v aspektu rovné střechy, kterou doplňuje zatravněná plocha. Pomáhá to s izolací tepelných ztrát, zabraňuje to v létě přehřívání interiéru. A samozřejmě, vypadá to dobře, přístavbě to pomáhá více se navázat na ozeleněné okolí. Projekt je zajímavý tím, že do něj nepromlouvali jen sami architekti, ale taky zkušený krajinář, který se staral o zvelebení zahrady. Jeho zásluhou je, že bylo dosaženo plynulého propojení interiéru a exteriéru. Podlaha pavilonu propojuje přístavbu s jejím kontextem, a zároveň umocňuje geometrii budovy. Zdroj: Simon FastFoto: Patrik Ekenblom
