Zelené střechy na budovách šetří výdaje za energie, snižují úniky tepla a naopak budovy v létě ochlazují, navíc snižují odtok dešťové vody, prašnost v lokalitě i hlučnost. Zlepšují mikroklima. A zájem o tyto „vegetační“ střechy opravdu roste. V současnosti je přitom právě výstavba zelených střech podporována hlavně z programu Nová zelená úsporám. A to jak u rodinných, tak i bytových domů. V letošním roce je evidován mimořádný zájem o tyto dotace, za první polovinu roku již přibyl zhruba stejný počet žádostí jako za celý rok uplynulý (2019). Meziročně pak roste segment vegetačních střech zhruba o 30%, což je tempo vysoké (vypočteno za posledních 5 let). Vezmeme-li však v úvahu celkový počet žádostí o dotaci, nejde dosud o nic závratného.Z programu Nová zelená úsporám byla dosud požádáno o podporu vegetačních střech 358 subjekty a celková požadovaná podpora činila 25,3 milionu korun. Letos to již bylo 120 žádostí za celkem cca 9 milionů korun. O tyto dotace je přitom možné žádat až do příštího roku. Od letošního května přitom stoupla výše dotace od státu o 60%, tedy z 500 korun za m2 na 800 korun zelené plochy na střechách. Vezmeme-li tedy ohled na zvolený typ zelené střechy, výběr vegetace a způsob realizace, může dotace pokrýt značnou část investice. U extenzivních střech odhadem až max. 70% nákladů, u střech intenzivních až 62% nákladů. Ovšem některé obce (města) nabízí pro tento účel i vlastní podporu (dotaci), například Brno, což pokrytí investice dotačními prostředky ještě zvyšuje. Musíme však také vzít v úvahu, že podpora vegetační střechy je vázána na nutnost provádět energetická opatření. Mezi ně patří realizace a žádost o dotaci na zateplení stávajícího objektu, případně je třeba stavět novostavbu s velmi nízkou energetickou náročností. V opačných případech není podpora vegetační střechy možná. Dle dostupných zdrojů lidé žádali o dotaci na vegetační střechu ve výši okolo 65 tisíc korun, letos to pak bylo okolo 75 tisíc. A největší zájem je v případě realizace energeticky úsporných novostaveb. Navíc jednoznačně vedou v zájmu o vegetační střechy majitelé rodinných domů (a to i domů rekonstruovaných), což je škoda, jelikož podpora se týká i domů bytových a developeři by mohli na takové prostředky dosáhnout. Rozdíl v počtu přijatých žádostí u novostaveb a rekonstrukcí rodinných domů je zhruba 2:1 ve prospěch novostaveb. A největší zájem je v Jihomoravském kraji. Zelené střechy přitom mohou mít ambice rozšířit zásadně zelené plochy v zastavěných městech, kde je zásadně omezen přirozený koloběh vodních srážek. Ve městech je navíc velmi obtížné budování nových zelených ploch. Tak proč ne na střechách? A proč ne bytové domy a další větší objekty? Bohužel není v tomto směru zatím znát větší zájem, čímž jsme oproti západu o dosti pozadu. Zelené střechy jsou u nás relativní novinkou, přitom hned v sousedním Rakousku a Německu jsou trendem již posledních 50 let a ve Skandinávii jde dokonce o prvek historický. Neházejme však flintu do žita, zájem o zelené střechy se u nás zvyšuje a MŽP počítá s jejich podporou dlouhodobě, tedy pokud nevyschnou penězovody. Do novely vodního zákona byla dokonce navrhována povinnost u jakékoli nové výstavby dešťovou vodu buďto akumulovat a následně využívat, vsakovat ji na pozemku a nebo umožnit její výpar. A právě i v tomto směru jsou zelené střechy klíčové. Obzvláště na malých pozemcích a v případě bytových domů.