V průběhu základového pásu nemusí být všude stejná skladba podloží a pokud tomu tak opravdu je, nezbude nic jiného, než přizvat statika, který vyprojektuje případnou úpravu základového pásu. Samotné vybudování základů pak u běžných rodinných domů trvá zhruba 3 až 4 pracovní dny a končí přípravou pro položení takzvané ležaté kanalizace. Raději si však ještě shrňme všechny nezbytné činnosti, kterým se před prvním kopnutím do země nevyhneme. Jsou to inženýrsko-geologický průzkum, vypracování projektu základových pasů, radonový průzkum, navržení odpovídající izolace a statický posudek, na který navazuje případný projekt úpravy základového pásu. Ve stavebním povolení je zahrnuta už i skrývka ornice, kterou ještě před prvním rýpnutím do hloubky strhneme a na vhodném místě uskladníme. Později se nám bude hodit na závěr terénních úprav (Můžeme zde i použít výraz ´konečná čistá terénní úprava.´) Ihned po stržení ornice musí být přizván geodet, který provede polohové a výškové vytyčení objektu. To samozřejmě musí odpovídat projektové dokumentaci. Na terén pak vyznačíme obrys základů a těžkým zemním strojem se provedou veškeré potřebné výkopy základových pásů, jejichž hloubka musí opět odpovídat projektové dokumentaci. Je samozřejmé, že musíme výkopy po práci těžkým strojem ručně dočistit. Následně přizveme geologa a ten musí zkontrolovat kvalitu vyhloubené základové spáry. Poté v úrovni základové spáry montujeme zemnící pásek s vývody v místech, kde bude později napojen hromosvod. Ještě předtím, než budeme základové pásy betonovat, musíme připravit bednění pro všechny prostupy kanalizací a nezbytné přípojky (plyn, voda, elektřina, telefon, internet, případné tepelné čerpadlo atd.). Následuje vlastní betonování (betonáž) do úrovně terénu spojená s osazením ocelových trnů, které budou sloužit k propojení nadzemních částí základových pasů. Po betonování následuje vyzdívka nadzemní části základových pásů ze speciálních betonových tvárnic, která má charakter takzvaného ztraceného bednění. Tyto tvárnice se následně prolijí betonem. A pozor, beton určený k prolití tvárnic musí mít naprosto stejnou kvalitu a složení jako beton litý do základových pásů. Je naprosto logické, že bez správně vybudovaných základů nemůžeme správně postavit ani samotný dům. Proto je nutné přizvat stavební dozor a to i v případě, že pro svou stavbu nepožadujeme stavební dozor permanentní. Stavební dozor by měl při budování základů zkontrolovat všechny potřebné kroky, ovšem třeba i kvalitu dovezeného betonu. Stavební dělníci dostanou materiál a s ním pracují. Ve chvíli, kdy už je však beton do základových pásů nalit, je pozdě lkát nad jeho jakostí. Jakákoli chyba při vybudování základů se později může projevit na konstrukci celé stavby. A jelikož není stavba domu levnou záležitostí a pro většinu z nás je to na celý život, přičemž je po jejím dokončení velmi obtížné jakkoli se dostat k základovým konstrukčním prvkům, nevyplácí se zde ani to nejmenší zanedbání. Důležité jsou i takové detaily, že by měla být před betonáží základová spára čistá a bez vody a bláta. Proto se doporučuje betonovat hned po výkopu a následném začištění spáry. Do vody a bahna prostě betonovat nemůžeme. A pokud nám při hloubení zaprší, je nutné základovou spáru před betonováním opět dokonale vyčistit. K zemním a terénním pracím se později vrátíme až po dokončení stavby, při úpravě terénu, budování jímek, bazénu či jezírka. Čili pro každou stavbu platí pravidlo, že zemními a terénními pracemi a úpravami začíná a končí. A je už dnes naprosto samozřejmé, že se při této práci neobejdeme bez těžké techniky. Ta se jinak používá i při budování inženýrských sítí, komunikací, cest a lesních cest, odbahňování rybníků a vodních toků a při takzvané dekontaminaci zeminy, ale třeba i při hloubení studny.