Geologický průzkum Před samotnou realizací základů stavby je nutné provést geologický (geotechnický) průzkum, jehož výsledky musí být již součástí projektu. Takový průzkum popisuje poměry zeminy, vlastnosti podzemních vod a stavy hladin. Vyplatí se jej přitom rovnou spojit i s průzkumem radonu. Při geologickém výzkumu se provádějí alespoň dva vertikální řezy staveništěm, které nám odhalí uspořádání geologických vrstev. V porovnání s hloubkou založení základů by měla být hloubka každé sondy dvojnásobná. U běžných staveb vám postačí kopané (nikoli vrtané) sondy. Pokud však má geolog pochybnosti o vlastnostech konkrétních zemin, musí se navíc provést laboratorní zkoušky. Vhodné podloží pro základovou desku Vyloženě nevhodná místa pro zastavění jsou ta, kde hrozí nebezpečí sesuvů či mohou být ohrožena působením vody (spodní či přívalové), jsou bahnitá, rašelinná, poškozená nevhodnou navážkou či dokonce poddolovaná. Ideálním podložím je pak taková půda, která má dostatečnou nosnost. Takovou půdou je skála, štěrk, břidla nebo hlína s hrubým pískem a štěrkem. Úplně nejlepší situace pro stavbu nastává, pokud dno základů stojí na nedotčené zemině, nikoli na uměle vytvořeném terénu. Je realitou, že podloží neustále pracuje - to může způsobit praskliny ve stavbě, což je noční můrou všech stavebníků. Založení stavby je vypracováno projektantem jako samostatný výkres základů, který je součástí projektové dokumentace. V zásadě nám projekt říká, jakým způsobem budeme stavbu zakládat, do jaké hloubky a z jakého materiálu. Nulový bod Než začnete stavět základovou desku, geodet musí pečlivě vyměřit takzvaný nulový bod, což je výška vaší budoucí podlahy. Následně se terén jednoduše srovná do roviny tak, aby byl pod nulou o šířku základové desky. Správné zaměření je velmi důležité, v opačném případě by totiž dům byl jakoby utopený v okolí. Základová spára a betonáž základových pásů Základová spára musí být vyhloubena do takové hloubky, kde už zemina nepromrzá (cca 80 až 120 cm). Záleží přitom samozřejmě i na nadmořské výšce a na druhu zeminy, na které budou budované základy stát. Tuto nezámrznou hloubku lze navíc snížit až na 50 cm pomocí správně zvolené tepelné izolace. Stanovená hloubka přitom musí být dodržena i během terénních úprav a celkově po celou dobu stavby. Než začneme základy realizovat, je nutné zachovat stěny základových spár v dobrém stavu – je například skutečně nevhodné vyhloubit spáry před zimou a začít stavět na jaře. Před samotným započetím betonáže základů (základových pásů) musí být kvalita základové spáry prověřena. V žádném případě totiž nesmí být rozbahněná nebo namrzlá. Následně se provádí vlastní betonáž základů (pásů), a to buď z prostého betonu, prostého betonu proloženého kamenem, nebo železobetonem. Před samotnou betonáží základových pásů je ještě třeba připravit prostupy pro vedení instalací. Základové pásy se zřizují pod nosnými zdmi domu nebo pod zesilujícími příčkami a mohou mít proměnnou hloubku podle polohy v půdorysu. Základová deska Tato konstrukce na skutečný podklad se provádí z betonu a po celé ploše domu ji vyztužujeme ocelí (kari sítí). Základová deska pak tvoří úroveň pro položení hydroizolace a provedení nadezdívky. Plošné betonové konstrukce, které nejsou zakryté, je v určitém časovém období nutné udržovat v jisté vlhkosti a zkrápět je vodou. Dokončený povrch desky se do finální podoby upraví stržením hliníkovou latí. Ještě v několika následujících dnech je třeba hotový povrch zvlhčovat vodou, aby bylo zabráněno prudkému vyschnutí a popraskání betonu. Konečná cena provedených základů záleží především na geologických poměrech, svažitosti terénu, členitosti stavby - pro každou stavbu je tedy individuální. Mnohaletou tradici s dodávkou základových desek na klíč a jiných zemních a výkopových prací má například firma Základové desky s.r.o.