Nomen omen (doslova jméno znamení) je latinské rčení, které se používá, pokud jméno osoby nebo název místa vyjadřuje charakteristickou vlastnost svého nositele. A jak vidno, platí to i pro rostliny. Prostě a jednoduše, když se pekař jmenuje Jaroslav Houska, taxikář objíždějící celé centrum města, aby nahnal kilometry Jiří Zloděj, kolonialista Petr Lacina a třeba řezník Karel Prejt, můžeme říci nomen omen. A když se rostlina léčící rýmu a fungující i jako prevence proti rýmě a nachlazení jmenuje rýmovník, je to vlastně totéž. Rýmovník (Plectranthus) totiž obsahuje vonné silice, které jsou typické svou eukalyptovou vůní. Aroma je přitom nejen příjemné, ale právě i léčivé. Silice rýmovníku dokonce odpuzují mouchy, komáry, mšice a jiný hmyz. Když rýmovník pěstujete jako pokojovku třeba v ložnici a dětském pokoji, pomůže vám v mnoha ohledech. Pomáhá také astmatikům, lidem s hypertenzí (vysokým krevním tlakem) a s vysokou hladinou cholesterolu, ulevuje při srdečních potížích a dokonce dovede odstraňovat ledvinové a žlučové kameny, pokud odvar z listů rostliny popíjíme jako léčivý bylinkový čaj. Rýmovník je zkrátka zázrak a ne náhodou je nezbytným sortimentem zahradnictví a hobby marketů. Přitom jde o lacinou rostlinu, která se snadno množí. Vlastně ve svém okolí neznám nikoho, kdo by rýmovník nepěstoval. A třeba hned vedle taktéž silně antibakteriálního anginovníku (Iris domestica) s nádhernými květy. Ne nadarmo byl anginovník přeřazen mezi kosatce. Rýmovník (Plectranthus) je také nazýván mexickým anebo řeckým eukalyptem, případně kubánským oregánem, moudem a molicí (odpuzuje hmyz). Skvělou zprávou je, že roste velice rychle a je naprosto nenáročný. I naprostý začátečník v pěstování rostlin či dokonce rostlinný ignorant jej zahubí jen těžko. Dobrý pozor si však musíme dát při výběru druhu rýmovníku, právě pro inhalování je nejvhodnější rýmovník purpurový (Plectranthus purpuratus), jehož listy mají na rubu purpurovou barvu. A tuto barvu najdeme na líci i na řapících. Rýmovník (Plectranthus) patří do čeledi hluchavkovitých, ostatně svými květy příslušnost k této čeledi nezapře, stejně jako listy. Rod rýmovník nám nabídne až 350 druhů jednoletých nebo vytrvalých stálezelených rostlin. A pozor, není pěstován jen pro listy, ale i pro květy. Pochází z teplejších částí Afriky, Madagaskaru, Asie, Austrálie a tichomořských ostrovů. Jako rýmovník je přitom nejčastěji označován druh Plectranthus argentatus, který pochází z Austrálie a má stříbřitě ochlupené stonky spolu s hustě rostoucími vejčitými listy dlouhými 5 až 11 cm. Listy mají barvu světle šedozelenou a vykrajované okraje. V Austrálii roste jako stálezelený keř. Nejrozšířenějším druhem je však Plectranthus forsteri (někdy je uváděn jako Plectranthus coleoides), divoce rostoucí druh z východu Austrálie, Fidži a Nové Kaledonie. Tvoří i více jak metr dlouhé převislé šlahouny s množstvím zelených, bíle lemovaných listů. Panašované druhy a variety rýmovníku se pak skutečně stanou ozdobami truhlíků, parapetů i teras, stejně jako našich bytů. Ano, často si s rýmou a nachlazením rýmovník neporadí sám, tedy především zmíněný druh Plectranthus purpuratus, nejde o zázračné bejlí, kolem kterého projdete a je po nemoci, ovšem jako jeden z léčebných prvků určitě pomůže. A eukalyptovou vůní silic se vyznačují všechny druhy rýmovníku, jen záleží na koncentraci a mírných odchylkách v obsahu léčivých látek. Pokud pak máte doma více druhů této rostliny a připravíte si odvar ze směsi listů, určitě neprohloupíte. Ublížit vám nemůže žádný z druhů. Chce to prostě zkoušet, testovat, experimentovat. A přidat samozřejmě můžete do léčivých směsí i další druhy bylinek, na rýmu a nachlazení nejlépe rostlin s antibakteriálními schopnostmi. Oproti čekárně u lékaře plné chrchlajících a smrkajících lidí, odkud si domů přinesete další zajímavé kmeny nemocí, jde určitě o vhodnější řešení. Pokud si zapamatujete, že rostlina špatně snáší teploty nižší jak cca +8 oC, a že se jí v bytě bude přes zimu nejlépe dařit na místě o teplotách +8 až +15 oCelsia, mnoho dalšího rýmovník nepotřebuje. V sezóně můžeme rostlinu letnit, na podzim musí do tepla, rýmovník nemá rád ani chladné počasí, natož mráz. A to je vlastně jediné, nač je háklivý. Tedy ještě kromě přelívání, naopak rostlina snese i opakované krátkodobé proschnutí substrátu. V zimě rýmovníku prospěje světlé a suché stanoviště, nikdy ale přetápěný interiér. Zároveň musíme omezit zálivku. Volit můžeme i vyloženě okrasné druhy bez větších léčivých ambicí, které nám v létě vytvoří z truhlíků nádherné převisy doplňující další rostlinnou výzdobu. Rýmovník navíc stále rychle dorůstá, proto můžeme stříhat a uštipovat jeho vonné a léčivé listy, aniž bychom mohli rostlinu poškodit. V růstu jí to rozhodně nezastaví, ba naopak. Kromě odvaru pak můžeme vůni listů inhalovat i za syrova, prostě je nadrtíme a inhalujeme již jen pobytem v místnosti s touto hmotou. Třeba v obýváku, kde se odpoledne po škole a práci schází celá rostlina, prospěje všem. A pokud jste již vyloženě nemocní, rozemněte několik lístků mezi prsty a doslova si je strčte do nosu. Celoročně můžeme rostlinu pěstovat na vnitřním okenním parapetu. V sezóně jí však prospěje letnění. Různé zdroje doporučují, abychom se vyhnuli přímému slunci, ovšem bohaté převisy rýmovníků na venkovních okenních parapetech dokazují, že to nebude až tak horké. Rýmovník pochází z teplých a slunných oblastí. Lepší však bude se vyhnout jižní straně domu a za největších veder rostlinu přemístit do polostínu. Hnojíme jednou až dvakrát měsíčně, častěji není třeba. Použít můžeme hnojivé tyčinky, které zapíchneme do substrátu, načež zaléváme shora, případně hnojivo tekuté, rozpustné ve vodě. Rýmovník se nejlépe množí vrcholovými řízky, které nám rychle zakoření ve vodě, načež mohou do pěstebního substrátu. Pokud ještě žádný rýmovník nemáme a nevíme, komu říci, stačí navštívit kterékoli zahradnictví. Když jej zrovna nemají, určitě vám řeknou, kdy bude, případně vám poradí, jak si jej pořídit co nejrychleji. Za jednu mladou rostlinku zaplatíte jen několik desítek korun, o trochu větší exemplář nebude stát více jak stovku. Časem si pak další rostliny namnožíte již sami. Znova však připomínáme, záleží na druhu, kromě mnoha okrasných druhů a variet je z léčebného hlediska ideální výše zmíněný rýmovník purpurový (Plectranthus purpuratus). Rostlina dá za vděk lehkým, propustným substrátem odlečeným dílem písku a pokud ji budeme přihnojovat, poroste rychleji. Jinak ale roste doslova jako z vody i jen z vody. Rostlinu nikdy neplundrujeme, stejnoměrně vždy odebíráme lístky z jejích různých částí a při potřebě větší sklizně je prostě nutné mít rostlin více. Pokud bychom sklidili všechny listy, rostlina by to nemusela rozdýchat. Co se týká snášenlivosti, rýmovník se dobře snese s pelargoniemi, petuniemi a dalšími kvetoucími rostlinami, což jej předurčuje do smíšených výsadeb v truhlících.Zdroj: Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz