Zázvor lékařský (Zingiber officinale) z čeledi jednoděložných rostlin zázvorovité (Zingiberaceae). Toto oblíbené koření nejen dochucuje pokrmy a nápoje pikantní chutí svých oddenků, ale také pomáhá při nachlazení a chrání nás před nepříjemnými bakteriemi a viry. A nejen to, seznam léčivých účinků zázvoru je téměř nekonečný a legenda o těchto účincích na lidské zdraví se rozšířila po celém světě, byť jde ve skutečnosti o přírodní repelent. Proč? Protože hořce palčivá chuť oddenků měla za úkol chránit rostliny před hmyzem, hlodavci a dalšími živočichy. Pak si ale oddenky zázvoru oblíbili a začali vyhledávat primáti a dál už ten příběh znáte. Byť nejvíce zázvoru vypěstují v Číně a Indii a přou se mezi sebou o prvenství, dokonce i o to, odkud zázvor pochází, skoro veškerý také zkonzumují. Proto je v exportu trumfuje Indonésie a Nigérie, odkud pochází také většina u nás prodávaného zázvoru. Jenomže pro samé výnosy a ekonomické výsledky (roční světová produkce je 3,5 miliónu tun) se zapomíná na jednu důležitou věc. Zázvor totiž také nádherně kvete. Přenádherně. Dokonce všechny druhy a kultivary. Lousknete prstem a ze známého preventivního všeléku a pro více jak 3 miliardy lidí oblíbeného koření se rázem stává neobyčejná okrasná rostlina. A že nejdominantnější ozdobou květenství nejsou samotné kvítky, ale výrazné palisty? A proč ne? Vzpomeňme třeba na vánoční hvězdu čili pryšec nádherný (Euphorbia pulcherrima). Sice má mít zázvor lékařský podle oficiálního popisu květy malé, zbarvené žlutě a fialově, jenomže tím nejzdobnější jsou právě listeny, ze kterých květy vykvétají. Navíc existuje tolik kultivarů s různě zbarvenými listeny i květy a hlavně tolik druhů zázvoru (nejen lékařský), že se můžeme čistě teoreticky kochat každý den jiným zbarvením, velikostí, typem a vývojovou fází květenství a květů. Vlastně hlavně listenů. Zázvor sice kvete jenom vzácně, ale pokud se to stane, je to opravdová pastva pro oči. A není na to rod zázvor dokonce sám, má i mnoho podobně krásně kvetoucích příbuzných. Kromě zázvoru lékařského (Zingiber officinale) můžeme připomenout například i zázvor růžový (Etlingera elatior), který je pouze okrasný, jeho oddenky se nevyužívají. Ostatně cca 50 rodů a 1600 druhů čeledi tropických rostlin jménem zázvorovité (Zingiberaceae) zaručuje hodně bohaté botanické kochání. Velmi zajímavě kvete i zázvor Chrysantum (Zingiber chrysanthum). Pochází z horských lesů v Himálaji, kde vyrůstá v nadmořské výšce 1700 m. n. m. Tento druh můžeme pěstovat pro jeho odolnost i v našem klimatu, pro jistotu ale oddenky na zimu zamulčujeme. Z podzemního oddenku vyrůstají až 120 cm vysoké výhony, které na zimu odumírají. V létě pak vykvétají z kompaktního přízemního květenství drobné květy žluté barvy, po kterých se objevuje silně atraktivní trs jasně červených plodů. Tento zázvor je tedy okrasný především svým plody. Dobře známý je například i galgán nachový (Alpinia purpurata), příbuzný zázvoru lékařského rostoucí v Malajsii. Pochlubit se může jasně červenými listeny, tedy přeměněnými listy, ze kterých vyrůstají nevýrazné bílé květy. Neobdivujeme tedy opět květy, ale především listy. A i to je v přírodě běžný jev. A další zajímavě kvetoucí příbuzní zázvoru? Tak například dobře známé cizokrajné koření jménem kardamom, tedy plody a oddenky kardamovníku obecného (Elettaria cardamomum). Tato statná bylina dorůstá výšky 2 až 4 (5) metry a její květenství se tvoří na horizontálním stonku, který se táhne při zemi. Okvětní lístky jsou bílé nebo slabě nažloutlé, s nafialovělými žilkami a žlutými nebo růžovými okraji. Zapomenout nesmíme také na kurkumovník dlouhý (Curcuma longa), který se používá ve směsi známé jako kari koření. Tato směs koření vznikla v době britské koloniální vlády v Indii a kromě obliby v Evropě si ji značně oblíbili právě i Indové. Kari směs obsahuje koriandr, římský kmín, pískavici řecké seno, kmín, pepř černý, zázvor, hřebíček, chilli, muškátový květ, jedlou sůl, kardamom a právě i kurkumu. Kurkumě se také říká indický šafrán a využívá se oddenek rostliny. Mezi listy kurkumovníku vyrůstá hustý klas bledě žlutých kvítků. Plodem jsou mnohosemenné tobolky, které se ve zralosti samy rozevírají. Rostlina pochází z jižní Asie, především Indie, pěstována je i na Srí Lance, v Číně, Indonésii, Peru a na Jamajce.Zdroj: autorský text - Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, living.iprima.cz, denik.cz, semena.cz, botanicka.cz