Rybenka domácí (Lepisma saccharina) je naším zcela běžným spolubydlícím. Tento kosmopolitní druh bezkřídlatého hmyzu je aktivní především v noci, kdy se vydává za potravou. Pro pohyb rybenek je typické rychlé přemisťování, které je přerušováno náhlými a krátkými zastávkami. Rybenky se vyhýbají přímému slunečnímu záření a pokud jsou vystaveny jakémukoli světlu, snaží se rychle ukrýt do stínu. Tento drobounký hmyz obývá všechny světadíly a také ostrovy v Tichomoří. Jde o druh vlhkomilný, který je vázán na prostředí s vyšší relativní vlhkostí (75 až 95%). V přírodě rybenky vyhledávají vrstvy spadaného listí a nebo štěrbiny pod kameny, v lidských sídlištích je pak najdeme nejčastěji ve vlhkých sklepech, koupelnách a toaletách, garážích, v podkrovních prostorách, ale i pod nábytkem a v knihách. A jde o skutečně náramné milovníky literatury. Z hlediska evoluce se odborníci domnívají, že rybenky se na planetě objevily ještě před šváby. Rybenky mají ploché a protáhlé tělo, dlouhé 0,8 až 2 cm. Kromě výše zmíněných šupinek jsou na nich zajímavé tykadlovité útvary vybíhající z oblasti hlavy. Konec těla mají opatřen trojicí přívěsků (dva štěty a jeden paštět), které připomínají ocásek. Potravou rybenek jsou převážně organické látky rostlinného původu s obsahem sacharidů, proteinů a škrobů, proto jim chutnají i listy papíru, tapety, fotografie, oblečení nesyntetického původu, lepidla, ale i cukr a mouky. Dovedou dokonce likvidovat i všudypřítomné roztoče. Rybenky sice mají přirozené nepřátele (predátory), mezi které patří například škvoři, stonožky a pavouci, pokud se nám však doma objevují, bez vlastního zásahu se jich nezbavíme. Rozmnožují se tak, že sameček vytvoří spermatofor (hedvábné vlákno), který uloží do země. Materiál pak sebere samička a oplodněná vajíčka klade do nejrůznějších štěrbin, kde se teplota pohybuje mezi 22 a 27 °C. Vajíčka klade buďto jednotlivě a nebo v malých skupinkách po dvou až třech. Za svůj život naklade každá samička zhruba až 100 vajíček, jejichž vývoj vždy trvá 3 až 6 týdnů podle teploty prostředí. Ta navíc ovlivňuje i vývoj vylíhnutých nymf, které se podobají dospělcům, jsou však menší. Ve vhodném prostředí probíhá rozmnožování rybenek celoročně. Tito domácí škůdci snadno poškodí vybavení domácností a kontaminují potraviny. Nepatří však mezi přenašeče žádných člověku nebezpečných chorob, neštípou naši pokožku a nezpůsobují svědivá místa a otoky. Ovšem právě kvůli škodám, které páchají, jsou v našich příbytcích rybenky nežádoucí a hledáme způsoby, jak se jich zbavit. Mají dokonce ohromující vlastnost vydržet bez potravy velmi dlouhou dobu (až několik měsíců). A jak se rybenek zbavit? Krokem číslo jedna je nezbytná prevence a tedy pravidelný úklid. Pokud doma denně či alespoň obden vytíráte, jde sice o ideální řešení, ovšem právě tím zvyšujete vlhkost v místech, kde vodu nesetřete dokonale do sucha. Platí to pro různé škvíry, rohy místností apod. A právě to je pak živná půda pro rybenky. Nejde totiž jen o udržování pořádku, ale také především sucha. Pomůže pravidelné větrání a v zimě vytápění a také vysávání vysavačem na sucho. A například koupelnové předložky je třeba nechat vždy zcela vyschnout, než je zase položíme na jejich místo. Ovšem rybenky využijí jakoukoli skulinku, dokonce chybějící kousíček spárovačky mezi obklady, prasklinky ve dřevě, tapetách apod. prostě je třeba vše dobře utěsnit tmelem a nebo silikonem či jinými materiály. Rybenky totiž nesnáší precizní řemeslníky. Co se týká chemie, pomůže chemická past, dýmovnice a další přípravky určené právě k hubení rybenek. Tyto přípravky se jmenují např. Biolit, Formitox, Pyramid, Liquid Gel Fortox, Atak Fumigator a Biotoll (univerzální insekticid). Pomoci mohou též babské rady, třeba vůně levandule a nebo vanilky. Stačí rozmístit svazečky levandule a kousky vanilky po místnostech na místa, kde je pravděpodobnost výskytu rybenek nejvyšší. Pomoci by sice mohl i éterický levandulový či vanilkový olej, ale příliš to nefunguje. Je třeba použít skutečnou levanduli (sušenou) a skutečné vanilkové lusky. Fungovat by mohla i takzvaná bramborová past, kterou připravíme nastrouháním syrové brambory. Tu umístíme večer na jakoukoli podložku (třeba tvrdší kousek papíru) v místě nejčastějšího výskytu rybenek. Ráno pak past seberete a vyhodíte včetně rybenek. Samozřejmě ne do koše, ale třeba na kompost a nebo do popelnice. Vzhledem k množství a konzistenci lze past i s obsahem rybenek také spláchnout do záchodu. Fungovat by měly i staré vlhké hadříky poprášené obyčejnou sádrou. Ráno pak stačí hadřík propláchnout horkou vodou a je po rybenkách.