Chceme vám představit stavby, které se od okolních domů vnějším vzhledem nijak výrazně neliší. Jiné jsou ale tím, jak byly plánovány a promýšleny s ohledem na spotřebu energie. Představíme vám celkem 6 staveb z Jihočeského kraje a 3 ze sousedního Horního Rakouska. Na příkladech je patrný i rozdíl mezi Rakouskem a ČR. Nejnápadnější je ve velikosti domů a náročnosti technického vybavení. České realizace ukazují, že středně velký rodinný dům v pasivním standardu nemusí znamenat vysokou a nedosažitelnou investici a že vzhled domu může být naprosto „civilní“.Dům č. 1 – Jihočeský krajZDĚNÝ BUNGALOV S VNĚJŠÍM ZATEPLENÍM Z EPSDům určený pro bydlení jedné rodiny se nachází na rozlehlé parcele v lokalitě zastavěné samostatně stojícími rodinnými domy ve větší obci v blízkosti Českých Budějovic. Umístění domu v parcele je optimální z hlediska oslunění. Pozemek je obdélného protáhlého tvaru s orientací SV – JZ a stavba je situována v zadní části pozemku. Francouzská okna hlavních obytných místností jsou orientována na vlastní pozemek na jihozápad a na jihovýchod, před nimi je terasa. Dům je přízemní, nepodsklepený s valbovou střešní konstrukcí tvořenou dřevěnými vazníky. Sestává z obytné části o půdorysném rozměru 10,5 x 16,0 m, na kterou navazuje na severozápadní straně technická místnost a vedle ní dále garáž. Technická místnost a garáž vyzděné z pórobetonových bloků jsou již vně systémové hranice domu, tedy mimo vytápěnou část. Celková zastavěná plocha domu je 241 m2, obestavěný prostor 1180 m3. Výška místností 265 cm, výška hřebene střechy 5,65 m. Vstup do zádveří je od severozápadu. V přední části domu je rozlehlý obývací prostor s jídelnou a kuchyňským koutem, zadní část obsahuje 3 pokoje. Koupelna je situována poblíž technické místnosti.Obvodové stěny obytné části domu jsou z vápenopískových bloků tloušťky 240 mm zateplené kontaktním zateplovacím systémem ETICS s tepelným izolantem EPS 70F v tloušťce 300 mm. Základový pas je z vnější strany obložený izolantem z XPS 150 mm až do úrovně základové spáry. Tepelné izolace podlah jsou z EPS 100Z v tloušťce 300 mm. Podkrovní prostor je bez využití, hranice zateplení probíhá nad stropem místností v úrovni vazníků. Použita byla foukaná izolace z papírové buničiny v tloušťce 500 mm. Přesahy vazníků před líc vápenopískové tvárnice 1,5 m zajišťují jednak stínění oken v letním období, ale jsou výhodné i pro řešení návaznosti tepelných izolací stěn a stropu, kde je dostatečný prostor pro to, aby izolace nebyly zeslabené a nevznikal zde tepelný most.Pro výplně otvorů byla použita kvalitní plast-hliníková okna určená pro pasivní domy s izolačním trojsklem 4-12-4-12-4 mm. U oken nejsou použity předokenní rolety, pouze vnitřní žaluzie, přesto v letním období nedochází k přehřívání interiéru. Vstupní dveře jsou dřevěné vrstvené s PUR výplní a prosklenou výplní s Ug 0,59. Tepelná ztráta podle projektové dokumentace obnáší 4782 W. V domě není klasická otopná soustava s otopnými tělesy, ale tepelnou ztrátu kryje zařízení pro řízené větrání s rekuperací. Ve strojovně je osazena vzduchotechnická jednotka, která obsahuje odváděcí a přiváděcí ventilátor. Přiváděcí ventilátor je větší a umožňuje ve spolupráci s regulační klapkou, aby část vzduchu mohla cirkulovat a po dohřátí v teplovodním výměníku dodat do domu tolik tepla, že stačí na vytápění.Kromě toho je v jednotce též filtr přiváděného vzduchu a zejména rekuperační výměník, ve kterém odváděný vzduch předá většinu tepla v něm obsaženého do přiváděného vzduchu a tak ušetří teplo, které by jinak odcházelo bez užitku ven. Zároveň je také zajištěno dostatečné provětrání domu, které je řízeno podle nastaveného programu a dále též čidlem kvality vzduchu v koupelně a po použití WC. Odváděcí vyústky jsou umístěny v kuchyni, koupelně a WC. Velké vyústky pro nasávání cirkulačního vzduchu jsou na chodbě a v obývacím pokoji. Tak je umožněno přenést teplo od krbových teplovzdušných kamen do ostatních místností.V podlaze je uloženo rozváděcí potrubí přívodního vzduchu a vyústky jsou umístěny pod okny. U francouzských oken jsou rozmístěny tak, aby nepřekážely při chůzi.Čerstvý vzduch do domu se nasává do vzduchotechnické jednotky buď přímo z venkovního prostředí, nebo přes zemní kolektor. To je plastové potrubí uložené v zemi v hloubce 1,8 m v délce asi 20 m. V létě se v něm přiváděný vzduch ochladí, v zimě zase předehřeje.S letními vedry si dům také poradí. Problém nastane jen tehdy, pokud zůstávají otevřené venkovní dveře nebo okna. Provozní režim větrací jednotky ale umožňuje v noci zase dům ochladit intenzivním provětráním.Hlavním zdrojem tepla pro vytápění je přímotopný elektrokotel o výkonu 5 kW a teplá voda se připravuje v elektrickém zásobníkovém ohřívači o objemu 200 litrů. Za elektřinu zaplatí majitelka domu asi 30 000 Kč ročně, přičemž valnou část této spotřeby představují zejména domácí spotřebiče v čele s výpočetní technikou. Zařízení pracuje zcela automaticky a během roku rodina prostě vytápění vůbec neřeší. Do budoucnosti uvažují o doplnění systému o solární termiku.Text: Ing. Zdeněk Krejčí, Ing. Jiří Veselý a tým ECČBFotografie: archiv ECČB
