Zelená střecha je cestou, jak se dobrat zdravějšího klimatu v těsném okolí svého bydlení: v létě to znamená ne až tak horký vzduch, který bude čistší a o něco vlhčí. Rostlinný pokryv na střeše se zrovna tak postará o lepší vododržnost a jímání, zužitkování srážkové vody. Současně pak zelená střecha garantuje lepší termální izolaci objektu, jak před teplem, tak i před mrazem. Jinými slovy, reagovat na výčet pozitiv argumentací, proč si zelenou střechu i u sebe doma nepořídit, jde jen těžko. V podstatě totiž může tenhle model alternativního provedení nastoupit v rámci rekonstrukce nebo řešení novostavby na téměř každou střechu. Vhodný je pro menší i větší objekty, od kůlen přes garáže po celé domácnosti, od vícepodlažních staveb typově až po dřevostavby, na nízkých i ostřejších sklonech. To proto, že zelená, vegetací osázená střecha, je v první řadě řešení technické. A dá se s trochou umu a inženýrských znalostí designovat, navrhnout k instalaci ledaskde. Ano, prim tu bude hrát nosnost a sklon střechy a podle toho navržená konstrukce úpravy. Ano, základem úspěchu bude kvalitní hydroizolace, jež bude bránit pronikání vlhkosti a odolávat prorůstání kořenů. U střech s nižším sklonem tu také nejspíš nebude chybět povrchová ochranná vrstva geotextilie, oddělující nopovou folii od podkladu, budou se řešit zpomalovače odtoku a propočítávat jejich sklon vzhledem k celkovému zatížení a nosnosti střešní konstrukce. Svody a kotevní prvky. Dost dobře dojde na kačírkový obvodový rám, jež bude bránit erozi vegetace a špinění fasády. Započítat nejspíš můžeme instalaci silnější vrstvy minerálního obkladu, i vícevrstvého, na nějž bude vrstvena drenáž a substrát (pokud jej nebudete přímo klást v předchystaných formátech). Zkrátka a dobře, nemusíme znovu objevovat Ameriku. To jak bude zelená střecha stavebně řešena (v závislosti na svém sklonu, velikosti, nosnosti), můžeme s klidem přenechat odborníkům a talentovaným kutilům, kteří se neztratí v houští norem stavebních vyhlášek. S příslušnými prostředky to nepřestavuje problém. Co už ale lidem činí problémy, a to nemalé, je skladba, druhová osádka a výsledný vzhled takového prvku. To, co tam má nebo nemá růst, a jak se o to vlastně budeme starat. Jak to? Vyložit si to můžeme jako důsledek současné popularity zelených střech, jež jde ruku v ruce s nedotaženou osvětu. Protože důvod, proč bychom si je měli pořídit, snadno najde každý. Ale hůř už se dohledává informace o tom, jak by to ve finále vlastně mělo zrovna na naší (zelené) střeše vypadat. A že třeba vůbec nebude co do barvy zelená. Je to podobné, jako když se řekne „zahrada“, a někdo si pod tím představí divokou džungli, jiný zase záhonky s okrasnými rostlinami. Jenže zrovna na vaší střeše je ne vždy možné mít obojí.To, co rozhoduje o skladbě a podobě střešní zahrady, je v první řadě hloubka substrátu. Počítá se v centimetrech, a jde o každý dílek, milimetr (nakonec, tyhle drobné milimetry tu budou dělat kilogramy zátěže). Čím vyšší budeme chtít vegetaci, tím hlubší bude muset být substrát. Přesněji tedy „Vegetační vrstvu nebo souvrství“, které je základním prostředím pro kořenění a růst rostlin a svým fyzikálním, chemickým a biologickým složením a vlastnostmi je k tomu uzpůsobeno.A spolu s ním bude narůstat i potřeba dodatečné péče. Někde si vystačíme s tím, že povrch přestříkáme v suché sezóně hadicí, jinde se bude muset stříhat, sekat a bojovat s plevely, skoro jako na normální přízemní zahradě. Na co se připravit? Že i ta nejméně náročná střešní zahrada bude 2x-3x do roka vyžadovat vaši pozornost. Odstranit nálet plevelů a starého navátého listí, kontrolu a čištění vpustí a odvodnění, hnojení, doplňování rostlinek do prázdných míst. Zadáním vhodného stavebně-konstrukčního řešení v prvním kroku pak ovlivňujeme budoucí podobu zahrady, i míru našeho zapojení pro údržby. Pokud chceme té péče a šplhání ve výškách absolvovat co nejméně, volíme zahradu nízko-údržbovou, extenzivní. Když plánujeme porost vyšší, výraznější, luční, jdeme cestou polo-intenzivních střech. A nakonec, když stojíme o skutečné rýpání v záhoncích a pěstování, jdeme do zahrady intenzivní naplno. Ale bude to náročné. V patrnost musíme vzít i ekologické nároky pěstovaných rostlin. Akceptovat, že i ve výšce funguje rozložení podmínek stanoviště podle sklonu či orientaci ke světovým stranám, že nahoře bude více tepla nebo stínu, osvitu, že tam bude více foukat. Více péče (o zahradu pestřejší, vyšší a s hlubším substrátem) bude znamenat větší zátěž na konstrukci, nutnost přístupu a pohybu po zpevněných ploškách. Dost možná instalaci zavlažovacího systému.Ze střechy nepochozí se tak může stát pochozí, až pobytová. S terasou, pergolou, posezením. To ale nepůjde všude. Podobně pak může plán střešní zahrady kolidovat s dalším využitím (nebo je pozitivně rozvíjet). Tam, kde je zeleno, se už nemusí vejít panely solární elektrárny. Anebo naopak mohou poskytnout vítaný zástin. Pokud tedy stojíte o zelenou střechu (a důvodu je proto víc než dost), její konstrukce problém není. Jen musíme vědět, co vlastně chceme. Vybírat si můžete dle očekávaného vkladu péče (od víceméně samo-regulujících se extenzivních po intenzivní, jež se bez vaší pomoci a péče neobejdou), od zahrad nízkých (porostlé mechy, sukulenty, netřesky) po ty s hlubším horizontem (lučního typu nebo pokrytého trsy travin) až po ty hluboké, na nichž můžete pěstovat zeleninu a keře. Mezi těmi, kam se chodit bude málo nebo vůbec, anebo ty, kde se naopak hodláte pohybovat pravidelně.A pak už víte, co přesně chcete, to jde skoro samo. K hlavním environmentálním funkcím zelených střech patří:Zlepšení mikroklimatu ve srovnání se střechami s holou hydroizolací nebo vrstvou štěrku, vyrovnávání extrémních teplot, snížení intenzity vyzařování na sousední plochy, zvýšení vlhkosti vzduchu (zadržená voda se odpařuje, což vede ke zlepšení mikroklimatu), snížení prašnosti. Zpomalení odtoku, zadržování dešťové vody a její vrácení do přirozeného koloběhu vody, přičemž většina dešťové vody vsakuje do vrstev vegetačního souvrství a zůstává v nich zadržena a přebytečná voda odtéká do kanalizace s časovým zpožděním a utlumeně. Ve srovnání s neozeleněnými plochami snižují zelené střechy špičkové odtoky.Dále dochází vytvoření náhradních ploch a životního prostoru pro flóru a faunu v oblasti lidských sídel (prostě podpora biodiverzity). Na zelené střeše vzniká prostor pro volně žijící živočichy, ptáky a hmyz, přírodní prvky na zelených střechách, například kameny či kamenitá pole, se mohou rychleji ohřívat, a tak vytvořit optimální podmínky pro určité druhy bezobratlých. Mrtvé dřevo v různém uskupení může vytvořit přístřeší, místo na hnízdění, či na přezimování pro ptáky, brouky, včely. Ponechaná neposečená vegetace poskytuje živočichům prostor pro přezimování a potravu, jako například semena, odkvetlá květenství, dutiny stonků.Ekonomické a ochranné benefity zelené střechyOchrana hydroizolace před degradací v důsledku UV záření a kolísáním teplot, snížení nebezpečí mechanického poškození hydroizolace následkem vnějších vlivů, snížení hlučnosti díky nižší zvukové odrazivosti vegetačních ploch, zlepšení tepelné ochrany v zimě, a především v létě, snížení náporu na kanalizační síť při vydatných srážkách, zvýšení účinnosti fotovoltaických panelů v důsledku snižování extrémních teplot prostředí, zvýšení užitné hodnoty nemovitosti.Zdroj: ekodotace.brno.cz