Habr obecný (Carpinus betulus) je naše domácí původní dřevina, kterou řadíme do čeledi břízovité (Betulaceae) a řádu bukotvaré (Fagales). Ne náhodou je vhodné habry kombinovat právě i v živých plotech s buky. Vlastnosti obou dřevin jsou pro tyto účely podobné. A dokonce i vzhled. Původní areál výskytu habrů zahrnuje celou Evropu a velkou část Asie. S buky je to opět podobné. Pro živé ploty jsou habry více než vhodnými dřevinami, výborně se tvarují, jsou nenáročné na péči a údržbu a jelikož jde o běžnou místní dřevinu, ve školkách a zahradnictvích je zakoupíme velice levně. Navíc je i možné získat od vlastníků lesů náletové sazeničky, ale určitě bych to nedělal potají, na černo. Stačí jednoduchá domluva a samozřejmě nelze sazenice odebírat v chráněných oblastech. Živé ploty z habrů se vyskytují prakticky po celé Evropě, oblibu si našly i v Severní Americe, kam byly importovány. Důvodů obliby habrů je mnoho. Snadná tvarovatelnost znamená, že můžete habry stříhat zcela podle svých potřeb (resp. podle potřeb živého plotu) a fantazie. Dokonce výborně snáší i radikální řez, čili živý plot po mnoha letech snadno oživíme výrazným zmlazovacím řezem. Paradoxem však je, že se habry množí výhradně generativně, čili pěstováním ze semen, řízky se vám nepodaří získat. Nízké nároky na péči a údržbu si můžeme vyložit tak, že pěstování živého plotu z habrů zvládne i začátečník. S buky je to stejné. Habry navíc rostou velice rychle a tvoří husté porosty. Velice dobře snesou i prach a průmyslové imise, obráží přitom několikrát v roce. Mají vůbec skvělou regenerační schopnost včetně zmlazování od kořenů, čehož lze využít u starých pařezů. Snesou i sucho a slabší zálivku, pokud ji však mají naopak dostatečnou, rostou velice rychle, jejich vzhled bude bujný a zápoj hustý. Listy z habrů nakonec zcela opadají až na jaře, kdy raší nové. Stejné je to opět v případě buků. I přes zimu tedy živé ploty z habrů a buků skutečně chrání, jsou nepropustné. Při zakládání živého plotu je nejlepší vysadit na 1 metr délky plotu 2 sazeničky habru. Dojde pak k ideálnímu zápoji, rostliny si nekonkurují a využívají plně svůj potenciál. To samozřejmě ještě snižuje finanční náročnost oplocení z habrů. Při výsadbě ve dvou řadách je pak nejlepší využít trojúhelníkový spon. Nejvhodnější jsou k výsadbě sazeničky vysoké od 80 až 100 cm až do 200 cm, ty jsou ale výrazně dražší. Ostatně i samotný živý plot se obvykle vyšší ani nepředpokládá. Sazenice o výšce 80 cm k výsadbě rozhodně stačí, přirůstají totiž rychlostí 25 až 35 cm za rok. I z mnohem nižších sazeniček jak 80 cm vytvoříte rychle živý plot, v řádech let, pak už jen bude dorůstat a sílit. Po výsadbě je dobré dát každé sazeničce cca 10 litrů vody a mladé sazeničky pak za sucha pravidelně zalévat. Vhodné je také zamulčování plochy oplocení mulčovací kůrou. Potlačí růst plevelů a pomůže udržet optimální vlhkost půdy. Pokud budete živý plot zalévat rovnoměrně po celé délce, poroste rovnoměrně. Ostatně déšť to dělá stejně. Za dostatečné závlahy se mladé sazeničky habrů ochotně ujmou, oproti tomu živin již tolik nepotřebují, byť je mají rády. Stačí smísit vykopanou zeminu s kompostem, ve výživných půdách to ale není vůbec třeba. Řez živého plotu se provádí jednou až dvakrát za rok, poprvé na konci června a pokud chcete i podruhé, pak na podzim. Řez vlastně nemůže udělat špatně ani začátečník, protože habry (stejně jako buky) po řezu zase ochotně obrůstají. Ze samičích květů habrů vyrůstají každý rok oříšky v převislých plodenstvích. Plody dozrávají v říjnu, ovšem v přírodě semena zpravidla přeleží, klíčí proto až druhé jaro po dozrání. Habry semení téměř každý rok a klíčivost semen je 60 až 70 %. V suchu semena vydrží do dalšího jara, uložené v písku vydrží až 3 roky. Po vyklíčení semenáček nese dvě silné dělohy okrouhle vejčitého tvaru. První pravé listy pak vyrostou rychle a již mají podobu listů pravých. Sazeničky je třeba držet v dostatečně velkých nádobách až do potřebné výšky. Řádově je to až několik let. Čím větší a tedy silnější a zdravější sazeničky vysadíte, tím větší je pravděpodobnost, že vydrží i nápory škůdců a chorob. Dalo by se říci, že na plné slunce v horkých oblastech se habry příliš nehodí, mají radši dostatek vláhy a polostín. Ovšem když je budeme dostatečně zalévat, dokud nezesílí, bude se jim dařit i na slunci a snesou i suchá a horká období roku. Vlastně můžeme habry vysazovat od nížin až do podhůří. Nejlépe se habrům daří v půdě propustné a výživné, snesou přitom prostředí alkalické i kyselé. Nevadí jim ani relativně vysoká hladina podzemní vody. Ideální stanoviště tedy pro habry vlastně neexistuje. Dokonce snesou krátkodobě i zamokření kořenů, nevadí jim výsadby na jižních ani severních stranách budov. Habry jsou jednodomé opadavé listnaté stromy, které jsou schopny dorůst výšky až přibližně 20 metrů a průměru koruny 10 metrů. Jde tedy o stromy velice rozložité a právě růstu jejich koruny lze využít při zakládání živých plotů rostoucích do výšky 1 až 4 metry. Podobnost s buky je u habrů markantní při jakémkoli způsobu využití, ovšem při bližším pohledu samozřejmě najdeme více rozdílů. Předně listy habrů jsou oproti hladkým okrajům listů buků ostře zoubkované. Zimní pupeny se u habrů objevují v jedné rovině s větvením, zatímco buky je mají v jiném úhlu, navíc delší a štíhlejší. Laik by vlastně mohl usoudit, že jde o totožné dřeviny. Korunu mají habry mohutnou a vysoce klenutou, může být i dosti nepravidelná. Kmen habrů je pokrytý šedou a hladkou kůrou, větve jsou barvy leskle hnědé a jsou dosti tenké. Listy vyrůstají střídavě, mají tvar podlouhle vejčitý, na vrcholu jsou zašpičatělé. Okraje listů jsou dvojitě ostře pilovité, čepele mají výraznou žilnatinu a na podzim se zbarvují do barvy žluté až hnědé. Habry kvetou nejvýrazněji od dubna do května. Jejich květy jsou jednodomé, samčí květenství tvoří převislé jehnědy na loňských větvičkách, které jsou dlouhé 3-5 cm, samičí jehnědy jsou svazčité, mají trojlaločnatý listenový obal a vyrůstají na nových letorostech. Trojlaločnatý listenový obal později ukrývá oříšek, čili plod habru.Zdroj: habry.eu, zivehybridniploty.cz, zivyplot.cz, gardena.com, ČESKÉSTAVBY.czDalší články o živých plotech:Živý plot - přirozená součást zahradyJak správně provádět řez živých plotůVýhody živých plotůJak a kdy vysadit živý plotStříhat a nebo nestříhat živý plot?Výběr dřevin do živých plotůJilm sibiřský, ideální dřevina pro rychle rostoucí živý plotJak a kdy vysazovat živý plot, jak daleko od plotu neživého a jaký zvolit rozestup sazenicTvarovat a nebo netvarovat živý plot? Proč a jak provádět řez živého plotu?Jak založit živý plot, aby byl prospěšný pro živočichy?Proč si udělat živý plot z hlohuRadikální zmlazení živého plotu. Jaké dřeviny snáší dobře hluboký řez?Zmlazení a hluboký řez živého plotu. Které dřeviny snáší hluboký řez dobře? A které ne?Jak hnojit živé plotyJak vybrat neopadavé dřeviny pro živé plotyJak vybrat "opadavé" dřeviny pro živé plotyJak vysazovat a udržovat živé ploty?Jaké dřeviny se hodí pro rychle rostoucí živé plotyJe čas na výsadbu živého plotuPtačí zob jako ideální keř pro živé plotyZelený plot rychle a za rozumnou cenu!Vybíráme křovinořez a plotostřih, nezbytné pomocníky pro naše zahradyOkrasné brsleny vyniknou na podzim jako solitéry i v podobě živých plotůVšudypřítomné túje, správně zeravy, pro někoho nutné zlo i zdroj nenávisti, pro jiné chloubaPravda o turkestánském brestu. 1,8 metru ročně u nás nevyroste, přesto je skutečně velmi rychlýVrchol léta je časem tvarování dřevin
