Vlastnosti betonové zámkové dlažbyBetonová dlažba nenarušuje přirozený koloběh vody na pozemku a v lokalitě, což nemůžeme říct o celistvých betonových či asfaltových plochách. Lokalita, kde je zámková dlažba položena, nevysychá, voda neodtéká bez užitku kanalizací, ale dostává se do podloží pod dlažbou. Prostřednictvím osmózy přitom rovnoměrně proniká do okolní půdy. V takovém prostředí se dobře daří zeleni a vzniklé mikroklima je velice příjemné i pro nás.Betonová dlažba však nezatěžuje přírodu ani při výrobě. Beton se vyrábí z přírodních surovin a výroba dlažby není energeticky náročná. Čím modernější a přesnější stroje se k výrobě betonové zámkové dlažby použijí, tím jednodušší je její pokládka - nemusíme jednotlivé díly zařezávat, oklepávat či jinak upravovat a do nekonečna přebírat.Vydlážděná plocha splyne s okolím a dobře vypadá. Získáme přitom povrch, který snese značné zatížení a odolává klimatickým vlivům, které jsou v naší geografické oblasti běžné, ale i extrémním výkyvům počasí. Precizní příprava terénuPrvním krokem je stržení zeminy ve spádu budoucí dlážděné plochy a její dokonalé utužení. Vyplatí se dát na stranu stržený travní drn a také ornici, na pozemku se nám mohou hodit. Odstraníme z pozemku pouze hlušinu, případně s ní vyrovnáme terénní nerovnosti, nebo naopak vytvoříme terénní vlnu a podobně. Struktura podloží zámkové dlažby musí odpovídat jejímu budoucímu zatížení. Pro pojízdné plochy zakládáme podloží v hloubce 85 až 100 cm, pochozí plochy si vystačí s hloubkou 30 až 35 cm. Provedený výkop hutníme válcem či vibračně. Musíme dodržet stále stejnou hloubku podloží, ale dosáhnout zároveň sklonu dlážděné plochy. Ukládací ložePojízdné plochy vysypáváme hrubou podkladní vrstvou 250 až 350 mm silnou, kterou tvoří kamenná drť zrnitosti 16 až 32 mm. Vrstvu poté hutníme vibrační deskou. Následuje jemná podkladní vrstva z kamenné drti zrnitosti 8 až 16 mm, o síle 100 až 150 mm, která je opět hutněna. Nesmíme také zapomenout, že mezi pokládkou jednotlivých vrstev se nejčastěji osazují obrubníky.U pochozích ploch se na dno výkopu ukládá jen jemná podkladní vrstva. Poslední je ložní vrstva z jemného písku zrnitosti 2 až 5 mm či 4 až 8 mm, jejjíž povrch musí být naprosto rovný a hloubka v celé ploše rovnoměrná. Tuto kladecí vrstvu již nehutníme, nýbrž zarovnáváme latí. Poté rovnou pokládáme dlažbu. Pokládka dlažbyPokud není plocha vymezena obrubníky, pomůžeme si vyměřovacími provázky. Pokládka dlažby začíná od nejnižšího místa sklonu pokládané plochy směrem vzhůru. Pohybovat se můžeme po již položených dílcích, nesmíme však vstupovat do připravené kladecí vrstvy, respektive do písku. Dílce zámkové dlažby se vyrábějí po jednotlivých šaržích, které se mohou mírně lišit v odstínu. Budeme-li však při pokládce dílce odebírat střídavě z různých palet, nemusí se případná barevná nesourodost na položené ploše projevit. Hutnění položené dlažbyPo položení dlažby je třeba důkladně zamést, jelikož písek by působil jako abrazivum. Poté hutníme celou plochu vibrační deskou s pryžovou ochranou. Následně se dlažba zapískuje – pískem vyplníme spáry. Povrch zameteme a znova hutníme vibrační deskou. Druhé zapískování se již obejde bez hutnění, plocha se pouze pořádně zamete. Díky hutnění vibrační deskou získáme dokonale rovný povrch bez výstupků. Až po hutnění a vyspárování je zámková dlažba připravena na plné zatížení.Zdroj: www.tojflova.czZdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com