U nás je takzvaný „zlatý kořen“ čili rozchodnice růžová (Rhodiola rosea) zcela běžnou, lacinou a velmi oblíbenou skalničkou. Tato nízká, kompaktní a tučnolistá bylina nabízí mnoho drobných květů, vykvétajících v nádherných, zářivých květenstvích. Navíc je právě rozchodnice růžová jediným druhem svého rodu, který najdeme i v naší přírodě. Jako léčivá bylina má přitom rozchodnice doslova rozsáhlé účinky. A důkaz? Její hojný sběr v minulosti zapříčinil téměř vyhubení na našem území. Dnes je u nás proto rozchodnice růžová považována za kriticky ohrožený druh. A její schopnost nahradit pilulky viagry? Nevídaný bonus, jinak ale jen jedna z mnoha úžasných vlastností a léčivých schopností. Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea) je rozšířena cirkumpolárně, najdeme ji tedy především v arktické a subarktické oblasti celé severní polokoule. V Asii zasahuje i jižněji, tedy až do Japonska, Koreje, Mongolska, Kazachstánu, Ruska a Číny, kde ji však najdeme pouze ve vyšších nadmořských výškách. To samé platí i pro Evropu. Na našem území ji dnes najdeme vzácně v Krkonoších (zde byla znovu vysazena) a Hrubém Jeseníku, konkrétně v subalpinském a spodní části alpinského stupně.Roste zde na vysokohorských loukách, v okolí řek, v řídkých listnatých a smíšených lesích, v klečích a na vlhčích, neodvodněných skalnatých svazích (zatravněných, pokrytých kamennou sutí a nebo ve škvírách skal, kde trvale prosakuje voda). Rozchodnici však najdeme na severní polokouli i v tundrách mezi mechovými rohožemi a na pobřeží. Pokud je substrát bohatý na živiny, rozchodnice se vyvíjí rychleji, dorůstá větších rozměrů a má velmi svěží barvy. Tato vytrvalá dvoudomá bylina tvoří menší až velmi bohaté trsy, které vyrůstají z hlízovitého, až několik cm silného a široce rozvětveného oddenku šedobéžové barvy. Oddenek silně voní po růžích (proto přívlastek „růžová“) stejně jako květy. Z oddenku vyrůstá skromná listová růžice, ze které roste několik vzpřímených, 10 až 35 cm vysokých, nevětvených, dužnatých a oblých lodyh. Lodyhy jsou hustě olistěné, tedy porostlé přisedlými, podlouhlými, obvejčitými až kopinatými, nejčastěji střídavě vyrůstajícími listy. Čepele listů jsou sivozelené, silně dužnaté, lysé a ploché, dlouhé 2 až 7 cm a široké 1 až 3 cm. Na bázi jsou čepele klínovité, na vrcholu hrotité a po obvodu nahoře pilovité. Před zimou však listy usychají a obnovovací pupeny přežívají jen těsně nad terénem. Zajímavostí této rostliny je silná polymorfnost – mění totiž svůj vzhled a vzrůst v závislosti na podmínkách prostředí. A týká se to dokonce i rozsahu kořenového systému. Květy rozchodnice růžové jsou jednopohlavné a čtyřčetné, vyrůstající v koncovém mnohokvětém chocholíku, který je složen z až 150 květů. Samčí květy mají zelené kopinaté kališní lístky a načervenalé a nebo nazelenalé, žluté a dlouhé korunní lístky s celistvým okrajem. Samičí květy mají nejčastěji pouze kališní lístky, ty korunní jsou redukované a nebo zcela chybějí. Místo tyčinek mají samičí květy čtyři pestíky a pod semeníkem žlázky s nektarem. Samčí květy dozrávají nejčastěji ještě před samičími a bývají opylovány hmyzem. Najdeme však i rostliny s květy oboupohlavnými. Rozchodnice kvete v červnu až srpnu.Plody rozchodnice růžové jsou vzpřímeně vyrůstající podlouhlé, shora zašpičatělé, načervenalé a nebo nazelenalé měchýřky. Tyto měchýřky jsou dlouhé 6 až 12 mm a obsahují podlouhlá hnědá semena, dlouhá 1,3 a široká 0,6 mm. Hmotnost tisíce semen je pouhých 0,32 gramů. Měchýřky se za deštivého počasí otevírají a semena jsou vodou hned odplavena. Vyklíčí tam, kde je dostatek vlhkosti. Léčivý je dužnatý oddenek, nať a přídatné kořeny. Dužnatý oddenek je na povrchu hladký a pod slupkou najdeme citrónově žlutou vrstvu. Pokud provedeme řez, je bělavý a velmi trpké chuti. Již statná, víceletá rostlina může mít oddenek vážící 2,5 až 3,5 kg (nejčastěji však jen cca 0,4 kg).Léčivé části rostliny obsahují významný podíl organických kyselin (kyselina citrónová, vinná, jablečná, šťavelová, jantarová, fumarová, gallová a kávová), silic, tříslovin, flavonoidů (např. tricinu a rhodioninu), sloučenin odvozených z 2,6-oktadienu (např. rosiridol a rosiridin) a heteroglykosidů s aglykonem cinnamylalkolem a 2-(4-hydroxyfenyl)ethanolem. Pokud jste někdy slyšeli o léčivých účincích téměř mystického ženšenu, je na tom právě rozchodnice růžová podobně a v určitých případech je dokonce ještě účinnější. Je považována za tonikum, které zlepšuje celkový fyzicky i psychicky zdravotní stav, zvyšuje sexuální vitalitu, léčí nemoci jater, rakovinu a popáleniny, zvyšuje imunitu organismu a zlepšuje paměť. Normalizuje též hladiny glukózy v krvi (cukrovka), funguje jako prevence vůči virovým a bakteriálním chorobám, léčí nemocná srdce, používá se proti roztroušené skleróze, Parkinsonově nemoci, tuberkulóze apod.Mladé listy a lodyhy jsou navíc chutnou zeleninou. Pro silné léčivé a povzbudivé účinky je o „zlatý kořen“ takový zájem, že byly zřízeny plantáže (např. Finsko, Kanada), aby tato rostlina nebyla „brutálně“ vyrvávána přírodě. Nakonec právě takovému osudu se nevyhnula na našem území. A pozor – dokonce i v odborných kruzích je právě rozchodnice růžová neboli „zlatý kořen“ považována za jedno z nejsilnějších afrodiziak, které zvyšuje sexuální aktivitu u mužů i žen. Navíc působí povzbudivě na centrální nervovou soustavu, podporuje paměť, zahání únavu a pomáhá při depresích. Je též jedinou adoptogenní rostlinou (adoptogenní = obsahující produkt, který zvyšuje odolnost organismu vůči stresu), která je schopna růst právě na našem území. Navíc zvyšuje pracovní výkon, oddaluje vyčerpání, usnadňuje učení a mechanickou paměť a také zvyšuje odolnost vůči ozáření. A není nic jednoduššího, než si rozchodnici růžovou pěstovat na své skalce. Starým lidem dokonce tato rostlina omlazuje buňky díky kyselině jantarové a zpomaluje tedy stárnutí. Sazenice a semena této rostliny si snadno seženete v zahradnictví, případně v e-shopu a zaplatíte za sazeničku od cca 20 do 50 korun. Navíc se též snadno množí řízky. Půdu preferuje spíše suchou a kamenitou, určitě proto bude slušet každé skalce. Na pěstování má jinak minimální nároky, když má nedostatek vláhy, zatáhne se do země, ale neuschne. Kořeny přitom můžeme sklízet již druhým a třetím rokem po výsevu, v případě vzrostlejší sazenice můžeme sklízet již rok po výsadbě.Kořeny se suší a drtí na prášek, doporučená dávka je 50 až 250 mg dvakrát až třikrát denně. Kořeny lze též vyluhovat v třiceti procentním alkoholu, kdy se mají užívat dvakrát až třikrát denně v množství 25 až 40 kapek. Určitě tuto rostlinu neužívejte ve vyšších jak doporučených dávkách. Navíc se doporučuje po určité době lék na několik týdnů vysadit. Prostě se poraďte se svým lékařem.