Nedávno vydaná první várka zahradních zlepšováků za pár korun bourala rekordy čtenosti, tak jsme se rozhodli vydat ještě jednu. Výsadbové pásky jsou docela užitečná věc. Titěrná semínka jsou na nich uchycena v ideálním rozestupu, takže vám skvěle šetří čas během výsadby do záhonku. Setkáte se s nimi u ředkviček, petržele, mrkve a dokonce i cibule. Háček je v tom, že pět metrů té smotané legrace vás přijde na čtyřicet a víc korun. Jde to i laciněji? Jistě, výsadbový pásek si můžete vyrobit doma. Semínka budete dávkovat na roli toaletního papíru, uchycovat je do navlhčených plošek papíru, které pak zamotáte to role. Platíte přitom navíc jen pětikorunu za ten papír, který už beztak doma máte. Mimochodem, i z toaletního papíru se dají vyrobit „biologicky rozložitelné“ jednorázové květináčky. Zní to divně, protože dětem kompost moc radost nedělá. Jsou to ale dvě různé věci. Tu radost jim dopřejete tím, že jim dopřejete možnost chovat morčata. Nebo křečky, křečíky. Malé hlodavce. Což je užitečné, protože se tím naučí starat se o jiné živé tvory. Budování odpovědnosti a tak podobně, znáte to. A vy tím získáte nekonečný zdroj výživné a prohnojené výstelky pro svůj kompost. Protože ty rozžvýkané piliny a seno, plné bakterií, bobků a moči, jsou tím nejlepším akcelerátorem pro rozklad kompostu. Za pět litrů tekutého akcelerátoru dáte pětistovku, u sypkého za 100 gramů kolem stovky. S morčaty to máte zadarmo, a ještě se spokojenými výrostky. Stejně jako partnerský vztah posouvá na vyšší úroveň prstýnek a romantická žádost o ruku, u zahradníků poznáte, že to se svým hobby myslí opravdu vážně, když si pořídí kolečka. Investice za necelé dvě tisícovky a příslib toho, že ten krám musíte mít někde uklizený, je prostě už vyšší level vztahu k zahradě. Že si nejste ještě jistí, nechcete se unáhlit a učinit tak velký krok - ale ta kolečka by se vám zkrátka občas hodila? Místo nich investujte to pořízení potahové plachty. Seženete ji za pětinu ceny koleček, a můžete ji využívat jako smyk pro přepravu hlíny i zbytků. Lépe než z koleček přitom zabráníte úniku semen plevelů do zahrady. A kdyby ta vaše láska k zahradě snad jednou vyšuměla do ztracena, plachtu s klidem poskládáte a uklidíte na polici. Úchyty na vyvazování rostlin, nejrůznější klipy a zahradnické šnůry, kterými šněrujete rostliny k oporám a kůlům, jsou v principu docela praktické. Což ale nezavdává tomu, že za kousek legrace z plastu platíte po desetikoruně. Co místo toho použít něco jiného? Naučte se vyvazovat starými punčocháči/punčochami. Není to obyčejné vlákno, ale živlům docela odolný plastový materiál. Elastický, pružný. Který můžete povolovat, natahovat a přepínat, jak je potřeba. A na rozdíl od klasických špagátů při správném vyvázání rostliny nezaškrcuje. Hořčík, ureaform, stopové prvky. Všechny ty užitečné složky výživy rostlin, dodávané v umělé podobě anorganického hnojiva, vás stojí nemalé peníze. Vaše snaha přitom může snadno přijít vniveč, pokud nesprávně nastavíte dávkování anebo netrefíte dobu aplikace. Snáze a o dost laciněji přitom můžete hnojit zeleninu tím, že ji budete zalévat vodou, která vám zbude po vaření zeleniny v kuchyni. Rozpuštěná výživa, minerály, živiny, to přesně v ní totiž je. Ta voda samozřejmě musí vychladnout, než ji použijete. Zbavit hlíny a zbytků rostlin, vypucovat je do čista, nabrousit a ještě pak ideálně naolejovat. Tohle všechno by se mělo s malým zahradnickým nářadím dít po každém používání. Tenhle ideál ale naplňuje jen málokdo, protože je to docela pracné. Následující vychytávka nešetří ani tak peníze, jako čas. Co je k tomu třeba? Řekněme pětilitrový kbelík naplněný čistým pískem, prolitým ovšem technickým olejem. A co s tím? Špinavou motyčku nebo lopatku zapíchnete dovnitř, párkrát s ní zakvedláte nahoru-dolů. A máte vyčištěno, nabroušeno a naolejováno. Ve vteřinách. Péče o sazeničky, které jste vysadili do venkovního záhonu, je zprvu spojena s jistou dávkou nejistoty. Nevíte, jestli je noční chlad nezahubí. Možná přemýšlíte o nákupu krycích tkanin, textilií a vyhřívacích fólií. Přitom si docela slušně můžete vystačit s kusem desky nebo prkna, které je natřené načerno. Černá barva přitahuje sluneční paprsky, a ta deska se docela slušně prohřívá. Nastřádané teplo pak ze sebe vyzařuje i přes noc. Rostliny to neuchrání před mrazem, ale chlad s tímhle vyhříváním ustojí. Když jsme říkali, že některé úsporné vychytávky je třeba brát s rezervou, přesně tohle jsme měli na mysli. Údajnou fintou, jak ušetřit za chemické ochranné postřiky má totiž být to, že plody zabalíte (ještě na stromě) do uzavíratelných plastových sáčků. Což asi nedává smysl u rozrostlého ovocnáče, možná tak u nějakého exotického kiwi. Faktem je, že škůdci se k plodu nedostanou, a on si bude vesele zrát dál. Ale tedy, s rezervou.Zdroj: FamilyHandyman.com, palmers.co.nz, HouseBeatiful.com, bobvila.com, groweg.co.uk Pečtěte si taky první várku nápadů zahradních zlepšováků za pár korun.
