Zmarlika (Cercis) je rodem opadavých dřevin z čeledi bobovité (Fabaceae) dorůstajících výšky až 10 metrů. Dříve byl tento rod řazen do samostatné čeledi sapanovité (Caesalpiniaceae), která byla shledána parafyletickou a v roce 1998 byla vyřazena ze systému APG spolu s čeledí citlivkovité (Mimosaceae). Zároveň došlo k zařazení do čeledi bobovité (Fabaceae). Nejznámějšími zmarlikami jsou zmarlika kanadská (Cercis canadensis), zmarlika čínská (Cercis chinensis) a zmarlika Jidášova (Cercis siliquastrum). V Evropě roste pouze zmarlika Jidášova (Cercis siliquastrum), konkrétně ve východní části Středomoří (od Itálie až po Afghánistán). Dva až čtyři druhy zmarlik rostou v Severní Americe (zdroje se o počtu druhů v Americe různí), jeden ve Střední Asii, zbylých 5 druhů jsou čínské endemity. V přírodě zmarliky preferují bohaté, vlhké, hlinité a nebo písčité půdy, rostou na vápencích, podél vodních toků a jako podrost lesů. Listy mají zmarliky jednoduché, dlouze řapíkaté a střídavé, čepel listů je celokrajná a se srdčitou, uťatou až klínovitou bází. Žilnatina listů je dlanitá, palisty jsou drobné a také opadavé. Květy jsou oboupohlavné, souměrné, bílé, růžové až purpurově červené, uspořádané v hroznech a nebo ve svazečcích připomínajících okolík. Svazečky mohou vyrůstat na mladých a víceletých větvičkách, u některých druhů pak i na starších větvích a kmenech. Rostliny kvetou před olistěním a nebo v době rozvíjení listů. Kalich květů je krátce zvonkovitý a s pěti nestejnými zuby, svým tvarem květy připomínají tradiční květy bobovitých, horní korunní lístek (pavéza) však vyrůstá blíže ke středu květu než ostatní lístky. Spodní 2 korunní lístky jsou nejdelší, horní lístek je nejkratší. Plodem je plochý protáhlý lusk, který je na obou koncích zašpičatělý a na břišní straně tence křídlatý. Semena jsou plochá a téměř okrouhlá. Kromě své zdobnosti a tedy funkce okrasné pro zahradní a parkové výsadby zmarliky též nabízí kvalitní, snadno opracovatelné a dobře leštitelné dřevo, ovšem využíváno je jen zřídka. Na našem území jsou nejčastěji pěstované různé kultivary zmarliky kanadské, ovšem narazíme i na zmarliku čínskou a Jidášovu. A například ve sbírkách Pražské botanické zahrady v Tróji najdeme též jen vzácně pěstovaný čínský druh Cercis chingii, tedy jeden z čínských enedemitů. Zmarliky jsou teplomilné a světlomilné dřeviny, na mráz jsou citlivé v mládí, vyžadují proto v zimě ochranu. Starší rostliny pak již vydrží i silné mrazy. Rozmnožování se provádí výsevem semen nebo roubováním na kořeny zmarliky Jidášovy. Semena je třeba před výsevem krátce spařit a nechat nabobtnat. Zmarlika kanadská (Cercis canadensis) nabízí menší, lesklejší a méně ochlupené listy, než je u zmarlik obvyklé. Tento druh roste na východě Severní Ameriky (v Kanadě stát Ontario, východ USA a Mexiko) v podobě nízkého větveného vícekmenného stromu a nebo velkého keře (obvykle širšího než vyššího), pro který je typická rozkladitá koruna. Dorůstá výšky i šířky 4 až 8 (ale i 16) metrů. Borka tohoto druhu je tmavěhnědá až šedohnědá, šupinatě rozpukaná. Větve jsou křivolaké, dřevo je tvrdé a těžké. Listy jsou střídavé, srdčitě okrouhlé až vejčité, zašpičatělé, lesklé, v mládí bronzové a později zelené, na podzim žluté. Listy jsou dlouhé 3 až 15 cm, jejich báze je mělce široce srdčitá až uťatá a spodní strana může být mírně ochlupená. Zmarlika kanadská kvete růžovými až růžovobílými či růžovofialovými květy v dvou až osmičetných svazečcích, které vyrůstají na větvích i kmenech. Velké jsou 1 až 1,2 cm a jejich stopka má délku 0,8 až 2,5cm. Plodem je 4 až 8cm dlouhý a 1,2 cm široký nafialovělý zploštělý lusk, který obsahuje 6 až 12 semen. Existuje mnoho vnitrodruhových taxonů tohoto rostlinného druhu. Zmarlika kanadská roste ve světlých lesích, není náročná na půdu, vyhovuje jí vlhká a dobře propustná vápenitá zemina bohatá na živiny. Preferuje plné slunce či polostín, vyplatí se stanoviště chráněné před větrem a ostrým jarním sluncem. Druh je mrazuvzdorný do -27 až -34 °C, mladé rostliny je třeba chránit před zimou přikopčením hlíny ke kmínkům a chvojím. Při namrznutí je nutné větve odříznout až do zdravého dřeva. Řez snáší zmarlika kanadská dobře, prořezáváme ale pouze husté větve na konci zimy po ukončení mrazů. Nedoporučuje se řezat starší rostliny do silného dřeva, špatně ošetřené řezy mohou vést k infekcím a následnému odumření celé rostliny. Zmarliky nesnáší přesazování.Kultivary zmarliky kanadské najdete ZDEZdroj: wikipedia.org, czwiki.cz, rostliny.net