Takzvané živé kameny, tedy rostliny rodu Lithos, patří mezi sukulenty. A jejich zástupci vypadají skutečně jako oblázky. Používá se také název kvetoucí kameny. A co to vlastně je, ta část rostliny, která vypadá jako oblázky? Jde o vrcholky dvou tlustých listů, které jsou přitisknuté k sobě a ze štěrbiny mezi nimi vyrůstá květ nejčastěji žluté, bílé či růžové barvy. Tento květ se rozvine vždy okolo poledne, načež se večer opět zavine, každá rostlina však kvete jen týden. Ovšem živé kameny jsou nádherné i pokud zrovna nekvetou, povrch listů má nádherné kresby a odstíny. Živé kameny pochází z pouští jižní Afriky a v říši rostlin jde doslova o raritu a samozřejmě vzácnost. Pokud byste je chtěli pěstovat, nebude vůbec snadné živé kameny sehnat, v nabídkách e-shopů jsou pouze semena a v kamenných prodejnách jsou vzácné. Tento rod je tvořen asi padesáti druhy a řadíme jej do podčeledi Ruschioideae patřící do čeledi kosmatcovitých (kosmatce - Mesembryanthemum). Lithos znamená v češtině kameni podobný a jde skutečně o přiléhavý název.Živé kameny najdeme v Jihoafrické republice, Namibii a Botswaně. Objevené byly teprve v roce 1811 anglickým přírodovědcem Burchellem. Nejvíce druhů těchto rostlin roste v oblastech s ročním úhrnem srážek 100 až 200 mm, tedy v takzvaných oblastech semiaridních. Vláhu zde rostliny získávají díky nepravidelným zimním dešťům a také letním mlhám, které mají původ ze studeného Benguelského proudu. Ve volné přírodě se tyto rostliny dožívají až 25 let, jde tedy o trvalky. Pokud je však pěstujeme uměle a dobře o ně pečujeme, dožijí se až padesáti let. Sukulenty přitom nebývají nijak náročné na pěstování. Vystačí si s jižním vnitřním okenním parapetem a zálivkou jednou za dlouhou dobu. Zálivka prostě musí být opravdu minimální. To nejhorší, co můžeme udělat, je přelití rostlin, kdy živé kameny prostě uhynou a je po vzácnosti. V zimě je dokonce nezaléváme vůbec, i když se nám zdá, že listy začínají uvadat. To ale neznamená, že rostliny usychají, nýbrž se právě v tuto dobu převlékají. Ze starých listů zůstane na jaře jen slupka, načež nové listy budou jasnější a svěžejší. Živiny totiž čerpaly právě ze starých listů. A teprve v tu chvíli můžeme rostliny poprvé po dlouhé době zalít. Zaléváme pak nejvýše jednou za 2 týdny a klidně i méně, před další zálivkou musí být substrát dostatečně suchý. A pozor – živé kameny nesmíme letnit, jelikož na ně nesmí pršet! Oč méně potřebují litopsy vody, o to více mají rády světlo a to i v zimě a při klíčení. Pokud tedy získáme semínka litopsů, vyséváme je na povrch substrátu a zavlažujeme jen opatrně.Jelikož živé kameny nemají stonek, nahrazují si to kořenem, čili většina jejich těla roste pod zemí. Proto pro ně nejsou vhodné mělké květináče. Pod zemí musí mít tyto rostliny dostatek místa. Pokud se nám přece jen podaří vypátrat, kde živé kameny koupit, určitě nekupujte měkké rostliny. Hmatem si vyzkoušejte, zda je rostlina dostatečně pevná. O ty změklé bylo špatně postaráno a jejich životnost se zřejmě chýlí ke konci. Většinou jde o nadměrné zalévání, načež rostlina již uhnívá. Záchrana zahnívající rostliny není snadná.Květy nám vykouknou ze štěrbiny během léta a vydrží pouhý týden. Proto si je nezapomeňte vyfotit!Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org