Opeřenci totiž nezklamali, a potěšující je i účast ornitolog- profesionálů u nadšených amatérů, kteří se do této akce zapojili. Letos bylo takových 35 270. Což je mimochodem o zhruba 8000 víc, než loni. Značí to, že nám ptáci ukradení nejsou. Ptáky sčítající dobrovolníci pak o víkendu mezi 7. a 9. lednem zasedli u 24 365 krmítek, napříč celou ČR, a dohromady, v absolutním součtu, napočítali 707 133 jednotlivých exemplářů. I na průřezu šedesátiminutového počítání tak jde vidět, že kolem našich krmítek je opravdu živo. Kolem jednoho se v průměru motá skoro třicítka ptáků. Jakých? Z pětice nejčastěji pozorovaných musíme zmínit strakapouda velkého (usadil se na 5. příčce četnosti, pozorován byl u 42 % krmítek), hrdličku zahradní (43 %)m kosa černého (66 %), sýkoru modřinku (71 %) a absolutního šampiona v četnosti návštěv krmítek, sýkoru koňadru (88 %). Koňadra je dost univerzálním šampionem, v četnosti záznamů krmítek vítězí už po tři léta za sebou. Dohromady jich bylo napočítáno 134 549 kusů. Poměrně silně, co do početnosti, byli zastoupeni i vrabčáci. Vrabců polních bylo zaznamenáno 93 000, vrabců domácích pak 86 000. Jenže ti na rozdíl od sýkor koňader, o které zavadíte skutečně všude, nejsou vrabci rozšířeni tak plošně. Takže první pětici nejčetněji pozorovaných druhů nevévodí, byť přilétají ve větších hejnech. Dá se tedy říct, že při pozorování ruchu na krmítku musíte mít opravdu velkou smůlu, abyste nějakou sýkoru koňadru nezahlédli. A když přišlo na vrabce a jejich přítomnost či absenci, záleželo víc na místě, kde krmítko bylo postavené. Na přesně opačné straně žebříčku četnosti pozorování i početnosti stojí druhy, které kolem krmítek skutečně běžně nepozorujeme. Třeba chocholouše obecného, velmi časného skřivana polního nebo chřástala vodního. Zlatý střed ve sčítání pak charakterizují druhy jako rehek domácí, pěvuška modrá nebo konipas bílý. A samozřejmě, našlo se i pár „rarit“. Dá se ale odtušit, že pokud někdo zaznamenal u krmítka dravce jestřába lesního, už moc jiných pěvců v okolí asi nezaznamenal, protože se báli přiblížit. Ze záznamu akce lze také vyčíst několik údajů o výskytu sov. Což je rozhodně potěšující. Z toho, co se odehrává kolem krmítek, je pochopitelně složitější odhadnout nějaký dlouhodobý trend. Ale pro ornitology jsou tyto dobrovolníky sesbírané informace nesmírně cenné. Už proto, že dávají přehled o ptačím dění v celém Česku. Drobnou zajímavostí, kterou je možné vyčíst, je třeba to, že se výrazně zvýšil výskyt strakapouda velkého. Zatímco loni byl spatřen u26 % krmítek, letos byl mnohem četnější. Ještě výraznější byl nárůst četnosti pozorování dlaska tlustozobého, kterého lidé letos vídali u krmítek přibližně třikrát častěji než loni. Podrobněji rozepsané výsledky si pochopitelně můžete prohlédnout na webových stránkách Ptačí hodinky. A nezapomeňte si rovnou poznačit do kalendáře i datum pro příští posezení u krmítka: Pátý ročník proběhne 6. – 8. ledna 2023.Zdroj: Ptačí Hodinka