V uplynulém týdnu jste se v energetické poradně zajímali například o zateplení vnější stěny a stropu půdní místnosti či obsyp drenáže.
Dotaz na téma: Jaký zvolit obsyp drenáže?
Dotaz: Dobrý deň, pozorne som si prečítal všetky články týkajúce sa drenáže v tejto sekcií. Vy navrhujte obsypávať drenáž hrubou frakciou 32-63 čo je pomerne nezvyčajné. Prevažne sa stretám na internete s názorom, že drenážna rúra sa má obsypať jemnejšou frakciu. Pohybuje sa to od frakcie 8-16 až po extrém, že by to mal byť piesok – čo ale určite znamená zanesenie drenáže. Zaujímalo by ma ale, prečo vy navrhujte tak hrubú frakciu a na ňu frakciu 16-32 … máte s tým osobné skúsenosti. Za odpoveď vopred ďakujem. MKNaše odpověď: Cílem je vytvořit drenážní těleso co možná nejpropustnější a dlouhodobě bezpečně funkční. Malé otvory ve flexibilních drenážních hadicích se samozřejmě mohou zanést malými částmi zasypu. U hrubší frakce vždy doporučujeme, aby štěrk byl čistý a bez menších příměsí. Použije se jen na přímé obsypání roury, do cca 30 cm nad ní. Nevýhodou je, že se s hrubým štěrkem hůře manipuluje a musí se samozřejmě ukládat tak, aby nedošlo k poškození hadice. Stejně opatrně i hutnit. Hrubé drenážní těleso je před nečistotami chráněno geotextilií, neměla by to ale být příliš velká gramáž. Pak se již mohou použít stěrky nižší frakce, ale nikdy ne s drobnými příměsi. Písek na obsyp drenáže je naprosto nevhodný.
Další dotazy a odpovědi na témata "Energetické poradny" najdete ZDE.
Dotaz na téma: Zateplení novostavby
Dotaz: Dobrý den, řešíme s manželkou zda zateplit novostavbu nebo ne. Prosím o radu a zkušenosti se zateplením 44STI Heluz. Měl bych představu miner. vaty nebo polystyrenu o tloušťce 10cm. Vím, že dané cihly dle norem není nutné zateplit, ale řešil bych tím tepelné mosty vzniklé zděním.Máme ale strach, aby ve zdivu nevznikalo nežádoucí kondenzace vody. Děkujeme za rady a zkušenosti. JDNaše odpověď: Uvedený systém je určen pro obvodovou stěnu bez dalšího zateplování. Výrobce uvádí hodnoty součinitele prostupu tepla pro různé vlhkosti zdiva, typy zdící malty a výrobny od 0,21 do 0,31 (W/m2.K) pro zdivo bez omítek. To je docela velký rozptyl. Bylo by zajímavé vědět, jakou konkrétní cihlu Vám na stavbu dodali. Tyto hodnoty U se v každém případě pohybují poblíž doporučené hodnoty dle ČSN 73 0540-2, která je 0,25 (W/m2.K).
Pokud nyní provedete omítnutí tepelně izolační maltou v tl. 3 cm, zlepší se hodnoty U o setinu až dvě, tedy prakticky zanedbatelně. Máte pravdu v tom, že systém jednovrstvého zdění bez zateplení má ze své podstaty velký podíl vlivu systémových tepelných mostů, které tepelně izolační omítka příliš nevylepší.
Někteří výrobci zateplovacích systémů doporučují dodatečné zateplení tohoto zdiva děrovaným šedým polystyrénem v tloušťce cca 6 cm. Jedná se o systémy Baumit Open, Weber Clima Plus, možná i jiné. Tepelná vodivost šedých polystyrénů je menší než bílých, je kolem 0,032 W/m.K, takže při 6 cm zvýšíte tepelný odpor o cca 1,8 (m2.K/W). To znamená, že hodnoty součinitele prostupu tepla pro různé vlhkosti zdiva, typy zdící malty a výrobny se zlepší - od 0,16 do 0,21 (W/m2.K). Při správném provedení detailů velmi eliminujete tepelné mosty.
Děrované šedé EPS mají faktor difúzního odporu v rozmezí od 10 do 20, zdivo Heluz od 5 do 10. Z hlediska difúze se jedná o podobné materiály. Výrobci ETICS skladbu ověřovali na kondenzaci a ta dle jejich informace v celoroční bilanci vyhověla. Nepoužil bych minerální vatu, ta je nasákavá a v průběhu chladné části roku ke kondenzacím může docházet. To má za následek snížení izolační schopnosti vaty. Rovněž není vhodný běžní fasádní EPS.
Další dotazy a odpovědi na témata "Novostaveb a tepelných izolací" najdete ZDE.
Dotaz na téma: Zateplení vnější stěny půdní místnosti a stropu
Dotaz: Dobrý den, potřebuji zateplit půdní místnost. Jedná se o místnost a chodbu vestavěnou ve stolicovém krovu, kde stolice tvoří stěny místnosti a jeden štít (45cm plná cihla) stěnu obytné místnosti. Stěny tvoří rám z trámů, který je oboustranně obložené heraklitem a nahožené. Strop je trámový, podbitý a zaklopený deskami. Na hormím záklopu je vrstva šrvárobetonu cca 15 cm. Mezi touto vrstvou a kleštinami je mezera cca 18 cm a samostné kleštiny jsou 18 cm vysoké. Jaké doporučujete zateplení vnější stěny místnosti a stropu (mezi vnější stěnou a střechou je cca 2m přístupná prostor, strop je pochůzí). Volil bych 10 cm EPS70 na stěny a 16+16 cm zateplovací vaty na strop. Jak doporučujete parozábranu (mám obavu z hromadění vlhkosti v trámovém stropu při umístění na škvárobeton). Výška místnosti je 232 cm, proto nechci dělat sádrokartonový strop. Děkuji za odpověď. JLNaše odpověď: Jedná o 2 druhy skladeb – strop a stěna. U stropu se jedná patrně o nepochůzný strop.
Pokud bude v části půdy potřeba chodit, bude to možno řešit lávkou, tepelnou izolaci tedy budete pokládat shora na škvárobeton. Tloušťky izolací vychází z doporučení současné platné normy ČSN 73 0540-2 Tepelně technické vlastnosti budov - požadavky ve znění z října 2011.
Norma rozlišuje tři hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od tepelného odporu R, kde je to naopak).
Pro dvě řešené konstrukce se zde uvádí požadavky: Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou 0,30 a doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro stěnu k nevytápěné půdě lehké konstrukce 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,18 až 0,12 (W/m2.K). Doporučil bych dostat se na hodnoty doporučené, tedy 0,20 (W/m2.K).
Pro strop je vhodné jako izolaci použít paropropustné rohože nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny (Orsil, Rockwool, Ursa) volně položené na stávající strop. Tento materiál má optimální difúzní vlastnosti z hlediska prostupu vodní páry. Skladba se především nesmí uzavírat folií shora, která by působila jako parozábrana a mohlo by docházet ke kondenzaci v izolaci. Spodní skladba stropu také neobsahuje parozábranu a dochází k určitému prostupu vodních par do konstrukce. Položení parozábrany na škvárobeton nepovažuji za nutné. Pokud se vodním parám z interiéru, které prochází stropem, umožní volný odchod skladbou, nemělo by ke kondenzaci v konstrukci docházet. Je ale nutno zajistit odvětrání půdy. Navrhovaná tloušťka 32 cm doporučenou hodnotu dle normy zajistí.
V případě stěny, která je dnes tvořena heraklitem oboustranně s nosnou dřevěnou konstrukcí uvnitř bych doporučil obdobný postup. Zateplit ze strany minerální vatou v deskách, které mohou být buď na heraklit lepeny, nebo vkládány do přídavného roštu. I v této stěně by z hlediska bezpečnosti měla být na vnitřní straně parozábrana, ale pokud se zvenku skladba difúzně neuzavře (to by se stalo právě použitím EPS), bude skladba pro vlhkost difúzně otevřená.
Nebezpečí kondenzace, ale na povrchu, může nastat tam, kde nebudou izolace stropu a stěny na sebe navazovat, nebo v místech návazností zůstanou nezateplená místa. Tam by vznikly tepelné mosty, které je potřeba dobře promyslet. Izolace musí podkrovní místnost „obalovat“ v souvislé vrstvě. I prostor za stěnou je potřeba mít odvětraný.
Další dotazy a odpovědi na témata "zateplování starších budov" najdete ZDE.
Dotaz na téma: Vysoká vlhkost
Dotaz: Dobrý den, bydlíme v přízemním bytě o rozloze 40m2 a trápí nás vysoká vlhkost, která je 65%. Pod námi je sklep, ve kterém je vlhkost jen o pár procent vyšší. Předpokládám, že je to tedy ze sklepa, jelikož zdi máme suché. Mohu se zeptat, zda je možné nějak odizolovat strop sklepa pod bytem, aby vlhkost přestala pronikat do bytu? Vlhkost bude zřejmě ze spodních vod. Dům je stodeset let starý, stojí ve svahu, nad ním jsou rozlehlé zahrady. Vím, že nejůčinější by bylo odkopání domu, ale na to bohužel nejsou investice. Četl jsem různé recenze na internetu, ale co člověk to názor. Někdo říká, že dát na strop hydroizolační nátěr a druhý zase, že ne, že to ucpe póry a bude zle. Lepší je prý polepit strop polystyrenem a přetahnout perlinkou. Mohli by jste mi prosím nějak poradit? Bohužel vyměňovat podlahy v celém bytě moc nepřichází v úvahu. I když by to bylo asi nejlepší odizolování.Mockrát děkuji za každou radu. KH
Naše odpověď: Doporučuji Vám dojednat si osobní prohlídku se stavebním technikem, či jiným odborníkem zabývajícím se problematikou vlhkosti staveb, který na místě zjistí příčinu vlhkosti. Vlhkost 65% není zase tak vysoká (ve starších činžovních domech bývá běžně okolo 80%). Pokud máte suché zdivo, lze se domnívat, že příčina může být i jinde než prostupující vlhkostí ze sklepa podlahou. Může ji způsobovat nedostatečné větrání, nevhodné umístění nábytku, zakryté otopné těleso a další vlivy, které brání vysoušení a proudění vzduchu v místnosti.
Další dotazy a odpovědi na téma "Sanace spodní stavby" najdete ZDE.