Bez dřeva se dům neobejde

Dřevěné prvky si vybíráme podle náročnosti na životnost dřeva, požadavku na tvrdost dřeva, jeho izolačních schopností, obsahu pryskyřic, původu a dalších kritérií. A i když masivní dřevo, pak je důležité také jeho ošetření a u viditelných (přiznaných) částí i pravidelná údržba. Dřevo musíme ochránit před vlhkostí, slunečními paprsky a škůdci.

Hospodaření se dřevem v ČR

Přstože jsme z evropských zemí co do lesnatosti až na 12. místě, jsme v zásobě dřeva na hektar na místě čtvrtém a v případě ročního přírůstku na hektar na místě šestém. Pokud pak porovnáme těžbu dřeva s reálnými přírůstky, zjistíme, že lze zvýšit těžbu dřeva ještě o 25%. Po dosažení tohoto limitu by byly oba údaje vyrovnané, aniž by byla páchána škoda na přírodě (z přírůstků využíváme pouze 75%). I 12. místo v lesnantosti území je zavádějící. Pro srovnání: v sousedním Německu připadá na jednoho obyvatele 0,13 ha lesů, zatímco u nás 0,26 ha lesů.

Největší využití u nás nalézá dřevo při výstavbě rodinných domů na bázi dřeva, stavbě střešních konstrukcí, lávek a mostů. Velmi rychle se přitom prosadily lehké vazníkové střešní konstrukce, kde jsou jednotlivé prvky spojovány styčníkovými deskami s prolisovanými trny (GANG NAIL). Další využití pak nachází dřevo při vybavování interiérů – schodiště, obkladby, podlahy, terasy a samozřejmě dřevěný nábytek a nábytek z prefabrikovaných dřevěných prvků.

Dřevo ve stavebnictví

Stavební řezivo

Stavební řezivo patří k prvním dřevěným prvkům, se kterými se na stavbě setkáme. Využití má velmi široké. Ať už jako bednění, které se později (po vytvrdnutí betonu, malty či omítky) odstraní, nebo jako dřevěné prvky, které ve stavbě zůstanou pevně zabudovány: prkna, fošny, trámy, hranoly, latě (včetně střešních), palubky a další prvky. Jako pomocník pro běžné stavební práce se stavební řezivo neimpregnuje, v opačném případě je impregnace nezbytná. Nejčastěji se setkáme s měkkým stavebním dřevem smrku, borovice a dalších měkkých dřevin. Výjimkou však nejsou ani dřeva tvrdá. Největší množství stavebního řeziva najdeme v konstrukcích šikmých střech, ale i v podobě dřevěných obkladů, dřevěných teras, dřevěných prvků zahradní architektury a potom samozřejmě u rámových konstrukcí dřevostaveb.

Dřevostavby

Nejčastěji se u nás setkáme s dřevostavbami montovanými, jejichž základní konstrukční prvky tvoří hranoly a OSB desky, které jsou součástí sendvičových stěn, doplněných běžně již z výroby tepelnou izolací a z vnitřní strany opatřených sádrokartonem. Minimálně rozšířené jsou zatím rámové konstrukce dřevostaveb, jejich základ tvoří důmyslná rámová konstrukce ze stavebního řeziva, která je z vnitřní i vnější části vždy zpevňována OSB deskami. I konstrukce stropů je u těchto staveb rize dřevěná a řešena obdobně. Důležitým doplňkem je opět tepelná izolace.

Samostatnou stavbu představují srubové stavby a roubenky. Rozdíl mezi těmito typy staveb je v podobě opracování dřeva. U srubů je základním konstrukčním prvkem kulatina, u roubenek trámy. Dřevo se jako konstrukční prvek používá také u staveb hrázděných, konstrukce je z masivních dřevěných trámů a volné plochy stěn jsou vyplněné omítnutým zdivem.

Podíl dřevostaveb na našem území stále narůstá. Největší část tohoto trhu představují montované dřevostavby, kdy jsou ve výrobě předpřipravené panely montované přímo na stavbě. Hrubá stavba na základové desce tak trvá řádově dny. Ostatní typy dřevostaveb jsou dosud v menšině. Velký problém mívají v mnoha lokalitách milovníci srubů a roubenek. Překážkou jim může být územní plán a představa stavebního úřadu. Tyto stavby se prostě svým vzhledem nehodí do každé lokality.

Jinak ale lze říci, že suchý způsob výstavby dřevostaveb bez nutných technologických přestávek je stále více oblíben pro rychlost výstavby a možnost co nejrychleji se nastěhovat do nového. A co víc, začínají se u nás již prosazovat i vícepodlažní dřevostavby.

Dřevěné prvky při vybavování interiérů

Masivní dřevěný nábytek či polotovary na bázi dřeva, ze kterých je nábytek vyráběn, to je prostě tradiční kapitola sama pro sebe. V oblasti nábytku bude i v budoucnu dřevo jen těžko "masivně" nahrazováno jinými materiály. I tak má ale dřevo pro milovníky moderny dopbré zprávy. Povrchové úpravy dřevěného nábytku totiž umožňují přizpůsobit se jakémukoli modernímu stylu a trendu. A kdo má rád masiv na zakázku, může si nadále dopřát tohoto luxusu. Nabídka je navíc oproti letům minulým rozšířena o velice odolné cizokrajné dřeviny s vysokým obsahem pryskyřic. A široké uplatnění si našel také třeba bambus – nejrychleji rostoucí dřevina s úžasnými vlastnostmi.

Stále vedou mezi ostatními typy schodišť ta dřevěná. Snadno se instalují, jsou cenově dostupná, výroba na míru je poměrně rychlá. Ze dřeva je přitom možné vyrobit jakýkoli typ interiérového schodiště a uplatnění najde dřevo dokonce i u některých schodišť venkovních. Navíc už není dávno pravdou, že musí dřevěné schodiště vrzat. Nášlapy (schodišťové stupně) jsou totiž osazovány do silikonových pouzder a schody proto nevržou. Na druhou stranu jsou běžné také dřevěné obklady betonových schodišť. K  výrobě schodišť se používá dřevo o tloušťce 40 až 50 mm, aby byl výsledek pevný a stálý.

Dřevěné dveře se dnes uplatňují především v interiéru, masiv však bývá nahrazen deskami a laminem. Dveře jsou navíc často prosklené – světlo se pak může toulat bytem. Zásadní je také výběr zárubně, dnes již zásadně obložkové či bezobložkové, která by měla být odpovídajícího materiálu a designu jako dveře. I dřevěná okna se stále drží. Staronovým příspěvkem jsou pak dřevěná eurookna z lepených dřevěných hranolů.

A stále si drží svou tradici také dřevěné podlahy a obklady. Materiálů je na výběr široká řada. Podlahy mohou být prkenné, stále jsou v oblibě parkety a dřevěné podlahy dvou a třívrstvé. Z dřevěných obkladů se nejčastěji setkáme s palubkami. Vůbec systém spojování dřevěných obkladových prvků na pero a drážkou má svou hlubokou tradici a přenesl se i do dalších stavebních oborů a materiálů.

Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com