Mnoho času, jak v zaměstnání, tak i doma, prožíváme uvnitř budov, a proto požadujeme, aby toto prostředí bylo co nejvíce přizpůsobeno našim přáním a pocitům. Přitom nás může potěšit každý sebemenší detail, musíme však už od začátku věnovat největší pozornost tomu, co dává prostoru jeho osobitý ráz.
Jsou to barvy, které prostor prosvětlí nebo ztmaví, oteplí nebo ochladí, učiní ho živým nebo naopak nezajímavým. Prostě tiše a nevtíravě ovlivňují naše pocity a nálady. Ke zmíněným potřebám mít okolo sebe příjemné barevné odstíny se připojuje ještě ryze praktická nutnost pravidelného malování, ať už jako důsledek dětského malířského umění, kuchyňských nehod, otisků rukou všech generací, výměny nábytku nebo jen prostě jako důsledek touhy po změně.
Pro jakou barvu nebo barevné kombinace se rozhodnout vám pomůže virtuální Design studio na www.jub.cz
Podklad musí být pevný, čistý, bez trhlin, mastných skvrn a jiných nečistot. Větší trhliny vyrovnáváme speciálními tmely, pak přebrousíme a podklad napenetrujeme. Tím se zpevní a sjednotí. Zlepší se přídržnost malířských barev k podkladu. A my můžeme začít malovat.
Pro jakou barvu nebo barevné kombinace se rozhodnout vám pomůže virtuální Design studio na www.jub.cz
A jak na samotné malování? V 8 bodech vám poradí odborník:
1. Příprava stěny:Podklad musí být pevný, čistý, bez trhlin, mastných skvrn a jiných nečistot. Větší trhliny vyrovnáváme speciálními tmely, pak přebrousíme a podklad napenetrujeme. Tím se zpevní a sjednotí. Zlepší se přídržnost malířských barev k podkladu. A my můžeme začít malovat.
2. Malování:
Nejdřív malým štětcem natřeme trochu řidší barvou rohy a ořízneme horní hranu místnosti. V případě oblých vrchních hran snížíme malbu stěn, maximálně však o 7 cm. Horní linku si oblepíme páskou a pak malým válečkem natřeme horní okraj stěny. Štětcem nebo malým válečkem projedeme spodní hranu, místa kolem vypínačů a podobné problémové plochy. Pak stěnu vymalujeme větším válečkem. Váleček nasazujeme přibližně uprostřed výšky stěny a barvu nanášíme systematickými tahy nahoru a dolů. Po každém namočení válečku začneme nanášet barvu o cca 1 až 2 šířky válečku dále, než kde jsme před tím skončili a vracíme se zpět. Nakonec barvu sjednotíme tahy válečku shora dolů. Pokud ještě podklad prosvítá, naneseme druhou vrstvu nátěru.
3. Čím malovat:
Doporučujeme používat váleček s kvalitním vlasem, je s ním snadná a rychlá práce. Malování stěn i stropů usnadní teleskopická tyč, na kterou jednoduše nasadíme váleček. Štětku používáme tam, kde se vyžaduje jiná struktura malby, nebo by se mohlo stát, že nám váleček strhne původní starou malbu. Pro malbu za radiátory používáme malý váleček s dlouhým držadlem.
4. Zakrývací materiály:
Nejlepší na zakrytí jsou podle praxe fólie. Silná se použije na podlahu a podél stěny. Přichytí se páskou. Na přikrytí nábytku je postačující slabší fólie. Pás papíru nebo houně stačí, pokud se nenatírá strop, ale jenom stěny.
Nejdřív malým štětcem natřeme trochu řidší barvou rohy a ořízneme horní hranu místnosti. V případě oblých vrchních hran snížíme malbu stěn, maximálně však o 7 cm. Horní linku si oblepíme páskou a pak malým válečkem natřeme horní okraj stěny. Štětcem nebo malým válečkem projedeme spodní hranu, místa kolem vypínačů a podobné problémové plochy. Pak stěnu vymalujeme větším válečkem. Váleček nasazujeme přibližně uprostřed výšky stěny a barvu nanášíme systematickými tahy nahoru a dolů. Po každém namočení válečku začneme nanášet barvu o cca 1 až 2 šířky válečku dále, než kde jsme před tím skončili a vracíme se zpět. Nakonec barvu sjednotíme tahy válečku shora dolů. Pokud ještě podklad prosvítá, naneseme druhou vrstvu nátěru.
3. Čím malovat:
Doporučujeme používat váleček s kvalitním vlasem, je s ním snadná a rychlá práce. Malování stěn i stropů usnadní teleskopická tyč, na kterou jednoduše nasadíme váleček. Štětku používáme tam, kde se vyžaduje jiná struktura malby, nebo by se mohlo stát, že nám váleček strhne původní starou malbu. Pro malbu za radiátory používáme malý váleček s dlouhým držadlem.
4. Zakrývací materiály:
Nejlepší na zakrytí jsou podle praxe fólie. Silná se použije na podlahu a podél stěny. Přichytí se páskou. Na přikrytí nábytku je postačující slabší fólie. Pás papíru nebo houně stačí, pokud se nenatírá strop, ale jenom stěny.
5. Výběr barev dle povrchu:
Do dětských pokojů se prodávají speciální barvy, které jsou šetrné ke zdraví a mechanicky odolné tak, že je můžeme bez problémů čistit vlhkým hadrem. Hodí se sem pastelové odstíny, které pohladí a uklidňují. Děti není třeba podceňovat, ale zeptat se, co se jim líbí, jaká barva a proč. Do koupelen existují speciální barvy, které jsou dobře odolné vodě. Barvy by se měly vybírat pocitově, ne podle toho, co je zrovna IN. Lidé nechávají své byty plně v rukou architekta, avšak měli by do tohoto procesu více zasahovat. Každý má svoji oblíbenou barvu a nebude se cítit dobře v černo-bílé jenom proto, že je to moderní a elegantní. Barvy nás ovlivňují víc, než si myslíme. Byty by neměly být strohé – neosobní, jen krásnou kulisou, ale domovem, kde se každý cítí dobře.
6. Výběr barev dle místnosti:
Do malé tmavé místnosti patří rozhodně světlé odstíny barev, které místnost opticky zvětší. Hezká je kombinace dvou tónů stejného odstínu. Zdůraznit jednu stěnu sytým tónem a ostatní stěny stejným odstínem, jen o pár tónů světlejším. Barvu také vybíráme k nábytku, aby jeho vzhled podtrhla a zvýraznila. Další možností je kombinace třeba s tapetou. Jednu stěnu – tu dominantní – vytapetujeme a ostatní vymalujeme tónem, který se objevuje na tapetě. A opět platí, hlavně podle citu a podle toho, které tóny s námi souzní.
7. Výběr barev dle ceny:
Zlatý střed – to je pravdivé heslo. I kvalitní barvy se dají pořídit za slušnou cenu. Jsou stálobarevné, šetrné k lidskému zdraví a životnímu prostředí, s vysokou kryvostí a odolností proti oděru. Když si někdo chce namíchat vlastní odstín pomocí pigmentů nebo tónovacích barev, nic proti tomu, ale může vzniknout problém s „chycením“ odstínu při budoucích opravách. Doporučujeme proto míchání odstínů u specializovaných prodejců vybavených tónovacím systémem JUMIX. Odstínů, které mícháme, je tolik, že si každý určitě vybere ten svůj.
8. Dekorační speciální barvy:
Používají se na zvýraznění nějaké plochy, nebo na zdůraznění jiných materiálů, jako jsou dlaždičky, dřevo – třeba v koupelně. Rozhodně je nepoužíváme na vymalování celého pokoje. Patří sem třeba metalická zlatá, stříbrná nabo bronzová barva.
Do dětských pokojů se prodávají speciální barvy, které jsou šetrné ke zdraví a mechanicky odolné tak, že je můžeme bez problémů čistit vlhkým hadrem. Hodí se sem pastelové odstíny, které pohladí a uklidňují. Děti není třeba podceňovat, ale zeptat se, co se jim líbí, jaká barva a proč. Do koupelen existují speciální barvy, které jsou dobře odolné vodě. Barvy by se měly vybírat pocitově, ne podle toho, co je zrovna IN. Lidé nechávají své byty plně v rukou architekta, avšak měli by do tohoto procesu více zasahovat. Každý má svoji oblíbenou barvu a nebude se cítit dobře v černo-bílé jenom proto, že je to moderní a elegantní. Barvy nás ovlivňují víc, než si myslíme. Byty by neměly být strohé – neosobní, jen krásnou kulisou, ale domovem, kde se každý cítí dobře.
6. Výběr barev dle místnosti:
Do malé tmavé místnosti patří rozhodně světlé odstíny barev, které místnost opticky zvětší. Hezká je kombinace dvou tónů stejného odstínu. Zdůraznit jednu stěnu sytým tónem a ostatní stěny stejným odstínem, jen o pár tónů světlejším. Barvu také vybíráme k nábytku, aby jeho vzhled podtrhla a zvýraznila. Další možností je kombinace třeba s tapetou. Jednu stěnu – tu dominantní – vytapetujeme a ostatní vymalujeme tónem, který se objevuje na tapetě. A opět platí, hlavně podle citu a podle toho, které tóny s námi souzní.
7. Výběr barev dle ceny:
Zlatý střed – to je pravdivé heslo. I kvalitní barvy se dají pořídit za slušnou cenu. Jsou stálobarevné, šetrné k lidskému zdraví a životnímu prostředí, s vysokou kryvostí a odolností proti oděru. Když si někdo chce namíchat vlastní odstín pomocí pigmentů nebo tónovacích barev, nic proti tomu, ale může vzniknout problém s „chycením“ odstínu při budoucích opravách. Doporučujeme proto míchání odstínů u specializovaných prodejců vybavených tónovacím systémem JUMIX. Odstínů, které mícháme, je tolik, že si každý určitě vybere ten svůj.
8. Dekorační speciální barvy:
Používají se na zvýraznění nějaké plochy, nebo na zdůraznění jiných materiálů, jako jsou dlaždičky, dřevo – třeba v koupelně. Rozhodně je nepoužíváme na vymalování celého pokoje. Patří sem třeba metalická zlatá, stříbrná nabo bronzová barva.
Představujeme dostupné barvy profesionálů řady JUPOL pro rok 2011. Nenechte si ujít skvělou nabídku vnitřních, vodou ředitelných malířských barev. Vyznačují se vysokou paropropustností. Vysoká bělost a kryvost jsou samozřejmostí. Snadno se nanáší a jsou otěruvzdorné, některé i omyvatelné. Barvy mají mimořádně nízký obsah těkavých organických látek (VOC < 0,1 g/l) – jsou šetrné k lidskému zdraví a životnímu prostředí. Můžete je nanášet na různé pevné, suché a čisté podklady – štukové omítky stěn a stropů, beton, sádrokartonové, vláknocementové a dřevotřískové desky, reliéfní tapety. Řada JUPOL obsahuje i speciální barvy na překrytí skvrn nebo proti plísním. Na www.jub.cz naleznete nejen veškeré potřebné informace, ale i seznam prodejen a míchacích center, kde můžete přímo na místě získat konkrétní rady od profesionálů.