Čím vytápět co nejlevněji?

„Nejlevnější je topit dřevem v lokálních topidlech. Také to chce zavírat dveře v místnosti, kde se topí a nepouštět teplo do prostor, kde není taková teplota potřebná (chodby, kuchybě, ložnice). Základem je zateplení domu a těsnící okna (silikonové těsnění).“ Tento názor jsme s drobnými stylistickými úpravami zkopírovali z jednoho internetového diskusního fóra. Samozřejmě je to pouze názor, nikoli pravda či odborná rada. Nakolik je podoben realitě?

Tepelně technické vlastnosti budovy

Vždy záleží na tepelně technických vlastnostech konkrétní budovy. Čili zateplení samozřejmě ano. I v tomto případě však není pravda až tolik jednoznačná. Do nákladů na vytápění totiž musíme připočíst náklady na zateplení budovy při běžné životnosti konkrétního zateplovacího systému. A mnohdy nakonec zjistíme, že jsme na ceně za původní spotřebu energie a neušetřili jsme vlastně nic.

Otopný systém

Že jsou levné (palivové dřevo) a drahé (elektřina) zdroje energie, je samozřejmým faktem. Stejně tak je důležitý kvalitní kotel s co nejvyšší účinností spalování při nízké spotřebě paliva. Pokud však hledáme skutečného černého koně energetických úspor, musíme zamířit ještě jinam. Abychom při vytápění dosáhli minimálních provozních nákladů, je zásadní koncepce otopného systému. Zásadní je kvalitní projekt otopného systému. Pokud jde o teplovodní otopný systém, může zahrnovat otopná tělesa (radiátory), nebo velkoplošné podlahové, stěnové či stropní topení (stěnové a především pak stropní vytápění se používá minimálně, podlahové teplovodní rozvody jsou však velmi oblíbené).

Nejčastější je kombinace konvenčních otopných těles (radiátorů) a podlahového vytápění (60% tepelných ztrát místnosti pokryje podlahové topení a 40% radiátory – otopná tělesa). Dosáhneme tak optimální teploty v interiéru při nejnižší možné spotřebě energie. Úspory pak regulujeme centrálním řízením topného systému.

Podlahové topení
Teplo od nohou, respektive pocit tepla od nohou, je pro nás zásadní. Přitom podlahové teplovodní rozvody uspoří velké množství energie, jde o takzvané nízkoteplotní vytápění, nemusíme proto dosahovat vysokých teplot topné vody. Podlahové vytápění tedy snižuje spotřebu energie.

Kam se podlahové topení hodí
Určitě je tento způsob vytápění vhodný v obývacím pokoji, kuchyni, dětském pokoji a koupelně. Určitě se nehodí do ložnice, zbytečný je v chodbě či předsíni, technické místnosti, zimní zahradě a na wc.

Vysoká tepelná setrvačnost podlahového topení
Zásadní nevýhodou podlahového topení je však vysoká tepelná setrvačnost (trvá poměrně dlouho, než místnost vytopíme). Proto je právě důležitá kombinace s radiátory či dalším (sekundárním) zdrojem tepla (například krbovými kamny). Pokud je interiér vytápěn pouze podlahovým topnemí, je třeba zahájit vytápění několik hodin předem a musíme také zvolit ideální typ podlahové krytiny.

Podlahová krytina pro podlahové topení
Podlaha musí vést dobře teplo a co nejrychleji je předávat do svého okolí. Ideální krytinou je například keramická dlažba. Použít můžeme jen takovou krytinu, jejíž tepelný odpor nepřesahuje 0,15 m² K/W. Kromě keramické dlažby můžeme použít i plovoucí podlahu, parkety, koberec či PVC, počkáme si však na prohřátí podlahy déle a vyšší proto bude i spotřeba energie potřebné k vytápění.

Investice do kombinovaného otopného systému
Jelikož se na úsporách za vytápění odrazí i cena otopného systému, nejen jeho náklady na provoz, je třeba dobře počítat. V žádném případě si nenechte poradit pouze od topenáře. Ten spočítá objemy vytápěných místností. Podle toho navrhne do každé místnosti otopná tělesa. Sečte jejich výkony a podle nich zvolí výkon kotle. Vybere co nejkvalitnější kotel s kvalitní regulací. Absolutně nebere ohled na potřebu ekonomického provozu topného systému. Podlahové topení je potom předimenzované, otopná tělesa a kotel taktéž. Pro jistotu - "co kdyby." Bez kvalitního projektu otopného systému prostě nelze začít. Už jen z toho důvodu, že kombinovaný topný systém vyžaduje vyšší investici.

Nezapomeňte, že tepelný výkon podlahového topení by neměl s výjimou koupelen přesáhnout 100 W/m²) a střední povrchová teplota podlahové krytiny 29 °C. Rozteč trubek podlahového vytápění by měla být 100 až 200 mm. Při rozteči 50 mm sice dosáhneme topného výkonu 100 W/m², ovšem při dvojnásobné rozteči je to 97 W/m² a při čtyřnásobné 91 W/m². Uspoříme tak zásadně na ceně za topné trubky a přitom nám topný výkon neklesne nijak zásadně.

Dobře navržený otopný systém musí být samozřejmě vybaven kotlem vhodného výkonu s kvalitní regulací, jako doplněk může být použita vhodná akumulační nádrž (nevytápíme zbytečně, topná voda je v nádrži uchovávána, případně vodu ohříváme levným nočním proudem).

Cena vytápění jednotlivými zdroji energie

Absolutně nejdráž si dnes stojí vytápění propanem (roční náklady překračují u běžného RD 60.000 korun), hned za ním je elektřina (více jak 45.000 korun při akumulaci a více jak 50.000 korun u přímotopů). Poměrně draho vychází i lehký topný olej (okolo 40.000 korun ročně) a zemní plyn (okolo 35.000 korun ročně). Ve střední cenové hladině se pohybuje centrální zásobování teplem (25.000 až 30.000 korun ročně). Levné se sice může zdát vytápění tepelným čerpadlem (okolo 20.000 korun ročně), ovšem náklady na pořízení systému jsou velmi vysoké. Na úrovni centrálního zásobování teplem se pohybují dřevěné brikety a pelety, dražší je koks. Jako nejlevnější vychází vytápění rostlinnými peletami, obilím, dřevem, štěpkou a uhlím.

Srovnání cen za roční vytápění běžného RD

• propan: cca 60.000 korun za rok
  
• elektřina: cca 45.000 až 55.000 korun za rok
  
• zemní plyn: cca 35.000 korun za rok (velký důraz na výkon kotle, účinnost spalování a regulaci)
  
• koks: cca 30.000 korun za rok (v domácnostech není rozšířen)
  
• dřevěné brikety: cca 30.000 korun za rok (vhodné jako doplňkové palivo ke dřevu)
• centrální zásobování teplem: cca 30.000 korun za rok (možnost využití tohoto zdroje je však poměrně omezena)
  
• dřevěné pelety: cca 25.000 korun za rok
  
• černé uhlí: cca 23.000 korun za rok
• hnědé uhlí: cca 20.000 korun za rok
• štěpka: cca 20.000 korun za rok
• rostlinné pelety: cca 20.000 korun za rok (přitom jsou stejně účinné jako pelety dřevěné)
  
• tepelné čerpadlo: cca 19.000 korun za rok
• dřevo: cca 18.000 korun za rok
• obilí: cca 18.000 korun za rok

Uvedené ceny však zohledňují pouze roční platby za spotřebované energie. Do kalkulace je ale třeba zahrnout i pracnost, pravidelné náklady na údržbu, poruchovost, zateplení objektu a cenu za pořízení otopného systému. V těchto intencích se nám bude jevit "levné" vytápění tepelným čerpadlem velmi drahé vzhledem k pořizovacím nákladům a nárokům na zateplení objektu. Pořídí si je většinou fanda do ekologicky úsporného způsobu bydlení. Naopak palivové dřevo se nám jeví jako levné palivo i u staršího a nezatepleného domu. Názor z diskusního fóra uvedený na začátku našeho článku se tedy ve své podstatě trefil do černého.

Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com